Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu

Aktuálně

K čemu vede (ne)transparentnost veřejných zakázek

Praha, 5. dubna 2016  V měsíci březnu Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o veřejných zakázkách. Tento týden o návrhu jedná Senát. Jaké dopady s sebou nový zákon přinese?  Na to odpovídá nejnovější ekonomická studie z dílny IDEA při CERGE-EI.

V roce 2006 byl zaveden zjednodušený režim zadávání veřejných zakázek cestou podlimitních řízení. Cílem bylo umožnit flexibilnější a jednodušší způsob zadávání menších zakázek. Takto pojatý zákon však očekávání nenaplnil.

Zavedení limitů mimo jiné vedlo k manipulacím s odhadovanými hodnotami zakázek a k umělému „nafukování“ cen zakázek směrem k cenovému limitu.

Od chystané novely zákona se očekává hodně. Vždyť stát na veřejné zakázky ročně vydá až 14,4 % HDP! „Na základě našich výzkumů změn limitů z let 2006 a 2012 se naše nejnovější studie snaží předpovědět, jaké mohou být dopady nově přijaté novely v praxi“, vysvětluje cíl studie její spoluautor Filip Pertold, výzkumník IDEA při CERGE-EI.

Vlastní databáze státních zakázek

Studie se spoléhá na databázi ověřených dat, sebraných z Věstníku veřejných zakázek. Tato IDEA databáze obsahuje výhradně informace z období od ledna 2005 do konce roku 2013, neboť dřívější data nebyla zveřejňována ve spolehlivé kvalitě.

Data jsou prověřena a roztříděna do několika kategorií: podle typu řízení (otevřené, užší, zjednodušené podlimitní a konečně s výzvou k účasti či bez ní), podle předmětu zakázky (např. stavební zakázka) a podle zadavatele (celostátní vs. regionální). Celkem bylo v analýze použito 78 tisíc veřejných zakázek o celkovém objemu zakázek obsažených v souboru 1, 750 bilionu Kč.

„Zvedněte tu laťku výš“

Stejně jako v minulosti se významná navrhovaná změna zákona týká opět výše limitu, který určuje podlimitní zakázky.  Byl-li v minulosti, konkrétně v roce 2012, limit snížen u stavebních prací z 20 milionů Kč na polovinu, současná novela limit naopak zvyšuje, a to hned pětinásobně (!) na 50 milionu Kč.

Po analýze sebraných dat vyšlo najevo, že podlimitní veřejné zakázky jsou pro veřejný rozpočet v mnohých ohledech méně výhodné. Tento způsob zakázek sice vede k úspoře časových a administrativních nákladů, nicméně potom už následují v podstatě jen negativa, například to, že vzhledem k omezené konkurenci mezi soutěžícími dodavateli v průběhu zadávacího procesu dochází často k výběru neoptimálního vítěze,“ vysvětluje Ján Palguta, výzkumník IDEA a druhý autor studie.

Výzkum prokázal, že existuje vztah mezi limity a cenou zakázek. Pomocí statistické analýzy bylo doloženo, že limity pro zjednodušené řízení vedou k manipulování odhadovaných hodnot zakázek a k vyšším cenám zakázek. Konkrétně vyšlo najevo, že zakázky, jejichž odhadovaná cena je těsně pod limitem, vykazují výrazně nižší úsporu ze soutěže, a to až o 10%.

Vládou navrhované zvýšení limitu s největší pravděpodobností zvýší podíl zakázek s manipulovanou odhadovanou hodnotou a přispěje k „nafukování“ vysoutěžených cen zakázek. Vyvolaný nárůst neefektivnosti tak sníží rozsah administrativních úspor plynoucí ze zamýšlených zjednodušení v zadávání zakázek.

Novela pod časovým stresem

Nový zákon však musí platit co nejdřív, protože poslední datum stanovené Evropskou komisí se blíží. A v případě nepřijetí může proti České republice zahájit žalobní řízení. „Novelizovat zákon tím, že je určen nový limit, se nevyplatilo v roce 2006. A je více než pravděpodobné, že tato strategie zklame i nyní,“ uzavírá debatu Filip Pertold. 

V květnu letošního roku oba autoři přednesou svou studii na Hardvardské universitě. Studii si můžete přečíst online K čemu vede (ne)transparentnost veřejných zakázek?