Řešené projekty
Česká společnost a sovětská armáda 1968–1991 (2017–2019, GA0/GA)
Projekt se bude zabývat přítomností sovětské armády v Československu v letech 1968–1991 a jejím dopadem konkrétně na českou společnost, především v místě dislokace posádek. Bude sledovat různé formy kontaktů mezi českým obyvatelstvem a sovětskými vojáky, a to na obecní, institucionální i individuální úrovni, dále problémy, které vzájemné soužití provázely, i praktické naplňování státní politiky družby, jejíž součástí byla také oficiální proměna obrazu sovětské armády coby okupanta v pomáhajícího přítele. Zaměří se na obecnou politizaci vzájemného soužití a na roli, kterou v něm sehrály různé společensko-politické organizace, bezpečnostní složky a také místní i celostátní média. Jde v první řadě o zachycení sociálních a v nejširším smyslu slova politických, spíše než vojensko-strategických, aspektů přítomnosti sovětské armády, a o vřazení tématu do kontextu sociálních dějin české normalizace.
Studentská generace roku 1989 v časosběrné perspektivě. Životopisná interviews po dvaceti letech (2017–2019, GA0/GA)
Projekt je pokračováním a rozšířením úspěšně realizovaného projektu Studenti v období pádu komunismu v Československu – životopisná interview (1999). Poprvé v historii podobných orálně historických časosběrných výzkumů můžeme vyjít z již dříve shromážděných rozhovorů. Prostřednictvím sledování změn ve výpovědích generace studentských vůdců listopadu 1989 bude možné zachytit nejen proměny subjektivního vnímání historických událostí, ale i případné širší posuny ve společenském diskursu vnímání minulosti. Výpovědi budou odrážet posuny a proměny společenských norem a paměťové politiky. Projekt přinese zásadní poznatky cílící na otázky proměn vzpomínání a paměťových procesů u konkrétní sledované skupiny. Konečné výstupy projektu jsou navrženy tak, aby se shodovaly s třicátým výročím „sametové revoluce“ roku 1989. Budou představovat významný příspěvek k chápání paměti tohoto klíčového data v novodobé historii České republiky a přinesou první rozsáhlou analýzu subjektivního vnímání post-socialistické éry.
Věda a výzkum v protektorátu Čechy a Morava 1939–1945: Koncepce a dopady nacistické vědní politiky (2017–2019, GA0/GA)
Hlavním cílem projektu je analyzovat nacistickou vědní politiku v protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945. Primárně se soustředí na koncepční opatření a dopad a) v personální a b) (infra)strukturální oblasti. Za prvé bude analyzovat nacistickou personální politiku a různé druhy represe/perzekuce zaměřené proti místní vědecké obci. Tato analýza bude vycházet z kvantitativního/prosopografického vyhodnocení změn v oblasti personálního složení, a to včetně emigrace/exilu. Za druhé pokryje rovněž koncepční a administrativní rámec, který byl nezbytný pro intervence s dlouhodobým účinkem, jako např. konverzi k aplikovanému (zpravidla vojenskému) výzkumu a úzké návaznosti na průmysl. Reakce na německé intervence, respektive efektivita daných organizačních změn a zásadní koncepční snahy, budou rozebrány rovněž z pozic domácích (odboj) i zahraničních (exil).
Sphaera mundi. Recepce středověkého traktátu o sféře Iohanna Sacroboska v českých zemích (2017–2019, GA0/GA)
Cílem projektu je výzkum vlivu významného středověkého astronomického spisu Iohanna Sacrobosca v českých zemích a jeho recepce v latinských pracích pozdního českého středověku. V rámci projektu budou studovány důležité latinské spisy, které ovlivňovaly pojetí středověké evropské astronomie i vzdělanosti. Příkladem je traktát O sféře Iohanna Sacroboska (1220), jenž byl základní učebnicí sférické astronomie evropského školství až do 17. století. Projekt bude zaměřen především na recepci tohoto díla a komentáře, které vznikaly v Čechách zejména v 15. století (Martin z Lenčice, 1430, Václav Faber z Budějovic, 1495). Výsledkem projektu budou komentované edice a překlady textů.
Pojetí a prosazování komunistické výchovy v Československu 1948–1989 (2016–2018, GA0/GA)
Projekt se zaměřuje na zkoumání podob prosazování marxismu-leninismu jako státní ideologie v Československu v letech 1948–1989. Jeho cílem je popsat a analyzovat vytváření, prosazování a ustavení struktur a obsahů edukace společnosti v duchu této ideologie. Výzkum se soustředí jak na obecné principy celospolečenské „výchovy“ k marxismu-leninismu, tak na konkrétní implementaci ideologie do běžného života, např. cestou indoktrinace mládeže skrze školský systém, v pokusech o vytlačení náboženství nebo doktrinálním zasahováním do vědeckého života. Více…
Začlenění židovského obyvatelstva do poválečného Československa a Polska (2016–2018, GA0/GJ)
Projekt si klade za cíl analýzu komplexního procesu inkluze židovského obyvatelstva v Československu a v Polsku od konce druhé světové války do roku 1968. Důraz je kladen na právní postavení Židů, jejich institucionální rámec, transnacionální a nacionální perspektivu, komemoraci šoa a otázky genderu. Inovativně pojatý projekt chce srovnávat poprvé poválečnou situaci Židů ve dvou sousedních zemích, sledovat (dis)kontinuity s obdobím před válkou a reintegrovat dějiny polských a československých Židů do dějin středovýchodní Evropy i do světových židovských dějin. Na projektu se podílí tým složený z vědců z České republiky, Polska a Německa a s expertizou v historii, sociologii, hebraistice, judaistice a germanistice. Více…
Virtuální asistent pro zpřístupnění historických audiovizuálních dat (2016–2019, MK0/DG)
Projekt je primárně zaměřen na vytváření metod pro dokumentaci a prezentaci paměťové kultury národa, jak byla, je a bude zachycována na zvukových a audiovizuálních médiích. Projekt tedy spadá především do oblasti orální historie, vytvořené nástroje však budou umožňovat zpracování archivů audio- a videonahrávek pro následné zpřístupnění a využití jak ve vědeckém výzkumu, tak i ve vzdělávání. Jejím cílem je vytvořit integrovanou softwarovou platformu („virtuálního asistenta“) pro zpracování, anotace či obohacení a zpřístupnění audio a videonahrávek. Platforma bude obsahovat čtyři části: repozitář, systém pro zpřístupnění, software pro deponování nahrávek a software pro anotaci a exploataci nahrávek. Více…
Československý disent jako duchovní, kulturní a politický fenomén v čase normalizace, revoluce a transformace, 1969–2000 (2015–2017, GA0/GA)
Projekt je věnován československému disentu a jeho společenské rezonanci a recepci v letech 1969–2000. S disentem se pojí základní otázky, čím reálně byl v čase komunistické diktatury a čím po jejím pádu. Za těmito otázkami se skrývají heuristické a interpretační výzvy. Předlistopadový disent je pochopitelný pouze v rámci šířeji pojatých společenských vztahů: se státní mocí, s oficiální kulturní obcí, s většinovou českou a slovenskou společností i se západní a východní politikou a veřejným míněním. V listopadu 1989 byl disent přijat jako morální vítěz nad diktaturou, avšak v reálné politice byl jeho vliv limitovaný. Dalším cílem projektu je zjistit, jaké místo zaujal disent v první dekádě post-komunistické transformace, jak ovlivnil demokratický diskurz a jakou roli hraje v historické paměti. Více…
Cesta k technokratickému socialismu: Politika a koncepty řízení společnosti v Československu, 1953–1975 (2015–2017, GA0/GJ)
Projekt zkoumá genezi technokratického vládnutí v Československu od poloviny 50. let do poloviny 70. let 20. století. Výzkum se zaměří na problematiku vytváření expertního vědění, jeho politické aplikace a jeho vliv na legitimitu státního socialismu v Československu. Projekt si klade za cíl nově konceptualizovat, prohloubit a revidovat tradiční kategorie moci, represe a každodennosti. Zároveň umožní postihnout kontinuity propojující období před a po výrazném mezníku roku 1968. Cílem je zkoumat formování fenoménu technokratického vládnutí jako výsledku vzájemných vztahů mezi mocí, věděním a společností. Předmětem výzkumu budou jak koncepty řízení společnosti formulované vědci a experty, tak politická aplikace expertního vědění a interakce technokratického vládnutí a společnosti v konkrétních sociálních kontextech. Více…
Expertní kořeny postsocialismu: český případ, 1980–2000 (2015–2017, GA0/GA)
Projekt se věnuje analýze forem postsocialistického vládnutí a jejich legitimizací po roce 1989 a jejich expertních kořenů v předcházejícím období. Usiluje o historizaci současné sociálně-vědní i politické diskuze o údajné neoliberální hegemonii, která měla nahradit státně socialistické režimy po jejich zhroucení. Vychází z předpokladu, že to, co se nazývá „neoliberální vládnutí“, bylo umožněno nikoliv jen importem západních politických a kulturních vzorců, nýbrž také řadou intelektuálních, mentálních i socio-kulturních kontinuit s dobou pozdního socialismu. Tyto předpoklady a hypotetické kontinuity v době trvání „dlouhé systémové změny“ (cca 1980–2000) jsou hlavním předmětem studia předkládaného projektu. Analýza bude postupovat ve dvou rovinách, jednak v rovině dějin myšlení resp. dějin pojmů, rozebírající některé klíčové expertní diskurzy o státu a jeho řízení a jednak ve formě případových studií pro určitá vybraná expertní milieu resp. prostředí podnikového managementu. Více…
Děti, mládež a socialismus v českých zemích, 1948–1970 (2015–2017, GA0/GA)
Předmětem výzkumu ukotveného v konceptu kulturních a sociálních dějin jsou děti ve věku povinné školní docházky (6 až 15 let) a dospívající mládež (před dosažením plnoletosti do 18 let) v českých zemích. Časové vymezení 1948–1970 reflektuje zásadní změny ve struktuře dětských organizací v Československu a proměny školské politiky. Na rozdíl od vysokoškolského studentstva česká historiografie zcela postrádá komplexní výzkum mladší generace; projekt chce zkoumat děti a mládež hlavně v těchto rámcích: mladá generace mezi rodinou a státem, mimoškolní výchova a volný čas, mediální krajina, sociální péče a ochrana dětí a mládeže, využívání motivu mládí a dětství režimem. Více…
Stalinský plán přetvoření přírody v Československu, 1948–1964 (2015–2017, GA0/GA)
Stalinský plán přetvoření přírody z roku 1948 byl záhy implementován i v zemích střední Evropy. Navrhovaný projekt bude analyzovat průběh realizace tohoto plánu v Československu v 50. letech (včetně jeho doznívání v 60.–70. letech), strategii jeho implementace (přičemž poukáže na jeho odchylky ve srovnání se SSSR) a zaměří se na klíčové osobnosti tohoto plánu, především na roli ochranářů a vědců z ČSAV a ČSAZV. Za neúspěchem plánu stál pokus o aplikaci pseudovědeckých teorií a mechanické přejímání sovětských zkušeností bez přihlédnutí k regionálním specifikům. Jeho neúspěch se stal poté impulsem pro posílení funkce ochrany přírody. Více…
„Malé“ a „velké“ dějiny českého/československého cestování a cestovního ruchu, 1945–1989 (2015–2017, GA0/GA)
Projekt je zaměřen na zmapování českého/československého cestování a cestovního ruchu v období 1945 až 1989 a chce přispět k poznání sociálních a kulturních aspektů života v éře bývalých komunistických režimů. Propojuje dvě badatelská hlediska: makro perspektivu prostřednictvím archivního výzkumu a mikro perspektivu prostřednictvím orálně historických interview. Výstupy projektu přispějí k rozšíření a prohloubení poznatků o české a československé společnosti po druhé světové válce, o jejím fungování, mocenských vztazích i individuálních zkušenostech jednotlivců prostřednictvím reflexe tématu cestování a cestovního ruchu. Více…
Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945–1989 (2015–2017, GA0/GA)
Projekt se zabývá výzkumem institucionálního a personálního vývoje, teoreticko-metodologických a epistemologických proměn a dalších důležitých aspektů (např. vztah ke státní a politické moci a ideologii) vědeckých oborů etnografie a folkloristiky vč. oborů příbuzných v českých zemích v letech 1945–1989. Výzkumná hypotéza vychází ze závěrů předchozích výzkumů z dějin vědy, podle nichž byla dynamika rozvoje vědeckých disciplín určována nejen oficiální linií hlavních výzkumných pracovišť, ale též tzv. nikami české vědy (místy badatelské svobody), pracovišti a osobnostmi mimo dohled mocenského centra i hlavních ideologů vědy. Analyzován proto bude jak vývoj a dílo centrálních oborových institucí a na nich působících badatelů, tak bádání muzejní, tzv. aplikované ale též „neoficiální“ (disent, exil). Pozornost bude věnována mezinárodním vlivům na vývoj a internacionalizaci oboru. Více…
Průmyslové dělnictvo v českých zemích v letech 1938–1948 (2013–2017, GA0/GA)
Hlavním cílem projektu je zpracovat základní monografii o dějinách dělnictva v letech 1938–1948 a na ni navazující edici klíčových dokumentů. Samotný termín dělnictvo je přitom vnímán ve dvojím smyslu: Jednak jako profesní kategorie se specifickým životním stylem a kulturou, jednak jako společenská třída, resp. důležitá součást dolních, částečně i středních společenských vrstev, aktivně usilující o prosazování svých sociálních, ekonomických a politických požadavků. V rámci řešení projektu budou zachovány oba přístupy, což předpokládá souběžné používání historických a sociologických metod. Výzkumný tým je proto složen jak z historiků, tak i sociologů. Více…