Archiv zpráv
- 2017 (7)
- Březen (1)
- Únor (2)
- Leden (4)
- 2016 (33)
- Prosinec (3)
- Listopad (2)
- Říjen (3)
- Září (1)
- Srpen (2)
- Červenec (3)
- Červen (1)
- Květen (8)
- Oborová publikační výkonnost výzkumných pracovišť v ČR
- Speciální akce: 2016 OECD Survey on the Czech Republic
- Public lecture: The Overeducation Crisis in the Middle East
- Konference "Celoživotní ekonomické dopady mateřství"
- Public lecture: The Knowledge Capital of Nations
- Podpora rodin s dětmi prostřednictvím daňově dávkového systému
- Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v ČR
- Podpora školek je výhodná pro všechny
- Duben (3)
- Březen (3)
- Únor (3)
- Leden (1)
- 2015 (32)
- Listopad (4)
- Říjen (4)
- Září (4)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Duben (5)
- Březen (2)
- Únor (5)
- 2014 (12)
- Prosinec (1)
- Září (1)
- Srpen (1)
- Červenec (1)
- Červen (2)
- Květen (3)
- Březen (3)
- 2013 (17)
- Prosinec (3)
- Listopad (2)
- Říjen (2)
- Září (1)
- Červen (1)
- Květen (3)
- Duben (2)
- Březen (1)
- Únor (1)
- Leden (1)
- 2012 (12)
- Prosinec (1)
- Listopad (1)
- Říjen (1)
- Září (2)
- Srpen (1)
- Červen (1)
- Květen (1)
- Duben (1)
- Březen (1)
- Únor (2)
- 2011 (9)
- Prosinec (1)
- Říjen (1)
- Srpen (1)
- Červenec (2)
- Květen (2)
- Duben (1)
- Únor (1)
Zprávy
Vzdělanost a HDP
7. června 2012 - Nová studie IDEA kvantifikuje dopady změn kognitivních dovedností žáků na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému. Hlavním cílem studie je pomocí ekonomických argumentů zvýšit nízké povědomí o významu vzdělanosti, vzdělávacího systému a jeho reforem.
Pomocí kvantifikovaných odhadů vycházejících z nedávných vědeckých empirických poznatků autoři ukazují, že zvýšení vzdělanosti mladých generací Čechů může výrazně přispět k budoucí hospodářské prosperitě země.
Autoři Daniel Münich, Peter Ondko a Jan Straka odhadují, že pokud by se v České republice (ČR) podařilo zlepšením vzdělávacího systému zvýšit průměrnou úroveň kognitivních dovedností patnáctiletých žáků (měřeno šetřením PISA) o pouhých 25 bodů – tedy o jednu čtvrtinu standardní odchylky celkové distribuce výsledků – během příštích 80 let by to v současné hodnotě kumulativních přírůstků představovalo dodatečný produkt ve výši více než 12 biliónů korun, tedy 357 % současného ročního hrubého domácího produktu (HDP).
Potenciální přínosy rozpočtené na jeden rok tak např. převyšují současné deficity státního rozpočtu nebo rozpočet na školství. Zvýšený růst HDP by navíc nezanedbatelně přispěl ke snížení kumulovaného salda důchodového systému.
Studie „Dopad vzdělanosti na dlouhodobý hospodářský růst a deficity důchodového systému“ využívá nedávné empirické odhady Erika Hanusheka a Ludgera Woessmanna, prezentované mimo jiné ve zprávě OECD (2010a).
Studii si můžete stáhnout zde.
Videozáznam z akcí je dostupný na videokanálu EDUinu.
Ukazatele veřejných financí
|
|
HDP |
3 667 |
Příjmy státního rozpočtu |
1 000 |
Dluh České republiky |
1 436 |
Deficit státního rozpočtu |
156 |
Výdaje na školství(4,3 % HDP) |
157 |
z toho regionální školství |
118 |
z toho VŠ včetně výzkumu a vývoje |
32 |
Důchody |
350 |
Kumulované přírůstky HDP za 80 let, díky vzdělávacím reformním scénářům, přepočtené na jeden rok
|
|
Scénář 0:pokles posledních let |
169 |
Scénář 1:zvýšení o 25 bodů |
154 |
Scénář 2:Finsko |
335 |
Scénář 3:min. 400 bodů |
203 |
Scénář 4:méně nedostatečných |
148 |
Scénář 5:maturanti |
72 |
Scénář 6:Praha |
235 |