Zprávy

Vzhledem k relativně pomalému tempu růstu bude vývoj domácích cen záviset na nákladových faktorech (ceny dovážených vstupů a kurz) a také na finálním dopadu navrhovaných změn nepřímých daní na cenovou hladinu. Ceny ropy, které se zdály být rizikovým faktorem na počátku roku v souvislosti s nestabilitou řady zdrojových zemí, se v současné době nezdají být rizikem pro vývoj domácí cenové hladiny. Očekáváme inflaci na úrovni zhruba 2%.

I když na trhu práce převládá mírná skepse (převládají zaměstnavatelé, kteří očekávají stagnaci počtu svých zaměstnanců či dokonce pokračující pokles), pokračující oživení a změněná situace na trhu práce dává naději k pokračujícímu mírnému poklesu počtu nezaměstnaných i míry nezaměstnanosti.

České republice se také daří prezentovat svoji stabilní situaci (zejména pokud jde o finanční sektor) navenek, takže si udržuje dobrou reputaci u mezinárodních ratingových agentur, které hodnotí její vývoj jako stabilní. I tento faktor by měl napomoci oživení a také stabilnějšímu vývoji české měny.

Pozitivní stránky vývoje české ekonomiky

Na rozdíl od řady jiných evropských ekonomik zůstává ČR ekonomikou, která si dokázala zachovat zdravý finanční sektor (i s postupujícím časem postupně podíl problémových úvěrů mírně roste), která stále požívá dostatečné důvěry ratingových agentur a mezinárodních institucí.

I přes nedávný pokus o protesty proti reformám je také možné hodnotit postoj domácí populace jako stabilní – projevuje se sice znechucení politickou scénou a korupčním chováním, ale situace má velmi daleko k hrozbě destabilizace ekonomiky.

Hlavní rizika a faktory zpomalující růst

Vzhledem k závislosti na trzích EU (EMU) zůstává kritickým faktorem pokračování oživení v německé ekonomice a stabilita Eurozóny. Naše odhady růstu pro léta 2011 a 2012 jsou postaveny na předpokladu přetrvání EMU v současné podobě. Přestože přímé dopady případného „bankrotu“ Řecka či výrazné restrukturalizace řeckého dluhu na ČR by byly velmi malé, nepřímé dopady závisející na vlivu takového šoku na další země PIGS a na německou ekonomiku jsou v současné době jen obtížně vyčíslitelné.

Z hlediska domácí poptávky je hlavním (a setrvalým) rizikem nestabilita vládní koalice, která vzbuzuje u spotřebitelů i firem nejistotu ohledně dalšího směřování reforem. Tato nejistota společně s přetrvávající náladou preferující opatrnost a úspory bude mít za následek pasivní roli soukromé finální poptávky v celkovém růstu české ekonomiky.

Ačkoliv růst české ekonomiky zatím není omezován stavem finanční sektoru (bankovnictví), na obzoru se objevuje jiná hrozba, která může podvázat schopnost plně využít případné pozitivní stimuly ve formě zvýšené zahraniční poptávky. Tímto slabým článkem se může stát trh práce. Již od konce roku 2010 se v konjunkturních průzkumech českého statistického úřadu objevuje nárůst podílu průmyslových firem, které zmiňují jako případnou bariéru budoucího růstu produkce nedostatek pracovních sil. Je zde nutné připomenout, že před začátkem recese čelil český pracovní trh přehřátí, kterému se bránil dovozem pracovní síly ze zahraničí. V průběhu recese část této půjčené pracovní síly českou ekonomiku opustila a příchod nové bude složitější kvůli zpřísnění pravidel o vydávání víz a registraci cizinců. Nelze ani spoléhat na meziregionální mobilitu práce: jednak je v ČR tradičně spíše nižší, jednak ji např. vývoj realitního trhu spíše komplikuje.