Previous Next
Husitské umění v kulturních souřadnicích PETR ČORNEJ Už dlouho se mi nestalo, abych se od vědecké monografie nedokázal odtrhnout a přečetl ji s...
Ostrava není Praha! MARTA KORDÍKOVÁ Že samizdat není jen městským, neřkuli pražským fenoménem,...
Příběh knih, které dělaly dějiny MARTA EDITH HOLEČKOVÁ Knížka Gabriely Romanové vydaná péčí Knihovny...

Oddělení starší literatury bylo založeno na počátku roku 2011, a představuje tak jeden z nejmladších a zároveň nejmenších týmů ÚČL. Vzniklo s cílem vytvořit základnu pro revitalizaci výzkumu středověkého a raněnovověkého písemnictví na českém území, s důrazem na jeho jazykovou, kulturní a náboženskou pluralitu. V centru našeho zájmu není tedy pouze literatura psaná v českém jazyce, nýbrž i písemnictví latinské, německé, hebrejské a jidiš od jeho počátků po 18. století. S ohledem na toto rozpětí nám záleží rovněž na tom, abychom odborníkům z jiných spřízněných pracovišť poskytovali prostor k diskusi a k prezentaci jejich vlastních výsledků, například prostřednictvím neformálních Staročeských dýchánků či kulatých stolů zaměřených na aktuální výzkumná témata. V dlouhodobé perspektivě hodláme koncepčně navázat na dřívější projekty realizované pracovníky ÚČL (např. pod vedením J. Hrabáka ediční řada antologií Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu / husitské doby 1957, 1963, 1964; pod vedením A. Škarky Soupis pramenů k dějinám staršího českého písemnictví, výklad starší literatury v heslech J. Kolára či J. Lehára pro Lexikon české literatury ad.). V současnosti si členové oddělení dílčími sondami a studiemi a mapováním nezpracovaných či málo reflektovaných témat starší literatury připravují půdu pro budoucí literárněhistorickou syntézu. Vedle vlastního výzkumu je jedním z úkolů našeho pracoviště aktivní vstup do současného českého a evropského badatelského diskurzu. Prostřednictvím přednášek, výstav a přípravou edic (Hájkova Kronika česká, ediční řada Česká knižnice) se snažíme oslovit také širší veřejnost.

 

Týmové projekty

Oddělení pořádá pravidelný cyklus přednášek pro veřejnost, tzv. Staročeský dýchánek, na nějž jsou zváni erudovaní odborníci a odbornice nejen z oblasti bohemistických studií, ale i ze souvisejících oborů. V roce 2011 členové oddělení připravili kolokvium „Pírka z literární peřiny svaté Kateřiny“, jehož tématem byl literární obraz svaté Kateřiny Alexandrijské ve starší literatuře. V roce 2013 byla uspořádána výstava a mezinárodní konference "Na okraj Kroniky české", která se konala při příležitosti 460. výročí úmrtí Václava Hájka z Libočan (1553). V rámci konference byla prezentována první moderní edice Kroniky české, kterou připravil člen oddělení Jan Linka. Smyslem konference a výstavy bylo ukázat toto dílo a jeho recepci jako fenomén přesahující jeden jazyk a jedno etnikum. V rámci V. kongresu světové literárněvědné bohemistiky (29. 6. – 4. 7. 2015) organizuje oddělení panel „Ktož jsú boží bojovníci“, který se věnuje dopadu a ohlasu učení Mistra Jana Husa (600. výročí smrti) a celého husitského hnutí na kulturu 15. věku, ale i následujících staletí. V roce 2016 chystáme ve spolupráci s oddělením vývoje jazyka ÚJČ AV ČR a oddělením paleoslovenistiky a byzantologie SLÚ AV ČR dvoudenní odborné kolokvium věnované literatuře a literárním jazykům doby Karla IV. (700. výročí narození). Oddělení pro výzkum starší literatury bylo také přizváno ke koordinaci konference věnované homiletice v raném novověku, kterou na květen 2017 plánuje Slovenská akademie věd. 

 

Individuální projekty

  • Jezuitské školské hry z českých zemí určené gramatikálním třídám (M. Jacková)

  • Podoby prostoru v Tristramovi a Izaldě a jiných dvorských textech české provenience (M. Jaluška)

  • Recepce Hájkovy kroniky v okruhu jezuity Jiřího Fera-Plachého (J. Linka)

  • Předmluvy v jazykově českých tiscích druhé poloviny 16. století (J. Pišna)

  • Život Krista Pána ve vztahu k Meditationes Vitae Christi (V. Rejzlová)

  • Contra Iudaeos – List rabi Samuele rabi Izákovi: literárně-historická analýza (D.Soukup)

 

Členové oddělení: