V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
MICHAL KOSÁK - JIŘÍ FLAIŠMAN
Ve středu 22. února zemřela ve věku 89 let editorka a textoložka PhDr. Jarmila Víšková, od roku 1953 po sedmatřicet let pracovnice Ústavu pro českou literaturu a dlouholetá jazyková redaktorka časopisu Česká literatura.
TOMÁŠ GLANC
Název Uncensored, necenzurováno, je dokladem, že Ann Komaromiová reflektuje potřebu hledat pro známé a zdánlivě samozřejmé jevy (v tomto případě samizdat) výstižná a předchozími výzkumy neopotřebovaná označení, usiluje o nové výkladové rámce pro stará témata.
BOHUMIL FOŘT
Když jsme se v sobotu 28. ledna dozvěděli, že nás navždy opustil Lubomír Doležel, zasáhla nás ta zpráva nepřipravené. Přestože se poslední dobou potýkal se zdravotními problémy a přes jeho požehnaný věk, byli jsme prostě zvyklí, že Lubomír Doležel s námi žil, komunikoval, byl nám přítelem, kolegou, mentorem i oponentem.
STEFAN SEGI
Konference nazvaná „Nedejte se — nedáme se — existujeme!“ Interdisciplinární kolokvium o Jazzové sekci se konala dne 21. září 2016 u příležitosti 30. výročí ukončení činnosti Jazzové sekce a dotkla se řady problémů, které jsou spojeny s výzkumem takzvané šedé zóny. Jak v úvodním proslovu zdůraznil Ondřej Matějka z Ústavu pro studium totalitních režimů, který byl spolu s Ústavem pro českou literaturu AV ČR pořadatelem kolokvia, činnost Sekce a její dopady dosud zdaleka nejsou prozkoumány do té míry jako například kulturní a společenské jevy spojené s undergroundem. Přitom se jednalo o oblast poměrně rozsáhlé produkce a recepce, která se dotýkala řady médií a na které lze velice dobře studovat napětí mezi potřebou legálního fungování, snahou o nonkonformitu a pokusem o rezistenci v období socialistické diktatury. Právě pluralita metod na straně jedné a předmětů zkoumání na straně druhé byly asi nejvýraznějším znakem této konference.
ROMAN KANDA
Fenomén samizdatu se stal předmětem systematického zájmu historiků a literárních vědců. V současné době vznikají na půdě Ústavu pro českou literaturu AV ČR hned dva projekty, jež samizdatovou produkci zachycují a podrobně zkoumají: vedle Encyklopedie českého literárního samizdatu, na které pracuje badatelský tým lexikografického oddělení pod vedením Michala Přibáně a která by měla být dokončena do dvou let, je to také článková bibliografie českého literárního samizdatu, na jejíž realizaci se podílejí pracovníci České literární bibliografie Roman Kanda, Marta Kordíková a Gabriela Romanová. Právě ožehavým metodologickým i praktickým otázkám článkové „samizdatové“ bibliografie byl věnován kulatý stůl, který se uskutečnil 20. října 2016 v rámci Týdne s Českou literární bibliografií (ten se konal mezi 18. a 20. říjnem).