Olomoučtí vědci vyvinuli unikátní metodu izolace genů rostlin

V Olomouci začala fungovat první Aplikační laboratoř v České republice, která pomáhá šlechtitelům. Podívejte se na naše video!

Poprvé a hned velmi úspěšně se prezentoval Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i. na výstavě ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků Flora Olomouc 2016. Letošní 21. ročník výstavy navštívilo na 25 tisíc lidí a zájem o odrůdy ÚEB byl velký. Návštěvníci mohli ochutnat například jablka Opal, Sirius, Rozelu, Orion, zhlédnout filmy o práci vědců z ÚEB nebo si poslechnout přednášku Ing. Miloslava Juříčka, CSc.

Vědci z Laboratoře biologie pylu se, jak již název napovídá, zaměřují na výzkum samčího gametofytu, tedy pylu a pylové láčky. Pylová zrna slouží k přenosu genetické informace, a tudíž představují pevnou, odolnou strukturou, která obsahuje dehydratovanou cytoplazmu (A) – je to podobné, jako když chceme uskladnit potraviny sušením; ve vysušeném stavu by měly vydržet déle. Pylová zrna musejí v neporušeném stavu doputovat na bliznu.

Naši badatelé Ing. Klára Hoyerová, Ph.D., RNDr. Martin Kubeš, Ph.D., a doc. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. se podíleli na nově publikovaném článku v prestižním časopise Nature plants. Jejich výzkum se zaměřil na dusík – ten je zásadním stavebním kamenem výživy rostlin a při jeho nedostatku dochází ke zpomalení nejen tvorby chlorofylu, ale i růstu stonku i listů. Do buněk kořenů se dusík dostává z půdního roztoku ve formě nitrátu, a to prostřednictvím přenašeče NRT1.1/NPF6.3. „Tento protein je zabudován do plazmatické membrány a kromě schopnosti transportovat nitrát nezávisle posílá i signály o rozpoznání přítomnosti nitrátu. Již tato duální funkce je sama o sobě unikátní, ale tím možnosti NRT1.1/NPF6.3 nekončí. Kromě transportu nitrátu dokáže přenášet přes plazmatickou membránu i významný rostlinný hormon auxin,“ vysvětluje Ing. Klára Hoyerová, Ph.D.

Genetický plán pšenice odhalen

Pšenice tvoří hlavní složku výživy lidstva v mnoha oblastech světa. Tato plodina je pěstována na více než 215 milionech hektarů, z nichž se ročně sklidí téměř 700 milionů tun zrn. S takovouto roční sklizní se pšenice řadí na třetí místo mezi obilovinami, hned za kukuřici a rýži. Na rozdíl od těchto dvou obilovin má však vyšší obsah bílkovin, tudíž je pro lidstvo nejdůležitějším zdrojem bílkovin rostlinného původu. Zrno pšenice lze snadno skladovat a pšeničná mouka je neodmyslitelně spjata s přípravou velké škály kvalitních potravin.

Také nemáte rádi, když se někdo vytahuje? A když k tomu navíc nemá důvod? Tak to jsme na tom podobně.

28. prosince 2012: Naši a američtí vědci zkoumali genetickou informaci mitochondrií silenky obecné. Zjistili, že u silenky prochází DNA těchto vnitrobuněčných útvarů překvapivě rychlou evolucí.

16. srpna 2012: Kromě normálních chromozómů mají některé organizmy ještě takzvané B chromozómy. Ty byly zatím jen málo prozkoumány. Průkopnická studie teď odhalila, že u žita připomínají genetickou koláž.

19. července 2012: Mezinárodní vědecký tým přečetl DNA banánovníku. O úspěch projektu se zasloužili také naši odborníci. Výsledky pomohou mimo jiné šlechtitelům v boji proti nebezpečným chorobám této plodiny.