Kniha analyzuje kognitivní způsoby, jimiž se děti ve raném věku (3–10 let) vztahují k literatuře, a to především k epice. Výsledkem je studie, která dosud v českém kontextu chyběla: studie, která staví spíše na kognitivních než na psychologizujících či psychoanalytických přístupech a která má i praktický dopad. Může napomoci učitelům na základní škole, ale i rodičům uvědomit si, co se děje v hlavách jejich dětí při setkání s literaturou.
Previous
Next
Husitské umění v kulturních souřadnicích
PETR ČORNEJ
Už dlouho se mi nestalo, abych se od vědecké monografie nedokázal odtrhnout a přečetl ji s...
Ostrava není Praha!
MARTA KORDÍKOVÁ
Že samizdat není jen městským, neřkuli pražským fenoménem,...
Příběh knih, které dělaly dějiny
MARTA EDITH HOLEČKOVÁ
Knížka Gabriely Romanové vydaná péčí Knihovny...