Trojice významných vědců převzala ve středu 22. února z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše čestná oborová ocenění. Medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách získal prof. Boris Vyskot za výzkum v oblasti genetiky rostlin. Medailí Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách byl oceněn prof. Emil Paleček, dnes jeden z nejcitovanějších autorů práce týkající se DNA. Prof. Leslie Sklairovi, celosvětově uznávanému vědci v oblasti transdisciplinární teorie společnosti, byla udělena medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách.

Boris Vyskot patří mezi nejuznávanější osobnosti v oblasti genetiky rostlin. Zpočátku se zabýval experimentální fyziologií rostlin, studoval příčiny nádorového bujení a spolu s Milanem Bezděkem zkonstruoval první transgenní rostliny v naší zemi. Strávil několik let v zahraničí, zejména v Howard Hughes Medical Institute v Ann Arbor a na Univerzitě v Bordeaux. V současné době se zabývá studiem struktury, funkce a evoluce pohlavních chromozomů rostlin a v této oblasti patří mezi nejcitovanější autory na světě. Mezi jeho nejvýznamnější výsledky patří analýza epigenetických mechanizmů řídících procesy pohlavní diferenciace. Boris Vyskot je velmi aktivním pedagogem. Vede přednášky vývojové genetiky a epigenetiky na Masarykově, Mendelově a Palackého univerzitě.

Emil Paleček svými pracemi o elektrochemii DNA založil nové vědecké pole a po celá desetiletí jeho laboratoř patřila k vedoucím na tomto poli. Ještě jako student doktorského studia publikoval v roce 1958 práci ukazující, že báze DNA i RNA jsou elektroaktivní a poskytují analyticky využitelné elektrochemické signály. Emil Paleček patří k malému počtu žijících vědců, kteří s Jaroslavem Heyrovským pracovali v laboratoři a v roce 1961 získal Heyrovského cenu pro mladé vědce. V současnosti se Emil Paleček zabývá výzkumem bílkovin a zvláště glykoproteinů ve vztahu k onkologii. V roce 2015 publikoval na toto téma další článek v Chemical Reviews, který se zařadil mezi 1 % nejcitovanějších prací. V roce 2014 mu byla udělena Vládou ČR cena Česká hlava.

Leslie Sklair, působící na London University, se v posledních desetiletích zaměřuje na globální studia, v jejichž rámci sleduje historickou problematiku transnacionalizace a globalizace jednotlivých společností a jejich komparace a interakce. Je předsedou Asociace globálních studií ve Velké Británii. V České republice dlouhodobě přispíval k založení a etablování globálních studií při Filosofickém ústavu AV ČR a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Umožnil přínosnou a dlouhodobou spolupráci českých vědců s britskými vědci se zaměřením na historický vývoj společností v globálním kontextu. Leslie Sklair publikoval značné množství článků v odborných časopisech v mnoha zemích světa a zároveň je autorem celé řady knih vydávaných v prestižních nakladatelstvích, včetně Oxford University Press. Například The Icon Project (2016), Globalization (2002) nebo Sociology of the Global System (1995).

Připravil: Odbor mediální komunikace Kancelář AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová