Úvodní studie hodnotí dva mincovní nálezy z konce 10. století na Prostějovsku, ve druhém pokračování se vrací k problematice hledání mincí pomocí detektorů kovů a na příkladu depotu feniků z Jindřichohradecka rozvíjí poznání o podobě oběživa v první polovině 14. století v jižních Čechách.

Následující rubrika o domácích nálezech zmiňuje nález římských mincí z Kutnohorska a jižních Čech, hrobový nález vzácného denáru Boleslava III. ve Starém Plzenci, stejně jako vzácný denár Přemysla Otakara I. z Kolínska a přináší nové poznámky ke starším nálezům mincí z Vysokého Újezdu nad Dědinou v okrese Rychnov nad Kněžnou.

V prvním svazku sborníku se čtenáři dočtou o českých denárech vyražených do mincovní reformy Břetislava I. ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni, jakou podobu měly bitevní a smuteční medaile dvou jáchymovských řezačů razidel nebo o hromadném depotu mincí z Úpice na Turnovsku.

Zařazeny jsou rovněž příspěvky o nově nalezených mincích na území republiky. Jedná se o moravské denáry z 11. a 12. století na Brněnsku či denár Přemysla Otakara I. z Duchcovska. Dále o pražské groše Václava II. z Jičínska a Nymburska, nebo o pražské groše Jana Lucemburského z Chrudimska. Zajímavostí jsou pak nálezy stříbrné osmanské mince a benátské ražby z Bělé pod Bezdězem či nález osmanské a tří čínských mincí z Náchodska.

Zahraniční nálezy zastupuje pražský groš Jana Lucemburského objevený v polském Rabsztyně.

V závěrečné diskusi se autoři příspěvků zabývají vývojem vnímání nálezu pokladu v historii českého právního řádu a popisují, jakým způsobem je evidován nalezený materiál ve Velké Británii.

V úvodních studiích zjistíme, jaký vliv mají nalezené laténské a římské mince ze Zohora na výzkum osídlení západního Slovenska. Dozvíme se o dvou nálezech raně středověkých mincí a pražských grošů v Dolním Rakousku, anebo o depotu pražských grošů v Malíně na Kutnohorsku.

Z českého prostředí sborník mimo jiné informuje o nálezech při archeologickém výzkumu v pražské Klimentské ulici, o nalezeném zlomku denáru Konráda Oty na Mělnicku, o historickém depotu velkých brakteátů na Královéhradecku, o nalezeném neobvyklém brakteátu z hradu Cvilín na Bruntálsku, anebo o mincích ze zaniklého vodního mlýna na Litoměřicku.

Sborník uzavírá příspěvek s dodatky k soupisu zahraničních nálezů nejstarších českých a moravských mincí.

Texty v češtině, slovenštině a němčině.

This book offers a comprehensive account of logic that addresses fundamental issues concerning the nature and foundations of the discipline. The authors claim that these foundations can not only be established without the need for strong metaphysical assumptions, but also without hypostasizing logical forms as specific entities. They present a systematic argument that the primary subject matter of logic is our linguistic interaction rather than our private reasoning and it is thus misleading to see logic as revealing "the laws of thought". In this sense, fundamental logical laws are implicit to our "language games" and are thus more similar to social norms than to the laws of nature. Peregrin and Svoboda also show that logical theories, despite the fact that they rely on rules implicit to our actual linguistic practice, firm up these rules and make them explicit. By carefully scrutinizing the project of logical analysis, the authors demonstrate that logical rules can be best seen as products of the so called reflective equilibrium. They suggest that we can profit from viewing languages as "inferential landscapes" and logicians as "geographers" who map them and try to pave safe routes through them. This book is an essential resource for scholars and researchers engaged with the foundations of logical theories and the philosophy of language.

Mimořádné číslo FČ Explorations in Late Scholasticism sestává z devíti odborných studií, které se zaměřují na různá témata tzv. druhé scholastiky. Dříve nedoceněný proud filozofického a teologického myšlení šestnáctého a sedmnáctého století je v současné době předmětem intenzivního badatelského zájmu. Ukazuje se, že jeho studium pomáhá lépe porozumět známým raně novověkým autorům jako byli Descartes, Leibniz a další. Kromě toho představuje důmyslné rozpracování řady myšlenkových námětů starší středověké scholastiky. V neposlední řadě druhoscholastická řešení filozofických problémů inspirují i ryze současné diskuse v rámci analytické filozofie. Autoři, přední domácí i zahraniční badatelé v dané oblasti, představují zajímavá témata z oblasti etiky, filozofické antropologie, teorie poznání i metafyziky. Pokračují tak v úsilí profesora Stanislava Sousedíka, jemuž je u příležitosti životního jubilea kniha věnována.

Depot zlomkového stříbra z Kojetína-Popůvek obsahuje 150 zlomků islámských mincí a jeden celý dirham, 54 celých západoevropských denárů a 77 jejich zlomků, 2 celé a 16 zlomků stříbrných šperků. Publikace přináší detailní katalog nálezu, včetně analýz kovu. Textová část z pohledu jednotlivých autorů depot vřazuje do středoevropského kontextu a sleduje vazby na raně středověký dálkový obchod se stříbrem.

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ale především kulturněhistorickému kontextu přijímání pod obojí v dalším vývoji husitství. První století utrakvismu umožňuje sledovat posun významů mezi učenou a neučenou sférou, mezi husitským a katolickým prostředím i mezi oblastmi písemného a vizuálního vyjadřování. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na symbolickou funkci kalicha, ale upozorňují také na její limity a na konkurenční identifikační prostředky, které se v 15. století objevily.