Soumrak na radarové louce v Ondřejově. Autor: V.Vojáček
O nás
Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Československá vlajka z Měsíce v Písku 7. až 12. 3. 2017
Jihočeši i ostatní, zajeďte se podívat na československou vlajku, která byla v roce 1972 na Měsíci a s věnováním jí přivezl do tehdejšího Československa velitel Apolla 17 Eugene Cernan, americký astronaut s českými a slovenskými předky. Výstavu pořádá Prácheňské muzeum v Písku a bude doplněna přednáškou. Od května budete moci vlajku vidět zase u nás na ondřejovské hvězdárně v rámci prohlídek pro veřejnost.
Na čem pracujeme: Problémy zobrazování vícerozměrných astrofyzikálních dat
K vyhodnocování astronomických dat se zejména v poslední době často používají automatické programové řetězce. Ty však musel navrhnout odborník a jejich vývoj nejčastěji začíná pohledem na ukázková data. Člověk dovede velmi rychle posoudit očekávání, která pak klade na automatický algoritmus. Na některá úskalí zobrazování trojrozměrných dat ve své práci poukazuje Rhys Taylor z ASU.
Mimořádně chladný červený trpaslík a sedm jeho planet
Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami ležící jen 40 světelných let od Slunce. S využitím kosmických i pozemních přístrojů, včetně dalekohledu ESO/VLT, se vědcům podařilo pozorovat přechody planet přes disk mateřské hvězdy, kterou je mimořádně chladný červený trpaslík s katalogovým označením TRAPPIST-1. Tři z těchto planet navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života. V tomto systému se nachází dosud nejvyšší počet planet svou velikostí podobných Zemi a zároveň nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Článek oznamující objev byl publikován ve vědeckém časopise Nature.
Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analyzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2016: Detekce srážek dočasně zachycených přírodních satelitů Země
Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2016, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Pavla Spurného, který se svým týmem studoval pády a charakteristiky dočasně zachycených přírodních satelitů Země.
Pozorování měsíčního zatmění 11. února pro veřejnost
V sobotu 11. února v 1:44 ráno nastane polostínové zatmění Měsíce. V prostoru historické hvězdárny a v její Západní kopuli proběhne pozorování úkazu pro veřejnost od 1:00 do 2:00 ráno. Nečekejte sice žádné výrazné zatmění, protože se jedná pouze o polostínovou fázi, ale kolem maximální fáze, kdy se Měsíc přiblíží těsně k zemskému stínu, bude vidět, jak je v severní části disku tmavší. Nabídneme také pohled na Měsíc dalekohledem a jako přídavek se podíváme na planetu Jupiter.
V sobotu 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce
V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.
Český snímek ESO: Od protisvitu k falešnému úsvitu
Česká republika si letos připomíná 10 roků členství v Evropské jižní observatoři. Techniku observatoří Paranal, La Silla a ALMA využívají hlavně pracovníci Astronomického ústavu AV ČR a dosahují s ní velmi významných výsledků. Nedávno také observatoř Paranal navštívili předseda senátu Milan Štech a předsedkyně Akademie věd prof. Eva Zažímalová. Česká republika má také svého fotografického vyslance - Petra Horálka - a jeho snímek z observatoře ESO La Silla nyní vyhrál v lednovém kole České astrofotografie měsíce a 13. února jej Evropská jižní observatoř uvede jako prestižní Snímek týdne ESO. Už dříve byl snímek publikován ve vědeckém časopise ESO Messenger, konkrétně v čísle 164.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2016: Minimální velikost korony jako zdroje rentgenového záření v aktivních galaktických jádrech
Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2016, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Michala Dovčiaka, který se svým týmem studoval koronu akrečního disku černé díry jako zdroje aktivních galaktických jader.
Letos budeme moci na obloze opět spatřit kometu nesoucí jméno československých astronomů. Naposledy tu byla na podzim v roce 2011, kdy jsme ji mohli pozorovat před průletem kolem Slunce. Nyní má opět velice příznivý návrat a začátkem února ji budeme moci spatřit jako jasný objekt noční oblohy triedrem nebo malým dalekohledem. Nejlépe viditelná bude k ránu, když bude na cestě pryč od Slunce prolétat v těsné blízkosti Země, ke které se přiblíží jen na 12,4 miliónu km. Při tomto přiblížení bude nejjasnější. I když se vrací ke Slunci každých 5¼ roku, podobně příznivý návrat v tomto století už nenastane.
Na čem pracujeme: Detekce sopek pod ledovým příkrovem Antarktidy
Současná měření gravitačního pole Země jsou natolik detailní, že umožňují využití těchto měření například k prospekci ložisek nerostných zdrojů nebo mapování podpovrchových struktur. Některé geologické útvary zanechávají v gravimetrických měřeních charakteristickou stopu. Takovými útvary jsou například sopky. Jaroslav Klokočník z ASU a jeho spolupracovníci využili této skutečnosti v pionýrské studii, v níž publikovali předpovědi výskytu sopek pod ledovcovým příkrovem Antarktidy.
Akademie věd schválila nový program v rámci Strategie AV21 nazvaný „Vesmír pro lidstvo“. Programu se účastní několik ústavů Akademie věd, přičemž Astronomický ústav AV ČR je koordinátorem. V rámci projektu se pracovníci ústavu budou mimo jiné spolupodílet na realizaci několika významných kosmických sond Evropské kosmické agentury ESA.
Československá vlajka z Měsíce v Písku 7. až 12. 3. 2017
Jihočeši i ostatní, zajeďte se podívat na československou vlajku, která byla v roce 1972 na Měsíci a s věnováním jí přivezl do tehdejšího Československa velitel Apolla 17 Eugene Cernan, americký astronaut s českými a slovenskými předky. Výstavu pořádá Prácheňské muzeum v Písku a bude doplněna přednáškou. Od května budete moci vlajku vidět zase u nás na ondřejovské hvězdárně v rámci prohlídek pro veřejnost.
Na čem pracujeme: Problémy zobrazování vícerozměrných astrofyzikálních dat
K vyhodnocování astronomických dat se zejména v poslední době často používají automatické programové řetězce. Ty však musel navrhnout odborník a jejich vývoj nejčastěji začíná pohledem na ukázková data. Člověk dovede velmi rychle posoudit očekávání, která pak klade na automatický algoritmus. Na některá úskalí zobrazování trojrozměrných dat ve své práci poukazuje Rhys Taylor z ASU.
Mimořádně chladný červený trpaslík a sedm jeho planet
Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami ležící jen 40 světelných let od Slunce. S využitím kosmických i pozemních přístrojů, včetně dalekohledu ESO/VLT, se vědcům podařilo pozorovat přechody planet přes disk mateřské hvězdy, kterou je mimořádně chladný červený trpaslík s katalogovým označením TRAPPIST-1. Tři z těchto planet navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života. V tomto systému se nachází dosud nejvyšší počet planet svou velikostí podobných Zemi a zároveň nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Článek oznamující objev byl publikován ve vědeckém časopise Nature.
Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analyzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry.
Nejlepší vědecké výsledky za rok 2016: Detekce srážek dočasně zachycených přírodních satelitů Země
Rada Astronomického ústavu vybrala tři nejvýznamnější vědecké výsledky za rok 2016, publikované v odborných časopisech. Dnes představujeme práci Pavla Spurného, který se svým týmem studoval pády a charakteristiky dočasně zachycených přírodních satelitů Země.
Pozorování měsíčního zatmění 11. února pro veřejnost
V sobotu 11. února v 1:44 ráno nastane polostínové zatmění Měsíce. V prostoru historické hvězdárny a v její Západní kopuli proběhne pozorování úkazu pro veřejnost od 1:00 do 2:00 ráno. Nečekejte sice žádné výrazné zatmění, protože se jedná pouze o polostínovou fázi, ale kolem maximální fáze, kdy se Měsíc přiblíží těsně k zemskému stínu, bude vidět, jak je v severní části disku tmavší. Nabídneme také pohled na Měsíc dalekohledem a jako přídavek se podíváme na planetu Jupiter.