Představujeme se

Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je vedoucí vědeckou institucí v oblasti astronomie a astrofyziky v České republice. Předmětem hlavní činnosti AsÚ je vědecký výzkum a vývoj v oblastech astronomie a astrofyziky, zahrnující zejména vznik, vývoj, dynamiku a fyzikální vlastnosti hvězd, hvězdných soustav a relativistických objektů, výzkum Slunce, sluneční aktivity a jejích vlivů na procesy na Zemi a v meziplanetárním prostoru, výzkum nejbližšího okolí Země, dynamiky přirozených a umělých těles Sluneční soustavy a výzkum meziplanetární hmoty a její interakce s atmosférou Země.

Ústav byl zřízen 1.  1.  1954 z Astrofyzikální observatoře a Laboratoře pro měření času, které byly vytvořeny o rok dříve z Ústředního ústavu astronomického po jeho začlenění do Československé akademie věd. Je tak přímým pokračovatelem vědecké tradice hvězdárny vystavěné v roce 1722 v pražském Klementinu – pozdější Státní hvězdárny – a observatoře v Ondřejově, založené J. J. Fričem v roce 1898. Od roku 2007 je ústav veřejnou výzkumnou institucí (v. v. i.) ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb.

AsÚ dlouhodobě dosahuje vynikajících vědeckých výsledků a úspěšně se uchází o grantové prostředky jak tuzemských tak zahraničních (především evropských) poskytovatelů. Naši pracovníci mají vysokou publikační aktivitu a odborné texty otišťují v nejlepších světových vědeckých periodikách nevyjímaje prestižní časopisy Nature a Science. V nedávném hodnocení jednotlivých ústavů Akademie věd jsme se umístili na první příčce žebříčku.

Na domácí půdě se podílíme na magisterském a doktorském vzdělávání studentů na několika českých univerzitách, zejména pak na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, s níž má ústav společnou akreditaci v oboru astronomie a astrofyzika, což vytváří příznivé podmínky pro získávání mladých talentů pro práci ve vědě a výzkumu. Budujeme vysoce úspěšnou národní bolidovou síť pro zaznamenávání pádů meteoritů a věnujeme se i popularizaci oboru pro veřejnost a pro mládež.

Ústav se významným způsobem angažuje i v mezinárodním kontextu: zapojujeme do činnosti Evropské jižní observatoře (ESO), kde naši pracovníci úspěšně soutěží o pozorovací čas na největších dalekohledech světa a navíc provádíme vlastní pozorování na dánském dalekohledu v Chile, jehož modernizaci ústav zajistil; Ondřejov se stal sídlem jednoho z evropských regionálních uzlů interferometru ALMA, což je vůbec největší astronomický projekt na světě; velmi aktivně se účastníme několika projektů Evropské kosmické agentury (ESA) jako je např. Gaia, Solar Orbiter a další.

Sídlo ústavu

Ústav sídlí asi 35 km jihovýchodně od Prahy v obci Ondřejov, kde se v rozlehlém areálu historické observatoře budované už od roku 1898 soustředí většina aktivit a veškeré přístroje. Menší oddělené pracoviště ústavu se nalézá v Praze v areálu ústavů Akademie věd na Spořilově (spolu s Geofyzikálním ústavem a Ústavem fyziky atmosféry).

Největší dalekohled v Česku

Ke své práci používáme i největší dalekohled v Česku. Hlavní zrcadlo dalekohledu má průměr 2 metry a celková hmotnost přístroje je bez mála 200 tun. Dalekohled byl od počátku projektován především pro spektroskopii. V současné době ho využíváme především ke studiu vlastností horkých hvězd (hvězd s povrchvou teplotou nad 10 tisíc stupňů), vícenásobných hvězdných systémů, výbuchů nov apod. Můžete ho i vidět, a to v rámci prohlídek observatoře pro veřejnost nebo při mimořádných příležitostech, zejména při květnových Dnech otevřených dveří nebo zářijové Evropské noci vědců.

Dalekohled je výrobkem firmy Carl Zeiss v Jeně v Německu a byl uveden do provozu v roce 1967. Hlavní zrcadlo má průměr 2 m a hmotnost 2,2 tuny. Tubus dalekohledu je shodou okolností podobný Hubbleovu kosmickému teleskopu (HST). Má hmotnost 33 tun a jeho protizávaží 27 tun. Všechny pohyblivé části mají celkovou hmotnost 83 tun.

Kopule dalekohledu byla vyrobena také v Německu, má průměr 21 metrů, hmotnost 195 tun a její otáčení zajišťuje 24 vozíků. Štěrbina kopule má šířku 5 m.

V době dostavby byl dalekohled na devátém místě mezi největšími dalekohledy na světě. Dnes se nachází ve druhé stovce. Význam těchto (dnes středních) přístrojů spočívá především v možnosti dlouhodobého sledování zkoumaných objektů - velké světové dalekohledy se vzhledem k velkému vytížení pro systematické výzkumy nepoužívají.

Dalekohled je vybaven třemi ohnisky (primárním, Cassegrainovým a coudé), z nichž se v současné době využívá pouze ohnisko coudé. To je umístěno v přízemí kopule a světelný paprsek je do něj veden odrazy od systému zrcadel.