Semináře
Semináře Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR se konají pravidelně vždy poslední středu v měsíci od 16 do 18 hodin ve studovně, Vlašská 9, Praha 1. Zájemci jsou srdečně zváni.
Program připravovaných seminářů 2017
29. března
Jen ne druhou Kubu! Sandinistická revoluce a Československo (1979–1990)
Hlavní host: Radek Buben (Středisko ibero-amerických studií FF UK)
26. dubna
Charta 77 ve světle české tradice pojetí demokracie
Hosté „kulatého stolu“: Vratislav Doubek (MÚA AV ČR), Miloš Havelka (FHS UK, osloven), Tomáš Hermann (ÚSD AV ČR), Jiří Suk (ÚSD AV ČR), moderátor: Michal Kopeček (ÚSD AV ČR)
31. května
Konstrukce nového socialistického člověka v poúnorovém Československu
Hlavní host: Denisa Nečasová (Historický ústav MU)
28. června
Československá exilová média v letech 1968–1969
Hlavní host: Petr Orság (Katedra žurnalistiky FF UP)
——————————————————————————————————————————————————–
Únor 2017
Charta 77 v genderové perspektivě
Nina Fárová a Hana Tenglerová představily nový projekt „Ženy v disentu“ realizovaný u příležitosti čtyřicátého výročí Charty 77. Jedná se o výzkum rolí, osudů a modelů jednání žen v Chartě 77 či obecně v disentu, ale také možných genderově podmíněných forem pronásledování ze strany Státní bezpečnosti. To totiž mohlo mít jiné podoby než v případě pronásledovaných mužů z disentu. Přestože ženy měly na činnosti Charty 77 zásadní podíl (včetně zastávání pozice mluvčích) a plnohodnotně se podílely na aktivitách disidentského hnutí odborně, umělecky a aktivisticky, publikace a dokumenty z poslední doby se jejich zapojení do předlistopadových opozičních aktivit nevěnují vůbec, nebo jen okrajově. Ucelené zmapování tohoto podstatného aspektu našich novodobých dějin tak dosud neexistuje.
Hlavní hosté: Nina Fárová a Hana Tenglerová (obě Sociologický ústav AV ČR); komentář: Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR)
Leden 2017
Dějiny KSČ „zdola“ v době stalinismu
Václav Kaška představil nejdůležitější závěry své knihy „Neukáznění a neangažovaní. Disciplinace členů Komunistické strany Československa v letech 1948–1952“ a zaměřil se na další možnosti a limity psaní o vnitrostranickém dění pohledem „zdola“ v éře stalinismu a poststalinismu. Vedle různých přístupů a klíčových otázek otevírajících řadu nových témat byly předmětem jeho vystoupení a následné debaty i konkrétní problémy spojené se specifickou povahou, relevancí a způsoby čtení dochovaných pramenů.
Hlavní host: Václav Kaška (Conditio humana, z.s.); komentář: Jakub Šlouf (ÚSTR a SOA Praha) a Jaroslav Cuhra (ÚSD AV ČR)
Prosinec 2016
Poststalinismus: Ideologie a utopie epochy
Historik moderních dějin Pavel Kolář představil na Ústavu pro soudobé dějiny svoji knihu „Der Poststalinismus: Ideologie und Utopie einer Epoche“, kterou tento rok vydalo nakladatelství Böhlau Verlag. Kniha se zabývá především novou rolí ideologie v poststalinském období a polemizuje s rozšířeným přesvědčením, jež s koncem stalinismu obvykle spojuje úpadek komunistické utopie jako takové. V semináři se autor vedle rámcového představení knihy a jejích hlavních tezí zaměřil na ambivalentní roli, kterou v myšlenkovém světě poststalinismu hrálo chápání času a dějinnosti.
Hlavní host: Pavel Kolář (EUI, Florencie); komentář: Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)
Listopad 2016
Možnosti malých zemí mezi velmocemi v situaci mezinárodního napětí
Československo 1938–1948 v komparativní perspektivě
Autor knihy „Ani vojna, ani mír. Velmoci, Československo a střední Evropa v sedmi dramatech na prahu druhé světové a studené války“, Vít Smetana, představil závěry analýzy možností a nástrojů, jejichž prostřednictvím mohly v letech 1938–1939 a 1945–1948 středoevropské země ovlivňovat politiku velmocí ve vlastní prospěch. V centru pozornosti byla role Československa, jehož možnosti a strategie autor knihy porovnával především se situací Polska. I s vědomím dobové nepříznivé geopolitické situace se prezentace nesla v duchu hledání osudových omylů i potenciálních alternativ.
Hlavní host: Vít Smetana (ÚSD AV ČR); komentář: Jan Koura (FF UK) a Lubor Václavů (dříve PedF UK)
Říjen 2016
Management v socialistickém Československu
Od „teorie řízení“ ke každodennosti socialistického podniku
Seminář se věnoval fenoménu podnikového managementu v socialistickém Československu. V první části se zaměřil na expertní projekt tzv. teorie řízení, tedy výzkumů zaměřených na organizaci a rozhodování, které se v Československu rozvíjely od šedesátých let. Druhá část semináře pak nabídla sondu do manažerské praxe v podmínkách centrálně plánované ekonomiky. Cílem semináře bylo ukázat management jako objekt expertních zkoumání a současně jako každodenní praxi, která zásadně ovlivňovala fungování československého hospodářství.
Hosté: Vítězslav Sommer a Tomáš Vilímek (oba ÚSD AV ČR); komentář: Lubomír Mlčoch (FSV UK)
Září 2016
Velvet revolutions
Kniha „Velvet Revolutions: An Oral History of Czech Society“ je založena na analýze a intepretaci 300 rozhovorů s lidmi různých profesí (např. dělníci, příslušníci inteligence, zemědělci, příslušníci tzv. silových složek, hospodářský management, zaměstnanci ve službách apod.), který se narodili převážně v rozmezí let 1930–1955 a prožili významnou část života v předlistopadovém Československu. Důležitý rámec pro interpretaci rozhovorů poskytují vedle dalších pramenů především dobové výzkumy veřejného mínění. Kniha hledá odpovědi na otázku, jak se proměnily hodnoty české společnosti před a po roce 1989. A to prostřednictvím proměn vztahu ke svobodě, rodině, vzdělání, práci, volnému času, ale také k cizincům nebo vymezování se vůči druhým. Autoři na semináři představili metodologická východiska a závěry knihy, poté se zaměřili na dvě její konkrétní témata: „My a Oni“ a „Trávení volného času“.
Hosté: Miroslav Vaněk a Pavel Mücke (oba ÚSD AV ČR); komentář: Michal Pullmann (FF UK)
Červen 2016
Nové pohledy na majetkové otázky a vlastnictví v letech 1945–1950
Kam se posunul výzkum a naše poznání poválečných přeměn majetkových vztahů v posledních letech? Známe dobře institucionální pozadí tohoto vývoje? Jaký je stav a přístupnost archivních fondů k tomuto závažnému tématu českých a československých dějin?
Hosté: Jan Kuklík (PF UK) a Jiří Kocian (ÚSD AV ČR); komentář: Matěj Spurný (ÚSD AV ČR)
Duben 2016
Rodina v zájmu státu
Populační růst a instituce manželství v českých zemích 1918–1989
Seminář představil některé závěry knihy „Rodina v zájmu státu“, která vyšla v květnu 2016 v Nakladatelství Lidové noviny. Rodinná politika patří k nejmladším odvětvím sociální politiky, o to barvitější je ale její historie ve 20. století. Rodina se stala příkladným objektem zájmu veřejných orgánů na poli sociálního inženýrství, na jehož podobu měl vedle ekonomických aspektů v rostoucí míře vliv i posun chápání role státu ve vztahu k obyvatelstvu. V rodinné politice se spojovaly obavy z „vymírání národa“ s reflexí rasových a eugenických postupů ve jménu „ochrany kvality populace“ a zajištění životní úrovně domácností s dětmi prostřednictvím sociálních transferů.
Hosté: Jakub Rákosník (FF UK) a Radka Šustrová (Masarykův ústav a Archiv AV ČR); komentář: Radka Dudová a Hana Hašková (obě Sociologický ústav AV ČR)
Březen 2016
Výchova dětí v době komunismu
Využití ideologie a technik moci při formování „nového člověka“
Prezentace vycházela z teze, že komunistická ideologie pojímala děti jako potenciální nositele znaků a ochránce ideálů budoucí šťastné společnosti. Na příkladu vztahu mezi školou a Pionýrskou organizací se autorka pokusila definovat výzkumné pole charakterizované triádou ideologie-výchova-biomoc a promyslet následující otázky: jaké techniky moci byly stanoveny „personalizovanou ideologií“ k ochraně komunistické společnosti? Jak mohly být tyto techniky moci reálně využity v mikrosociálním prostředí školy?
Hlavní host: Jana Černá (Masarykova univerzita, Brno); komentář: Pavlína Kourová a Martin Franc (oba ÚSD AV ČR)
Únor 2016
„Máme jen tu vodu, která na nás spadne“
Československá hydrokracie mezi vědou a politikou 1930–1975
„Máme jen tu vodu, která na nás spadne. Musíme s ní velmi hospodařit.“ Těmito slovy Čestmír Štoll, bratr známějšího Ladislava a čerstvě vedoucí osobnost české vodohospodářské byrokracie (hydrokracie) roku 1951 apeloval na vládu, aby zajistila urychlený a centralizovaný rozvoj vodních zdrojů, dlouholetý požadavek hydrokratů. Přednáška se bude soustředit na ideový vývoj české hydrokracie a její schopnost prosadit své modernistické vize v kontextu měnící se vládní politiky.
Hlavní host: Jiří Janáč (ÚSD AV ČR); komentář: Jan Dostalík (Masarykova univerzita) a Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)
Leden 2016
Možnosti interdisciplinárního výzkumu socialistického města
Mezi historií, toponomastikou a pamětí místa
Přednáška byla věnovaná fenoménu poválečných socialistických měst Havířova, Poruby a Mostu. Hlavní host na příkladu zmíněných měst poukázal na mezioborové aspekty jejich výzkumu a zaměřil se na proměnu paměti místa a její uchovávání v toponymické krajině města a také na vztah standardizované a nestandardizované urbanonymie těchto měst vybudovaných v éře státního socialismu.
Hlavní host: Jaroslav David (Filozofická Fakulta Ostravské univerzity); komentář: Doubravka Olšáková a Matěj Spurný (oba ÚSD AV ČR)
Prosinec 2015
Politika dějin – politika paměti
Panelová diskuse (ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů)
V českém prostředí jsme mohli po roce 1989 proces utváření a prosazování politiky dějin nejhmatatelněji sledovat v souvislosti se spory o hodnocení poválečného nuceného vysídlení Němců a poté na pozadí zápasu o výklad státního socialismu, z nějž se mimo jiné zrodil i Ústav pro studium totalitních režimů. Aktuální migrační vlna z mimoevropských zemí zároveň dnes na celoevropské i naší lokální úrovni oživuje úvahy o budoucnosti evropské identity, jejíž součástí jsou a budou i zápasy o minulost.
Jaké je místo politiky dějin v liberální demokracii v postmoderní éře? K čemu ji potřebujeme? Jakou roli v jejím utváření mají hrát historici? Je nutně vázána na národní narativ nebo si umíme představit i alternativy? A čeká nás v souvislosti se současnou evropskou i českou situací změna symbolických center debaty o dějinách? Půjde o návrat k tématům klíčovým pro sebedefinici národa nebo nás čeká spíše zápas o výklad polistopadové transformace?
Hosté: Pavel Barša (FF UK), Muriel Blaive (ÚSTR), Michal Kopeček (ÚSD AV ČR) a Ondřej Matějka (ÚSTR); moderoval Matěj Spurný
Listopad 2015
Socialismus se sexy tváří
Plastická chirurgie a genderovaná tělesnost v Československu
Zkoumání fenoménu estetické chirurgie v socialistickém Československu umožňuje diskutovat vztah genderu, tělesnosti a konzumerismu ve státním socialismu. Prezentace bude hledat odpovědi na následující otázky: Jaký byl kontext, který umožnil zavedení estetické chirurgie v socialistickém Československu? Jaká byla legitimizace estetické chirurgie ve státním socialismu? Co vypovídá tato specifická praxe estetické chirurgie o genderované tělesnosti v Československu a o státním socialismu obecně?
Hlavní host: Michaela Appeltová (University of Chicago); komentář: Adéla Gjuričová a Martin Franc (oba ÚSD AV ČR)
Říjen 2015
„Všichni komunisti do uren“: volby v Československu v letech 1971 až 1986/89 jako společenský, politický i státně bezpečnostní fenomén
Institut voleb do Federálního shromáždění a jednotlivých úrovní lidosprávy představuje zajímavý fenomén, kterému byla doposud věnována jen okrajová pozornost. Existující politologické a sociologické práce sledují zpravidla vzájemný vztah mezi stupněm kompetitivnosti a typem politického systému. Historizující pohledy kladoucí důraz na dobové prameny jsou však vzácné. Autoři starších prací užívají termíny jako „bolševické volby“, „státně socialistické volby“ či „volby bez výběru“, k jejichž základním aspektům patří to, že se při nich nerozhodovalo o moci či alternativních politických koncepcích. S ohledem na ústavně zakotvenou vedoucí úlohu KSČ byly volby svým způsobem zbytečné. A přesto plnily celou řadu funkcí – oficiálních i neoficiálních.
Jaké funkce to vlastně byly? V čem se jednotlivé volby v Československu v 70. a 80. letech odlišovaly a v čem podobaly? Jak reagovali občané na tuto „volební frašku“ a jaké formy protestu byly nejčastější? Jak to bylo s falšováním volebních výsledků? Bylo to vůbec zapotřebí? To jsou některé z otázek, kterými se seminář bude zabývat.
Hlavní host: Tomáš Vilímek (ÚSD AV ČR); komentář: Tomáš Bursík (Archiv bezpečnostních služeb, Praha) a Jakub Charvát (Metropolitní univerzita Praha)
Září 2015
Česká cesta aneb Proč došlo ke kuponové privatizaci?
Projekce filmu
Film se pokouší postihnout hlavní důvody, které vedly k realizaci kuponové privatizace. Upozorňuje na zásadní momenty, kdy mohlo dojít ke zvratu vývoje transformace jiným směrem. Film si klade mimo jiné otázku: Byla určujícím faktorem vývoje společnost, nebo politická obratnost jednotlivých aktérů z řad nových politických elit? Film obsahuje řadu dobových archivních záznamů, včetně dosud v podstatě neznámých. Hovoří v něm účastníci zkoumaného procesu, např. Petr Pithart, Václav Žák, Tomáš Ježek, Dušan Tříska, Petr Kučera, Karel Ledvinka, Petr Havlík nebo Jiří Stráský. Po projekci přibližně dvouhodinového filmu následovala diskuse.
Hlavní host: Martin Kohout
Červen 2015
Sexpertiza. Psy-vědy a jejich proměna v socialistickém Československu
Lidské jednání, sebevnímání, příběhy, skrze které rozumíme sobě a světu kolem, jsou do velké míry určovány skrze psy-vědy, tedy disciplíny jako psychologie či psychiatrie, které stojí v jádru sociální organizace moderních společností. Sexuologie představuje právě takovou expertizu, která promlouvá k lidem a zároveň poskytuje nástroje ke spravování a regulaci populace. Sexuologie je onou scientia sexualis, která formuje, zkoumá a disciplinuje lidskou sexualitu. Proměny (s)expertizy jsou provázány se změnami ve společenském uspořádání, a právě tyto změny jsme v rámci semináře sledovali na případě Československa mezi 50. a 70. lety 20. století (více na sexocom.fss.muni.cz).
Hlavní host: Kateřina Lišková (FSS MU); komentář: Christiane Brenner (Collegium Carolinum, München)
Nesplněný slib? Rok 1990 a otázka rozšíření NATO po studené válce
Ruský prezident Vladimir Putin, jakož i další politici a publicisté, viní Západ z toho, že na mezinárodní scéně vytvořil atmosféru současného nepřátelství, když mj. nedodržel svůj slib, že se NATO nikdy nerozšíří směrem na východ. Washington údajně přijal tento závazek v rámci jednání, jež před 25 lety vedla k německému sjednocení. Profesorka Mary Sarotte se ve své přednášce věnovala právě jednání z roku 1990 a pokusila se zodpovědět otázku, nakolik skutečně šlo o nesplněný slib. V závěru zhodnotila odkaz těchto událostí pro současné mezinárodní vztahy.
Hlavní host: Mary Sarotte (University of Southern California / Center for European Studies – Harvard University); komentář: Petr Mareš (MZV ČR) a Karel Svoboda (IMS FSV UK)
Květen 2015
Ateismus mezi světovým názorem a propagandistickým úkolem – ČSR a SSSR v komparaci
Na první pohled by se mohlo zdát, že vědecký či marxistický ateismus byl pouze jednou z oblastí propagandy šířené skrze oficiální struktury státního socialismu. Bližší historická analýza tohoto fenoménu však ukazuje, že vědecký ateismus v sobě skrývá mnoho dalších aspektů, jejichž výzkum umožňuje odpovědět na zdánlivě nesouvisející otázky, jako např. vztah mezi produkcí vědeckého poznání, politickou mocí a sociální praxí, či možnosti a meze proměny hranic expertního diskurzu v historické perspektivě a role historických aktérů v tomto procesu. Prezentace se – na konkrétním příkladu Sovětského svazu a Československa – soustředila na přenos, distribuci a adaptaci toto typu „vědění“ v mezinárodním kontextu, jež přispívalo k budování jednotného diskurzivního paradigmatu vědeckého ateismu v rámci tzv. východního bloku.
Hlavní host: Jan Tesař (Graduirtenschule für Ost- und Südosteuropastudien, Mnichov); komentář: Doubravka Olšáková a Jaroslav Cuhra (oba ÚSD AV ČR)
Duben 2015
Zápas o podnikové rady pracujících (1968–1969)
Karel Kovanda, známý v posledních dvou desetiletích především jako diplomat, byl jako student významným aktérem Pražského jara 1968 (mimo jiné jako předseda Svazu vysokoškolských studentů Čech a Moravy). Na semináři představil svoji knihu o podnikových radách pracujících, kterou v roce 2014 vydal Ústav pro soudobé dějiny. Vedle historie myšlenky podnikové samosprávy a její implementace během Pražského jara se zaměřil především na dobový spor mezi „technokraty“ a „radikálními demokraty“, jenž mimo jiné poznamenával právě společenskou diskuzi o realizaci myšlenky podnikových rad.
Hlavní host: Karel Kovanda; komentář: Jiří Hoppe (ÚSD AV ČR)
Instituce a revoluce: Češi a Slováci ve Federálním shromáždění 1989–1990
S úvodním referátem na téma „Nový institucionalismus v kontextu českých debat o soudobých dějinách“ bilancujícím tříletý pramenný výzkum Federálního shromáždění vystoupil Tomáš Zahradníček. Následovaly referáty Petra Roubala a Jiřího Suka představující jednotlivé části projektu a již vydané publikace (Starý pes, nové kousky: Kooptace do Federálního shromáždění a vyváření polistopadové politické kultury, 2013; Konstituční, nebo existenciální revoluce? Václav Havel a Federální shromáždění, 1989–1990, 2014).
Hosté: Tomáš Zahradníček, Petr Roubal a Jiří Suk (všichni ÚSD AV ČR)
Březen 2015
Literární cenzura v období socialistické diktatury
Petr Šámal představil teoretická a metodologická východiska právě dokončené (a dosud nevydané) kolektivní monografie „V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře (1749–2014)“. Blíže se věnoval období socialistické diktatury a především praxi literární cenzury v období normalizace.
Hlavní host: Petr Šámal (Ústav pro českou literaturu AV ČR); komentář: Jan Mervart (Filosofický ústav AV ČR) a Milan Drápala (ÚSD AV ČR)
Leden 2015
Svůj mezi cizími, cizí mezi svými
Anglicky mluvící levicová komunita v Československu v letech 1948–1956
Československo se na konci 40. let a v 50. letech 20. století stalo z rozličných důvodů domovem poměrně pestré mezinárodní komunity. Mezi těmi, kteří se v této době usadili v Praze, byla také skupina jednotlivců z anglicky mluvícího světa. Na rozdíl od Řeků či Jugoslávců se v jejich případě ovšem nedá mluvit o organizované nebo ucelené komunitě. Z metodologického hlediska je proto poměrně obtížné skupinu přesněji definovat. Na druhou stranu ale analýza zkušeností těchto lidí v Československu a jejich přijetí ze strany komunistických orgánů v období raného stalinismu může osvětlit další méně známé stránky fungování komunistického režimu nejen v Československu, ale i v rámci sovětského bloku. Ve své přednášce se K. Geaney zaměřila jak na obecné problémy souvisejících s příchodem anglicky mluvících osob z druhé strany „železné opony“ do Československa, tak na otázky spíše osobního rázu dotýkající se jejich každodenního života.
Hlavní host: Kathleen Geaney (FF UK); komentář: Ondřej Vojtěchovský (FF UK), Kostas Tsivos (FF UK) a Doubravka Olšáková (ÚSD AV ČR)
Listopad 2014
Odboj? Opozice? Rezistence?
Debata nad pojmy, směry a pramenným ukotvením bádání pro léta 1948–1989
Prezentace výzkumného projektu Rezistence vůči komunistickému režimu v Československu 1948-1989. Její zdroje, projevy a ohlasy
Hosté: Oldřich Tůma a Tomáš Vilímek (oba ÚSD AV ČR); komentář: Jakub Šlouf (SOA Praha) a Jaroslav Cuhra (ÚSD AV ČR)
Říjen 2014
Perspektivy soudobých dějin (nejen základního) vzdělá(vá)ní
Seminář otevřel v interdisciplinární perspektivě (historické, antropologické, pedagogické) problematiku soudobých dějin vzdělání, školství a jeho širších společenských aspektů. Společný příspěvek autorů Jiřího Zounka, Michala Šimáně a Dany Knotové „Metodologické otázky výzkumu každodenního života základní školy v období normalizace (s využitím orální historie)“ přednesl Jiří Zounek (Pedagogická fakulta MU, Brno).
Antropoložka Dana Moree (FHS UK, Praha) vystoupila s příspěvkem na téma „Učitelé na vlnách transformace“ vycházející ze stejnojmenné knihy a pojednávající jeden z důležitých aspektů transformace české společnosti po roce 1989.
Hosté: Jiří Zounek (Pedagogická fakulta MU, Brno) a Dana Moree (FHS UK, Praha); komentář: Pavel Mücke (ÚSD AV ČR)
Květen 2014
Dějiny KSČ
Tématem semináře byly dvě případové studie, díky nimž jsme mohli nahlédnout do ukončeného rozsáhlého projektu o dějinách Komunistické strany Československa a bolševismu ve 20. století. Konkrétně šlo o politiku KSČ v multietnickém státě (národnostní problematika, limity politiky B. Šmerala a jejich interpretace) a o stížnosti občanů adresované státním a stranickým orgánům v letech 1969 až 1989 (otázka společenské kritiky a reakce KSČ na tuto kritiku).
Hosté: Jakub Rákosník (ÚHSD FF UK) a Tomáš Vilímek (ÚSD AV ČR)
Duben 2014
Vyčlenění, vytěsnění, zapomenutí
Jedním z tragických důsledků období německé okupace a druhé světové války v českých zemích byla fyzická likvidace přibližně dvou stovek představitelů meziválečného vědeckého života, kteří zahynuli násilnou nebo nepřirozenou smrtí. Zhruba čtvrtina byla židovského původu.
Po osvobození Československa v roce 1945 nebyla jejich jména z větší části vřazena do oficiálních a obecně akceptovaných komemoračních akcí. Jejich památka stejně jako ohodnocení jejich odborného přínosu pak v průběhu doby téměř zcela vymizela z obecného povědomí. Desítky dalších významných židovských vědců a intelektuálů, kteří přežili druhou světovou válku v koncentračních táborech, v exilu či ústraní, řešily v roce 1945 otázku, zda vůbec a do jaké míry se opětně reintegrovat do poválečného odborného života v Československu. Řada z nich se o to pokusila, jen u vybraných jednotlivců však lze konstatovat, že se tak stalo úspěchem.
Jaké byly příčiny, které obecně vedly většinovou československou společnost k vytváření mentálních bariér vůči těmto obětem nacistického režimu a jaké mohly vést konkrétně k opomenutí či vytěsnění jejich odborného přínosu v rámci jednotlivých oborů či dokonce „škol“? Jakou roli přitom sehrával jejich židovský původ, resp. rezidua nacistické rasové politiky?
Hosté: Antonín Kostlán a Michal Šimůnek (oba ÚSD AV ČR); komentář: Kateřina Čapková (ÚSD AV ČR) a Petr Svobodný (ÚDA UK)
Březen 2014
Politika jako absurdní drama: Václav Havel v letech 1975–1989
Panelová diskuze nad knihou Jiřího Suka
Sukova kniha je právem chápána jako první historicko-kritický Havlův „disidentský“ životopis. Co představuje z hlediska našeho dosavadního historického poznání nejen Havlovy biografie, ale dějin českého a československého disentu? Co přináší nového, anebo co v ní chybí? Kam by se „havlovská studia“ v Česku i zahraničí měla vyvíjet dále? Upravuje Suk náš pohled na Havla jako stěžejní postavu našich nejnovějších dějin, politického myslitele nadnárodního významu či globální mediální ikonu postmoderního věku? Co jeho kniha znamená pro naši současnou reflexi soudobých dějin?
Hosté: Pavel Barša (ÚMV – FF UK), Petr Pithart (PF UK), Robin Ujfaluši (ECES FF UK) a Milan Znoj (FF UK); moderoval Michal Kopeček
Únor 2014
Dějiny – paměť – identita aneb občanské vzdělávání v oboru soudobých dějin
Panelová diskuze
O výklad českých a československých dějin po roce 1945 se vede poměrně ostrý boj. Jedna (ale zdaleka ne jediná) z dělících linií probíhá mezi historiky (vědci a akademiky) na jedné a didaktiky či popularizátory nedávné historie na straně druhé. Obě skupiny spoluutvářejí historické vědomí a povědomí, ti druzí si ovšem svůj podíl na formování paměti komunismu či poválečné etnické očisty zřejmě uvědomují naléhavěji.
Ústav pro soudobé dějiny se rozhodl vést o tématu vzdělávání, didaktiky a popularizace (zejména) československé historie po roce 1945 (do roku 1989 či ještě dále) dialog s těmi, kdo patří k nejaktivnějším protagonistům v tomto oboru.
Diskuze se odvíjela od následujících otázek: Potřebuje česká společnost a demokracie pro své fungování koncept občanské výchovy? Jak a pro koho takovou výchovu po zkušenostech 20. století formulovat? Jaký je či měl by být vztah mezi občanskou výchovou, historiografií a kultivací kolektivních historických pamětí v liberální demokracii? Jakou roli by v této oblasti měl hrát stát? Je úkolem státu podílet se na vytváření pozitivně formulovaného a historicky zakotveného vlastenectví? Jaký vliv budou mít odpovědi na předchozí otázky na interpretaci konkrétních historických období, zejména bezprostředně poválečné éry a státního socialismu?
Hosté: Kamil Činátl (ÚSTR / FF UK), Ondřej Matějka (Antikomplex) a Karel Strachota (Člověk v tísni); moderoval Matěj Spurný
Leden 2014
Sovětizace nebo sebesovětizace? Československé a východoněmecké vězeňství v komparaci
Československo a východní Německo se po druhé světové válce dostaly do sféry vlivu Sovětského svazu a začaly se v nich uskutečňovat změny podle sovětského modelu, taktéž i ve sféře trestního systému. Jak ovšem tento sovětský model vypadal, kdo všechno měl vliv na jeho konečnou podobu a jaké další faktory hrály roli? Byly obě země pouhou obětí Sovětského svazu nebo se na sovětizaci samy podílely? To jsou otázky, které se seminář pokusil objasnit.
Hlavní host: Klára Pinerová (MV ČR); komentář: Tomáš Bursík (Národní muzeum) a Petr Roubal (ÚSD AV ČR)
Listopad 2013
Hlas Ameriky – vývoj a význam jedné rozhlasové stanice
Seminář se soustředí na všeobecnou charakteristiku rozhlasové stanice i na její předpokládané i doložitelné dopady na posluchače v komunistickém Československu.
Hlavní host: Prokop Tomek (Vojenský historický ústav, Praha); komentář: Pavel Pecháček (bývalý ředitel Československé redakce Hlasu Ameriky) a Oldřich Tůma (ÚSD AV ČR)
Říjen 2013
Mezi utopií a technokratickým myšlením
Okolnosti likvidace starého Mostu
Že starý Most byl zlikvidován, protože stál na uhlí, je známá věc. Zároveň ale destrukce jednoho z nejvýznamnějších historických měst severních Čech navozuje celou řadu otázek. Co vlastně ve své době tuto výměnu celého historického města za uhlí ospravedlnilo a co jí umožnilo? Byl to kontext bývalých Sudet, tamního bezdomoví a vykořeněnosti? Byla to utopie pokroku a důstojnějšího života pro všechny? Nebo spíše specifická forma technokratického myšlení redukující svět na ekonomické ukazatele? Co bylo specificky komunistické a co obecná součást modernistického diskurzu šedesátých a sedmdesátých let 20. století? To byly otázky semináře Ústavu pro soudobé dějiny v říjnu 2013.
Hlavní host: Matěj Spurný (ÚSD AV ČR); komentář: František Šmahel (Historický ústav AV ČR) a Vítězslav Sommer (Sciences Po, Paris)
Červen 2013
Klid na práci a konec československého socialismu
Hlavní host: Michal Pullmann; komentář: Milan Otáhal a Tomáš Vilímek
Únor 2013
Náměstí Krasnoarmějců 2. Učitelé a studenti Filozofické fakulty UK v období normalizace
Hlavní host: Jakub Jareš; komentář: Marie Černá a Oldřich Tůma
Listopad 2012
Neviditelná ruka trhu: privatizace Barrandova
Filmový seminář
Hlavní host: Martin Kohout
Prosinec 2012
Obojživelníci v protektorátu: Mapování, překreslování a vyjednávání národnosti a nacionalismu za okupace
Hlavní host: Chad Bryant; komentář: Kateřina Čapková a Stanislav Kokoška
Duben 2012
Kinematografie zapomnění: Nástup normalizace na Barrandově
Hlavní host: Štěpán Hulík; komentář: Ivan Klimeš a Jiří Hoppe
Březen 2012
Československý voják v zahraničním odboji 1939–1945
Hosté: Petr Hofman a Zdenko Maršálek; komentář: Jan Němeček
Únor 2012
„Židovská otázka“ v poválečné komunistické Evropě. Případ Polska a Československa
Hlavní host: Kateřina Čapková; komentář: Matěj Spurný
Prosinec 2011
Nejpolitičtější věda: nové pohledy na českou a slovenskou historiografii v prvních dvou desetiletích státního socialismu
Hosté: Adam Hudek a Vítězslav Sommer; komentář: Michal Kopeček
Listopad 2011
Sociální stát Československo 1945–1989
Hosté: Jakub Rákosník a Igor Tomeš; komentář: Vojtěch Ripka
Říjen 2011
Rozděleni minulostí: vytváření politických identit v České republice po roce 1989
Diskuse nad knihou Adély Gjuričové, Michala Kopečka, Petra Roubala, Jiřího Suka a Tomáše Zahradníčka
Komentář: Martin C. Putna, Štěpán Pecháček a Martin Franc
Září 2011
Východiska a možnosti výzkumu pohraničních regionů a jeho obyvatel v letech 1945–1989 z obou stran česko-rakouské hranice
Prezentace a první interpretace projektu Stories: příběhy na hranici
Hosté: Niklas Perzi, Jiří Petráš a David Kovařík
Květen 2011
Českoslovenští spisovatelé v reformním hnutí šedesátých let
Hlavní host: Jan Mervart; komentář: Kateřina Bláhová a Miloš Havelka
Únor 2011
Rudá záře nad literaturou: Česká literatura mezi socialismem a undergroundem
Hlavní host: Alessandro Catalano; komentář: Petr Šámal
Prosinec 2010
Konec experimentu. Přestavba a pád komunismu v Československu
Hlavní host: Michal Pullmann; komentář: Václav Průcha a Jiří Suk
Listopad 2010
Staré v novém: kontinuity po únoru 1948
Hlavní host: Petr Zídek; komentář: Jaroslav Cuhra a Jakub Jareš
Říjen 2010
Vlasatci a chuligáni v Československu 1948–1969
Hosté: Filip Pospíšil a Matěj Kotalík
Červen 2010
Národní očista: Retribuce v poválečném Československu
Hlavní host: Benjamin Frommer; komentář: Kateřina Lozoviuková a František Svátek
Duben 2010
Strana jako utopie: k proměnám komunistické identity po roce 1956 v evropské perspektivě
Hlavní host: Pavel Kolář; komentář: Jaroslav Cuhra
Jak vystavovat dějiny?
Diskuse o podobách spolupráce historiků a muzejníků při přípravě expozic o moderních dějinách
Hosté: Petr Roubal a Marek Junek
Září 2009
Hledání ztraceného smyslu revoluce: Počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953–1960
Hlavní host: Michal Kopeček; komentář: Vítězslav Sommer
Květen 2009
Každodennost českých intelektuálů v době „normalizace“ z pohledu gender
Hlavní host: Markéta Špiritová; komentář: Petra Schindler
Prosinec 2008
Romové a občanská společnost za normalizace
Hlavní host: Celia Donert; komentář: Rastislav Pivon
Říjen 2008
Možnosti a limity nezávislé hudby v normalizačním období
Hlavní host: Vladimír Merta; komentář: Přemysl Houda
Březen 2008
Kádrování, prověřování a čistky v Československu 1948–1989
Prezentace začínajícího grantového projektu
Hosté: Marie Černá, Jaroslav Cuhra a Matěj Spurný
Listopad 2007
Charta 77 a underground
Hlavní host: Martin Machovec; komentář: Michal Jareš
Říjen 2007
Jak ne/bádat o komunismu
Metodologický seminář
Das andere Europa: Životní cesty do disentu na příkladech NDR a Československa (Tomáš Vilímek); Dělníci a inteligence v období tzv. normalizace očima (a ušima) orální historie: dílčí sonda do probíhajícího projektu (Miroslav Vaněk a Pavel Mücke); Foucault na Strahovském stadionu: problémy s aplikací disciplinárních teorií při studiu komunismu (Petr Roubal); Zpráva z výzkumu nebo příběh?: publikování a cenzura ve společenských vědách za normalizace (Libora Oates-Indruchová); Metodologické problémy modelování dějin v poválečné próze (Alena Fialová); Co nám vyprávění sdělují o moci? Možnosti a úskalí (biografických) vyprávění pro studium komunistické moci (Marie Černá)
Červen 2007
Od zbrojírny Třetí říše ke strojírně socialismu
Problémy transformace českomoravského průmyslu v letech 1938/39–1951
Hlavní host: Jaroslav Kučera; komentář: Drahomír Jančík a Stanislav Kokoška
Květen 2007
Řeč komunistické moci
Hlavní host: Karel Palek; komentář: Zdeněk Vašíček a Michal Kopeček
Březen 2007
„Jsou to berani, ale můžeme je využít“, aneb čeští evangelíci a komunistický režim v 50. letech
Hlavní host: Ondřej Matějka; komentář: Jiří Hanuš
Únor 2007
Jsou politické dějiny páteří soudobých dějin? A jak psát soudobé politické dějiny?
Panelová diskuse
Hosté: František Svátek, Jiří Vykoukal, Michal Pullmann a Vít Smetana
Prosinec 2006
Stopy socialistického realismu ve filmové nové vlně 60. let
Hlavní host: Michal Bregant
Listopad 2006
Poválečná cenzura knihoven
Hlavní host: Petr Šámal
Červen 2006
Pokus o sociologickou periodizaci dějin
Hlavní host: Miloš Havelka
Duben 2006
Krize české politiky za druhé republiky
Hlavní host: Daniel Kunštát; komentář: Jaroslav Med
Březen 2006
Dnes na Strahově promluví masy: Československé spartakiády 1955–1990
Hlavní host: Petr Roubal; komentář: Ida Kaiserová a Pavel Belšan
Prosinec 2005
Projekt Politické elity a disent v době normalizace – první interpretace
Hosté: Miroslav Vaněk a Petra Schindler; komentář: Marie Černá
Červen 2005
Kulturní historie a rok 1989 v Československu
Hlavní host: James Krapfl; komentář: Miroslav Vaněk a Jiří Suk
Květen 2005
Česká společnost v proměnách národní revoluce
Hlavní host: Petr Koura; komentář: Jiří Kocian
Duben 2005
Rituál 1. máje v komunistickém Československu
Hlavní host: Roman Krakovský; komentář: Petr Roubal
Únor 2005
Sociologické výzkumy za komunismu
Hlavní host: Jiřina Šiklová; komentář: Oldřich Tůma
Prosinec 2004
Výzkum konzumu v českých zemích po roce 1948 – východiska a možnosti
Hlavní host: Martin Franc
Duben 2004
Občanská společnost a její nepřátelé. Diskurz československého disentu 1969–1989
Hlavní host: Nikolas Maslowski; komentář: Josef Mlejnek a František Svátek
Únor 2004
Opozice a odpor proti komunistickému režimu
Hlavní host: Tomáš Vilímek; komentář: Milan Otáhal a Petr Blažek
Prosinec 2003
Ke knize Jiřího Suka Labyrintem revoluce
Hlavní host: Jan Bureš
Říjen 2003
Čo člověk mal a musel vedieť. K problematike výskumu komunistickej propagandy
Hlavní host: Marina Zavacká; komentář: Petr Cajthaml a Muriel Blaive
Červen 2003
Čtyřicetiletá válka mezi Východem a Západem ve 20. století
Hlavní host: Zbyněk Zeman; komentář: Oldřich Tůma a Milan Hroníček
Březen 2003
Antikomunismus před „sametovou revolucí“, v ní a krátce po ní: Komunistická strana Československa – koaliční partner nebo zločinná organizace?
Hlavní host: Jiří Suk; komentář: František Svátek a Jaroslav Cuhra
Leden 2003
Okresní a místní vláda v normalizovaném Československu: případ Filipovska
Hlavní host: Jiří Kabele; komentář: Pavel Urbášek
Říjen 2002
Ideologie a ideologické aparáty jako téma výzkumu historiografie komunistického Československa
Hlavní host: Michal Kopeček; komentář: Marína Zavacká