Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Nutnou podmínkou pro studium jevů probíhajících při vysoké hustotě energie je uvolnění velkého množství energie v malém objemu (např. exploze jaderné či konvenční výbušniny) nebo jeho soustředění tamtéž (např. pomocí fokusovaného svazku pulzního laseru). V uplynulé dekádě začaly hrát nepřehlédnutelnou roli ve druhém scénáři dosahování vysokých energetických hustot rentgenové lasery. Jedinečnost jejich využití je dána vysokou kritickou hustotou elektronů v plazmatu pro krátkovlnné (λ < 30 nm) záření. Při interakci laserového pulzu s pevným terčem pak elektronová hustota vytvářeného plazmatu nepřevýší hustotu kritickou. Laserové záření tedy nenarazí na kritickou plochu, nemůže se od ní odrážet a šíří se pod povrchem ozařovaného materiálu. Dochází k tzv. volumetrickému (objemovému) ohřevu. Touto cestou lze v laboratoři připravit stavy hmoty s mimořádnými a rovnoměrně rozloženými vlastnostmi. Jde o plazma s velmi vysokou elektronovou hustotou, jež má ovšem relativně nízkou teplotu. Obvykle se nyní označuje jako Warm Dense Matter (WDM). Na semináři budou představeny výsledky, jichž na tomto poli pracovníci FZÚ dosáhli pomocí krátkovlnných laserů na volných elektronech (Free-Electron Laser - FEL) v Hamburku (FLASH) a ve Stanfordu (LCLS).