Archiv publikací

Ve studiích zařazených do druhého dílu tohoto čísla sborníku se můžeme dočíst např. o pozdně římských mincích a denáru Karla Velikého v tismickém hradišti, řezenském obolu Oty Švábského nebo nálezu nového typu hexadrachmy typu Biatec. Zařazeno je rovněž druhé pokračování studie věnující se denárům mečového typu. Obvyklou rubriku o nálezech mincí na území České republiky doplňuje část věnovaná zahraničním nálezům mincí z českých zemí.

Příspěvky v češtině, jednotlivě též v angličtině

První díl nového čísla Numismatického sborníku otevírá ohlédnutí za jeho již šedesátiletou historií z pera Eduarda Šimka. Studie zařazené do tohoto svazku se věnují mimo jiné nálezu keltských mincí typu Athéna Alkidemos, novému čtení nápisů na keltských mincích, pokladu pražských grošů Karla IV. a Václava IV., metrologickému porovnání brakteátů či dopadům mincovních reforem na Moravě v letech 1648-1750. V rubrice referující o nálezech mincí na našem území je zařazeno deset příspěvků.

Texty převážně v češtině, jednotlivě též ve slovenštině, polštině a němčině

Projekt evropské integrace Evropská unie prožívá svou krizi, která je zároveň novou šancí k promýšlení budoucnosti. Evropa opět hledá svou politickou a kulturní identitu, své místo ve světě. Editor oslovil takřka pět desítek autorů a autorek, kteří se pokusili o reflexi evropské problematiky z české perspektivy. U příležitosti 10. výročí našeho členství v EU tak čtenáři dostávají do rukou jakýsi manuál, který je nejen rekapitulací, ale též formulací českých vizí evropské budoucnosti, a to v kontextu historickém, filosofickém, religionistickém, kulturním, politickém a politologickém, sociologickém, právním i ekonomickém.

Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu. Podává historicko-filosofický výklad Husserlova myšlení a jeho pojetí jazyka v období od Filosofie aritmetiky (1891) přes Logická zkoumání (1900/01), Přednášky o teorii významu (1908), Ideje I (1913) až po Rukopisy k fenomenologii výrazu (1913/14), které byly poprvé uveřejněny teprve nedávno. Kniha může čtenáři sloužit rovněž jako úvod do myšlenkového světa Husserlovy fenomenologie ve fázi jejího zrodu na přelomu 19. a 20. století.

Filozofický úvod do moderní logiky

Nyní jako e-kniha

Kniha nabízí netradiční úvod do světa moderní logiky. Předkládá čtenáři řadu filozofických otázek, které se týkají východisek a cílů logických teorií a jejich formálních aparátů. Krok za krokem pak ukazuje, jak je logika geneticky spjata s přirozeným jazykem a jak se obrysy běžných i méně běžných logických systémů vynořují z reflexe toho, jak běžně odůvodňujeme svá tvrzení. Nabízí tak alternativu k rozšířené představě, podle níž je smyslem logiky zachycení nějakých velice abstraktních a velice fundamentálních zákonů, které vymezují pole působnosti rozumu. Čtenářsky přístupným, ale netriviálním způsobem otevírá cestu k pochopení klíčových pojmů i metod tzv. klasické logiky i nejvýznamnějších systémů neklasických logik. Může tak být užitečná jak pro čtenáře, kteří se chtějí s logikou seznámit, tak pro ty, kdo už mají toto seznámení za sebou, ale zajímají je otázky, jež učebnice logiky obvykle bez povšimnutí přecházejí. 

Málokdo pochybuje, že člověk nemá jen tělo, ale také mysl. Co to však ta mysl je? Je to nějaký vnitřní prostor, kde se prohánějí myšlenky, pocity a přání, jak to intuitivně vnímáme? Nebo je to spíše jenom činnost mozku, jak nám říkají vědci? Kniha se snaží vyložit pojem mysli tak, aby na jedné straně nebyl ničím ezoterickým a pro vědu nestravitelným, ale aby zároveň ospravedlnil intuitivní představy, které o mysli běžně máme. Mysl, tak jak ji dnes vnímáme, je podle autora jistý společenský konstrukt, který se však v rámci historického vývoje propracoval do pozice skutečné reality.

Hlavním tématem knihy je problematika metodologie přírodních a společenských věd a otázka interpretace a smyslu lidského jednání. Wright nejprve rozlišuje dvě základní tradice v přístupu k této otázce – kauzální a teleologickou – a sleduje jejich dějinný vývoj až po soudobé pozice v rámci tzv. sporu mezi vysvětlováním a rozuměním. V systematicky zaměřených kapitolách podrobně zkoumá povahu kauzálního i teleologického (intencionálního) vysvětlování a ukazuje jejich vzájemnou neredukovatelnost, ale i podstatnou souvztažnost. Wright se v tomto díle odvrací od logického pozitivismu a empirismu svých raných prací a v návaznosti na myšlení pozdního Wittgensteina vypracovává pozici, která bývá někdy označována jako analytická hermeneutika.