Rostliny, které zkoumáme v Ústavu experimentální botaniky, jsou často velmi fotogenické. Navíc jsou s nimi spojeny zajímavé příběhy. Rádi byste se dozvěděli více? Pak jste tady správně. Zde představujeme nové atraktivní fotografie a vyprávíme vám k nim příběh z našich laboratoří nebo jiné zajímavé informace.

Podívejte se také do ostatních rubrik sekce Pro veřejnost a novináře, kde najdete další informace o našem výzkumu.

Rostlinou s příběhem na další měsíc bude poloparazit, který mnozí považují za jeden z vánočních symbolů, pod jehož zavěšenými větvičkami se lidé pro štěstí líbají. Tímto poloparazitem není nic jiného, než jmelí bílé (Viscum album).

Možná jste při procházce po adventních trzích narazili na pečené kaštany (zvané též marony). Rostlinou s příběhem pro další měsíc bude tentokrát kaštanovník jedlý (Castanea sativa). Jedná se o strom dosahující obvykle výšky 20-25 metrů. Řadíme ho do čeledi bukovitých, patří tak do příbuzenstva dubů a buků, zatímco „obyčejné“ kaštany plodící jírovec patří do čeledi jiné. 

Čtvercový úvodní obrázek s plodem známé pokojové rostliny pozná asi málokdo, nicméně při pohledu na fotografie typicky proděravělých listů (po rozkliknutí) této pokojové rostliny, ji pozná už více lidí. V úvodu ještě napovíme, že domovem této rostliny jsou tropické deštné lesy střední Ameriky.

Tentokrát si ukážeme jednoho zajímavého příbuzného brambor nebo rajčat. Zamíříme do čeledi lilkovitých (Solanaceae), do níž se mimo zmiňovaných rostlin řadí rulík zlomocný (Atropa bella-donna). 

Rostlinou s příběhem na další měsíc se stane plodina, z jejíhož listí se připravuje celosvětově známý nápoj – čaj. Řeč tudíž bude o čajovníku čínském (Camelia sinensis). 

Rostlinou s příběhem na další měsíc se stane strom, z jehož kůry se získává přírodní korek. Napovíme ještě, že tato dřevina plodí žaludy a že za ní zamíříme do Středomoří…

Přišla řada na rostlinu, která živiny a vodu ke svému životu získává ze vzduchu. Přesto může dorůst do úctyhodných rozměrů. Ze svého podkladu (kterým mohou být například větve stromů) živiny nezískává, čímž se liší například od parazitů, kteří by z větví odebírali látky potřebné ke svému životu.

Tentokrát se podíváme do podrostu bučin a smíšených lesů, kde roste bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), využívající zajímavý způsob množení. Při pohlavním rozmnožování rostlin dochází ke splývání pohlavních buněk (gamet). Rostliny uplatňují splývání gamet při konvenční tvorbě semen. Jenže rostliny se umí množit i nepohlavně, tedy bez toho aby došlo ke splynutí pohlavních buněk. 

Z Namibské poušti se přesuneme zpátky do České republiky. Podíváme se do západních Čech, do okolí Františkových Lázní, kde se rozléhá přírodní rezervace Soos, v níž nalezneme cenná rašeliniště a minerální slatiniště. Již samotný název tomu napovídá – slovo Soos označovalo v chebském německém nářečí „močál“.