Celkem 17 členů Akademické rady bude v příštích čtyřech letech pracovat jako výkonný orgán Akademie věd ČR, zatímco Vědecká rada je pověřena koncepční a poradní funkcí ve věcech přípravy a realizace vědní politiky Akademie věd ČR.

Padesáté zasedání Akademického sněmu bylo zároveň posledním pro stávajícího předsedu Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše, jehož funkční období skončí 24. března 2017. Nahradí ho prof. Eva Zažímalová, která byla 14. března do funkce předsedkyně Akademie věd ČR jmenována prezidentem České republiky.

„Dovolím si ještě jednou zdůraznit význam Strategie AV21 pro další směřování Akademie věd. Současná doba před nás klade mnoho nových výzev v oblastech mezinárodněpolitického charakteru, ekonomických a sociálních problémů nebo projevů krize demokracie, které si žádají kompetentní odpovědi. Společenský vývoj navíc ukazuje, že pokud se svět dostává do problémů, mají s jejich řešením šanci uspět zejména ti, kteří již začali uvažovat o nějaké dlouhodobější vizi,“ sdělil prof. Jiří Drahoš ve svém úvodním projevu shrnujícím dění posledních osmi let jeho působení na postu předsedy Akademie věd ČR. „Rád bych využil této příležitosti a také touto formou upřímně poděkoval všem pracovníkům Akademie věd za podporu a pomoc, kterou v uplynulých letech poskytovali jak mně osobně, tak i všem členům Akademické a Vědecké rady," říká prof. Jiří Drahoš.

„Mohu konstatovat, že pan prof. Drahoš získal nepřehlédnutelnou veřejnou autoritu. To se každému vědci nepodaří, protože vědci jsou někdy spíše uzavřenější, pohlcení svou prací. Byl bych rád, kdyby měla Česká republika možnost inteligence a osobnostních vlastností prof. Drahoše využít, ať už v jakékoliv pozici“ řekl předseda Senátu České republiky Milan Štěch.

„Jsem rád, že jsme v letošním roce prosadili postupné navyšování rozpočtu na vědu, výzkum a inovace na částku 32,7 miliard korun. Pro Akademii věd ČR to letos znamená o 300 milionů korun vyšší rozpočet než v loňském roce. Cílem státu musí být co největší podpora výzkumu, vývoje a inovací, převod výsledků výzkumu do aplikační sféry a důraz na mezinárodní spolupráci ve vědě," uvedl předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka.

Místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek však upozornil, že česká věda nesmí podléhat přílišnému optimismu, neboť zvláště financování velkých infrastruktur není vůbec jednoduché a jasné.

Nově zvolená Akademická rada se ujme funkce 25. března 2017. 5 členů je z oblasti věd o neživé přírodě, 6 členů z oblasti věd o neživé přírodě a 4 členové z oblasti humanitních a společenských věd.

Seznam nově zvolených členů Akademické rady pro období 2017–2021:

I. Oblast věd o neživé přírodě

Prof. Ing. Michal Haindl, DrSc. (nar. 1955)

Ústav teorie informace a automatizace AV ČR

Během své odborné kariéry se zabýval teorií řízení a modelováním nadkritického hydraulického proudění. Od roku 1983 se orientuje na modelování a rozpoznávání obrazové informace (modelování a měření bidirectional texture function, neřízená segmentace obrazu, obrazové invarianty). Výsledky výzkumu publikoval ve více než 330 vědeckých publikacích v knihách, časopisech a sbornících konferencí. Tyto práce mají více než 1 100 citací. V roce 2004 byl zvolen Fellow of the International Association of Pattern Recognition za výsledky z oblasti rozpoznávání založeném na mnohorozměrných modelech, v roce 2011 získal Cenu AV ČR za vědecké výsledky v oblasti Matematické modelování vizuálních vlastností povrchů materiálů. V současné době přednáší na FIT a FD ČVUT, zastupuje ČR v Řídicí radě International Association of Pattern Recognition (IAPR), několika výborech European Research Consortium for Informatics and Mathematics (ERCIM). Je členem tří redakčních rad mezinárodních časopisů a několika vědeckých (NTIS, FIT ČVUT), oborových (FM VŠE, FEL ČVUT, FIT ČVUT, MFF UK) a ústavních rad (ÚI AV ČR, ÚTIA AV ČR). V letech 2006 a 2010 byl zvolen členem Sněmu AV ČR, v roce 2013 členem Akademické rady AV ČR.

 

RNDr. Pavel Krejčí, CSc. (nar. 1954)

Matematický ústav AV ČR

Oblast jeho odborných zájmů zahrnuje parciální diferenciální rovnice, nehladké evoluční problémy, variační nerovnice, hysterezi a aplikace těchto teorií a nástrojů v elastoplasticitě, termodynamice, piezoelektricitě aj. Absolvoval dlouhou řadu vědeckých i přednáškových pobytů na zahraničních univerzitách a výzkumných institucích. Byl vědeckým pracovníkem ve Weierstrassově institutu v Berlíně. Je autorem/spoluautorem dvou monografií, 114 článků v recenzovaných časopisech, 35 publikací ve sbornících z konferencí a jednoho německého patentu. Působí také na Fakultě stavební ČVUT. V řadě řídících funkcí v AV ČR i v zahraničí uplatnil vynikající organizační schopnosti a své zanícení pro vědu. V roce 2009 ukončil své působení ve Weierstrassově institutu, aby se ujal vedení Matematického ústavu AV ČR v Praze pro období 2009–2014.

 

Prof. Ing. Josef Lazar, Dr. (nar. 1965)

Ústav přístrojové techniky AV ČR

Zabývá se metodologií koherentních optických měřicích technik, vysoce stabilními lasery pro metrologii, interferometrií a optoelektronikou. Oblast výzkumu zahrnuje jak základní metodologický, tak navazující aplikovaný výzkum ve spolupráci s průmyslovými partnery. Publikoval cca 180 vědeckých prací registrovaných na WOS (h-index 16). Je vedoucím Oddělení koherenční optiky (od roku 2003), místopředsedou rady ústavu a delegátem sněmu AV ČR. Pedagogicky je činný jako přednášející na VUT v Brně a UP v Olomouci a jako školitel doktorského studia.

Doc. Ing. Luboš Náhlík, Ph.D. (nar. 1975)

Ústav fyziky materiálů AV ČR

Ve své vědecké činnosti se zaměřuje zejména na oblast lomové mechaniky (porušování kompozitních materiálů) a únavy materiálu (metodika stanovení zbytkové únavové životnosti konstrukcí a studium efektů ovlivňujících zbytkovou únavovou životnost). V posledních letech řešil zejména problematiku šíření únavových trhlin přes materiálová rozhraní, přičemž jím osobně navržená kritéria byla aplikována na různé druhy kompozitních materiálů. V současnosti je předmětem jeho studia problematika prahových hodnot pro šíření únavových trhlin a parametrů, které mají vliv na odhad zbytkové únavové životnosti konstrukcí. Ve výzkumu se zaměřuje také na spolupráci s inženýrskou praxí, konkrétně na vývoj metodiky stanovení zbytkové únavové životnosti železničních náprav a popis parametrů, které tuto životnost ovlivňují. Průmyslovým partnerem aplikující výsledky výzkumu je Bonatrans Group, a.s.

 

Prof. Jan Řídký, DrSc. (nar. 1951)

Fyzikální ústav AV ČR

Ve Fyzikálním ústavu AV ČR (FZÚ) pracuje od ukončení studií na MFF UK v roce 1975. Vědecky působí v oblasti experimentální fyziky elementárních částic, kandidát-skou práci obhájil v roce 1983. Poté více než sedm let strávil v zahraničí v SÚJV Dubna a v CERN. Od roku 1997 se podílí na experimentu AUGER. Je spoluautorem více než 400 prací s cca 14 000 citacemi. Jeho pedagogická činnost obnáší výběrové přednášky na MFF UK a PřF UP v Olomouci, je školitelem nebo konzultantem 10 obhájených doktorských prací. V roce 2008 se habilitoval, od roku 2014 je profesorem. Od 90. let byl ve FZÚ vedoucím oddělení, vedoucím sekce a od r. 2007 ředitelem ústavu. Z tohoto titulu se od roku 2009 podílí na řadě projektů ze strukturálních fondů (OP PK a OP VaVpl) za téměř 320 mil. eur, z nichž zejména projekt ELl má velký mezinárodní význam.

 

II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

 

RNDr. Martin Bilej, DrSc. (nar. 1962)

Mikrobiologický ústav AV ČR

Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, přičemž již diplomovou práci vypracoval v Mikrobiologickém ústavu, kde absolvoval i aspiranturu. Ve výzkumu se věnuje srovnávací imunologii, zejména imunologii bezobratlých živočichů. Od roku 2007 vykonává funkci ředitele Mikrobiologického ústavu. V této pozici mimo jiné zodpovídal za financování a dodržování rozpočtových pravidel jednoho z největších akademických ústavů. Navíc, ústav zajišťuje z podstatné části i chod celého krčského areálu s pěti akademickými ústavy a jeho technická správa realizovala řadu stavebních akcí zajišťujících infrastrukturu pro fungování celého areálu. V únoru 2016 byl jmenován místopředsedou Ekonomické rady AV ČR.

 

Ing. Jana Bludská, CSc. (nar. 1952)

Ústav anorganické chemie AV ČR

Kandidátka je absolventkou oboru Organická technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, vědeckou aspiranturu absolvovala v Ústavu anorganické chemie AV ČR (ÚACH) v Praze. Zabývala se chemií interkalačních sloučenin a materiálovou chemií. Vědeckému managementu se věnuje od r. 1998, kdy se stala zástupkyní ředitele ÚACH; od r. 2004 dosud pracuje jako ředitelka ústavu. V Akademické radě by využila nejen zkušenosti z řešení organizačních, finančních a manažerských úkolů, které získala během své dlouholeté práce ve funkci ředitelky ústavu, ale i znalosti grantové problematiky jak ze zkušenosti řešitele projektů, tak i z práce v poradních orgánech grantových agentur a znalosti prostředí vysokých škol, kde působí ve vědeckých radách univerzit a oborových radách doktorských programů.

 

RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc. (nar. 1951)

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Věnuje se teoretické a výpočetní chemii. Teoretickou chemii využívá ke studiu systému jak v základním, tak excitovaném stavu. V posledních letech se věnuje problému zvýšení účinnosti solárních článků. Publikoval 165 vědeckých článků, jeho práce byly citovány 5 700krát (h-index 37). Vedl 21 doktorských a diplomových prací. Je předsedou Učené společnosti ČR a členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Deset let pracoval jako ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Rád by v roli člena Akademické rady využil své znalosti a zkušenosti z vedení jednoho z největších ústavů Akademie věd. Chtěl by se věnovat práci ve II. vědní oblasti. Existence Akademie věd je odůvodněna excelentností výzkumu, který provádí. Je si ovšem nutné přiznat, že takovéto výjimečné postavení Akademie není z pohledu hodnocení výzkumných organizací jednoznačně zřejmé. To jsou jen některá fakta, která ovlivňují pohled na AV ČR. Je přesvědčen, že potenciál AV ČR je dostatečný na prokázání excelentnosti AV ČR.

Prof. RNDr. Ladislav Kavan, DSc. (nar. 1951)

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Věnuje se výzkumu elektrochemicky aktivních nanomateriálů včetně aplikací v solárních článcích a Li-bateriích. Od r. 2003 získal devět EC grantů. Publikoval více než 280 článků, tři monografie, 28 kapitol a sedm patentů. Počet jeho citací je větší než 10 400 (h-index 49). Je místopředsedou Vědecké rady AV ČR, předsedou komise pro DSc., obhajoby, místopředsedou Rady Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, laureátem Ceny AV ČR (2008). Přednáší 35 let na PřF UK. Je členem oborových rad na PřF UK, MFF UK, MU v Brně a komise pro DrSc., obhajoby SKVH, Slovensko. Svými vědeckopedagogickými zkušenostmi se kvalifikuje jako kandidát na člena Akademické rady AV ČR.

 

Doc. RNDr. Stanislav Kozubek, DrSc. (nar. 1953)

Biofyzikální ústav AV ČR

Věnoval se nejprve účinku záření na biomolekuly, buňky a tkáně, později problematice uspořádání a funkce genomu a jádra buňky a epigenetice. Přednáší již 15 let na Masarykově univerzitě v Brně (MU), vychoval 12 doktorandů. Na WoS má 220 záznamů a 2 500 citací. Je dlouhodobě členem VR MU, VR PřF MU a Akademického sněmu AV ČR. V AV ČR pracuje od roku 1990; posledních 12 let ve funkci ředitele Biofyzikálního ústavu AV ČR (BFÚ), a získal tak zkušenosti s řízením pracoviště AV ČR a hodnocením výzkumu. Rád by své znalosti a zkušenosti uplatňoval i nadále tak, že se zapojí do práce v Akademické radě AV ČR. Chtěl by se věnovat zejména problematice hodnocení vědy, pracovat na přípravě dalšího kola hodnocení tak, aby byl postup znám s předstihem. Dále by se chtěl podílet na přípravě projektového (grantového) oddělení v rámci Kanceláře AV ČR a na popularizaci výsledků AV ČR. Nepochybuje o významu AV ČR pro českou společnost a těší se, že bude pro AV ČR nadále pracovat.

 

RNDr. Hana Sychrová, DrSc. (nar. 1959)

Fyziologický ústav AV ČR

Zabývá se studiem struktury, aktivity a fyziologických úloh buněčných transportních systémů. Je školitelkou pregraduálních a postgraduálních studentů v oborech biochemie, mikrobiologie, molekulární biologie, genetika a buněčná biologie. Je autorkou 110 vědeckých publikací s IF (s více než 1800 citacemi), byla a je hlavní řešitelkou nebo spoluřešitelkou 30 národních a mezinárodních grantových projektů (včetně pěti projektů EU). Je členkou edičních rad dvou mezinárodních odborných časopisů a podílela se na organizaci několika významných vědeckých konferencí. Dále je členkou rad tří ústavů AV ČR, členkou jedné a předsedkyní dvou dozorčích rad ústavů AV ČR. Od roku 2013 je členkou Akademické rady AV ČR, ve které má na starosti oblast mezinárodní spolupráce, konkrétně bilaterální spolupráce a zapojení AV ČR do mezinárodních organizací. V Akademické radě se i nadále chce zabývat kromě úkolů vyplývajících ze zákona o v. v. i. agendou mezinárodní spolupráce AV ČR.

 

III. Oblast humanitních a společenských věd

 

PhDr. Pavel Baran, CSc. (nar. 1957)

Filosofický ústav AV ČR

Dlouhodobě se věnuje organizaci a řízení vědecké práce. V rámci svého působení v Akademii věd se na počátku 90. let podílel na založení a znovuobnovení činnosti Filosofického ústavu AV ČR. Od roku 2005 působil ve funkci ředitele tohoto ústavu. V roce 2013 byl zvolen členem Akademické rady a poté místopředsedou AV ČR pro oblast společenských a humanitních věd. V roce 2014 byl jmenován členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, na zasedání v září 2016 byl zvolen jejím místopředsedou. Byl a je členem řady odborných a poradních orgánů Vlády ČR, AV ČR a orgánů GA ČR. Působil a působí také ve vědeckých radách vysokých škol a jejich společných pracovišť. V rámci své pedagogické činnosti působil na VŠE v Praze a na Ostravské univerzitě, v současnosti přednáší na Masarykově univerzitě v Brně. Vedle svého pracovního působení v AV ČR se zabývá zejména vědní politikou v ČR a na různých úrovních se zasazuje o odpovídající postavení vědy a výzkumu v rámci veřejných politik.

 

PhDr. Taťána Petrasová, CSc. (nar. 1961)

Ústav dějin umění AV ČR,

Absolventka Univerzity Karlovy v oboru dějiny umění a estetika od roku 1986 působí v Ústavu dějin umění AV ČR, kde se specializuje na výzkum architektury a umění 19. století. Od roku 1996 pracuje jako redaktorka časopisu Umění I Art, zařazeného v databázi WoK. Je členkou rady ústavu, zástupkyní ředitele a v letech 2006–2012 praco-vala v panelu a komisi GA ČR. V letech 2013–2017 pracovala jako členka Akademické rady AV ČR. V roce 1996 obdržela stipendium A. Mellona pro mladé badatele, v roce 1998 stipendium britské The Victorian Society a v roce 2004 stipendium britského The Atthingham Trust. Uměleckohistorická společnost v českých zemích jí v roce 1999 udělila Cenu Josefa Krásy za zpracování a prezentaci výtvarného umění 19. století. Od roku 1998 se koncepčně podílí na pořádání mezioborových konferencí k problematice 19. století.

 

PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA (nar. 1974)

Ústav pro jazyk český AV ČR

Dlouhodobě se zabývá výzkumem současného českého jazyka a jeho popularizací. Absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (český jazyk – filozofie) a doktorát na Fakultě sociálních věd UK (mediální studia). Na těchto fakultách několik let přednášela a vedla studentské práce. Soustavně se věnuje edukativním aktivitám zaměřeným na širokou a odbornou veřejnost. Pracovní kariéru zahájila v přední české agentuře specializující se na public relations, kde působila i v managementu. Poté nastoupila do Ústavu pro jazyk český AV ČR (ÚJČ), kde vedla 12 let oddělení jazykové kultury, jazykovou poradnu a práce na Internetové jazykové příručce. Je předsedkyní Rady ÚJČ, zástupkyní ředitele a členkou Rady pro popularizaci vědy AV ČR. Je vedoucí redaktorkou časopisu Naše řeč, autorkou, spoluautorkou a editorkou řady knih o češtině. Iniciovala mnoho úspěšných projektů v televizi, rozhlase a tisku. Koncepčním otázkám v oblasti PR, médií a popularizace vědy se chce i nadále věnovat ve prospěch AV ČR.

 

JUDr. Lenka Vostrá, Ph.D. (nar. 1973)

Ústav státu a práva AV ČR

V roce 1999 absolvovala Právnickou fakultu ZČU, obor právo. Působí dlouhodobě v Ústavu státu a práva AV ČR, kde se v oddělení soukromého práva zabývá právem občanským a rodinným. V současné době se podílí zejména na řešení projektu NAKI 11. „Národní kulturní dědictví“. Je členkou redakční rady časopisu The Lawyer Quartely. Je členkou Rady a jako zástupkyně ředitele se podílí na vydávání knih, e-knih a časopisu Právník. Od roku 2013 je členkou Akademické rady AV ČR za vědní oblast humanitních a společenských věd, kde je pověřena zejména zajišťováním majetkových záležitostí AV ČR a jí zřizovaných pracovišť, komplexní koordinací v oblasti legislativy a vnitřního právního systému AV ČR včetně koordinace dozorčích rad a činnostmi týkajícími se archeologických výzkumů na území ČR.

 

Vědecká rada je voleným koncepčním orgánem Akademie věd ČR a stálým poradním orgánem Akademické rady AV ČR ve věcech přípravy a realizace vědní politiky AV ČR. Podle Stanov AV ČR má nejvýše 30 členů, z toho nejméně 1/4 a nejvýše 1/3 tvoří externí členové včetně členů zahraničních (při plném počtu 30 členů Vědecké rady je to nejméně 8 a nejvýše 10 členů externích). Nově zvolená Vědecká rada se ujme funkce 25. března 2017.

 

Seznam nově zvolených interních členů Vědecké rady pro období 2017–2021:

I. Oblast věd o neživé přírodě

prof. Ing. Jiří Čtyroký, DrSc.       

Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR

 

prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc.          

Matematický ústav AV ČR

 

RNDr. Antonín Fejfar, CSc.         

Fyzikální ústav AV ČR

 

doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc.

Astronomický ústav AV ČR

 

Ing. Ilona Müllerová, DrSc.        

Ústav přístrojové techniky AV ČR

 

prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.              

Ústav fyziky atmosféry AV ČR

 

Ing. Oldřich Schneeweiss, DrSc.              

Ústav fyziky materiálů AV ČR

 

II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.             

Ústav experimentální botaniky AV ČR

 

RNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc.      

Fyziologický ústav AV ČR

 

prof. Ing. Petr Ráb, DrSc.            

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

 

prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.            

Mikrobiologický ústav AV ČR

 

prof. Ing. Karel Ulbrich, DrSc.   

Ústav makromolekulární chemie AV ČR

 

doc. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D.            

Biofyzikální ústav AV ČR

 

III. Oblast humanitních a společenských věd    

prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc.              

Psychologický ústav AV ČR

 

doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc.       

Archeologický ústav AV ČR, Praha

 

PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc.            

Sociologický ústav AV ČR

 

doc. PhDr. Lydia Petráňová, CSc.            

Etnologický ústav AV ČR

 

prof. PhDr. František Šmahel, DrSc., dr. h. c. mult.        

Filosofický ústav AV ČR

 

PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D.         

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

 

doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. 

Slovanský ústav AV ČR

 

Seznam nově zvolených externích členů Vědecké rady pro období 2017–2021:

I. Oblast věd o neživé přírodě

 

prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc.         

Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra experimentální fyziky

 

prof. RNDr. Jana Musilová, CSc.              

Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky

 

prof. RNDr. Ivan Netuka, DrSc. 

Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta

 

prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc.   

Masarykova univerzita, Fakulta informatiky

 

II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd 

prof. Ing. Pavel Hasal, CSc.        

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav chemického inženýrství

 

prof. Ing. Josef Koubek, CSc., FEng.       

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav organické technologie

 

prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D.    

Univerzita Pardubice, Katedra obecné a anorganické chemie

 

III. Oblast humanitních a společenských věd

doc. Mirjam Friedová, Ph.D.     

Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav obecné lingvistiky

 

Univ.-Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla

Universität Wien, Institut für Slawistik

 

prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., DSc.    

Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění; Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění

 

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová