official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Kongres žen: ženy v médiích a reklamě

Národní dům na Vinohradech přivítal 20. června 2015 druhý ročník „Kongresu žen“. Diskusi o médiích, které se kromě Češek zúčastnily zástupkyně Polska, Německa, Estonska, Velké Británie i USA, zahájili ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, prezidentka Asociace polského Kongresu žen Dorota Warakomska, francouzský velvyslanec Jean-Pierre Asvazadourian a předsedkyně Kongresu žen Marcela Linková ze Sociologického ústavu AV ČR. Konkrétní kroky vedoucí ke zlepšení postavení žen i jejich zobrazování v médiích převzala na závěr druhého ročníku náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Martina Štěpánková.

13_1.jpg
Fota: Archiv SOÚ AV ČR

S mottem Feminismus není nadávka si letošní Kongres žen kladl za cíl renesanci feminismu jako hnutí, jemuž jde o spravedlnost, rovnost, důstojnost a respekt pro ženy a muže ve společnosti. Před jeho konáním proto Kongres spustil virální kampaň s moderátorkou DVTV Danielou Drtinovou, která ukazuje, že feminismus by měl patřit do slovníku nás všech. K feminismu se v úvodních vystoupeních přihlásili i všichni vystupující. Ministr J. Dienstbier uvedl, že feminismus vnímá „jako aktivitu, která je důležitá pro rovnost mužů a žen“. Francouzský velvyslanec Jean-Pierre Asvazadourian zdůraznil, že feministické hnutí je třeba pojímat jako dědictví, které nás všechny zavazuje pokračovat v jeho odkazu a nadále se zasazovat za rovnost žen a mužů ve společnosti. Marcela Linková v zahajovací řeči uvedla, že „feminismus usiluje o spravedlnost a právě spravedlnost všichni potřebujeme k tomu, abychom si mohli utvářet základní pocit sounáležitosti a smyslu života. Spravedlnost potřebujeme, abychom se ve světě cítili doma. A tento pocit sounáležitosti se světem potřebujeme všichni, ženy i muži“.

V úvodních vystoupeních zazněly důvody, proč je potřeba tématu postavení žen v médiích věnovat pozornost. Ministr J. Dienstbier zastává názor, že média udávají tón veřejné debaty a určují, jak budou konkrétní témata vnímána ve společnosti. Podle francouzského velvyslance Jean-Pierra Asvazadouriana je obraz žen v médiích jen částečný a předpojatý; cíl musí být dvojí: rozšířit prostor věnovaný ženám v médiích a bojovat proti genderovým stereotypům.

Kongres žen 2015 se soustředil na dvě hlavní témata, která vykrystalizovala v průběhu přípravných setkání a kulatých stolů s klíčovými představiteli a představitelkami médií, reklamního průmyslu a odpovědných rad. Prvním je zastoupení žen v médiích, a to jak v rozhodovacích pozicích, tak v roli expertek, které vystupují ke konkrétním odborným tématům a poskytují médiím komentáře. V debatách zaznívaly konkrétní příklady diskusních pořadů ve veřejnoprávních médiích, kde se ženy objevují jen ojediněle (například Fokus Václava Moravce nebo Historie.cs). Jak vyplynulo z diskusí, změnit situaci by mohla aktualizovaná databáze odbornic, která by novinářům a novinářkám ulehčila vyhledávání expertek.

13_2.jpg

Analýzy, které pro Kongres žen zpracoval Hlídací pes, ukázaly, že zastoupení žen ve vedení nejvýznamnějších tuzemských médií (deníků, zpravodajských serverů, televizního zpravodajství a názorových týdeníků) nedosahuje ani 10 %. Na vedení šesti největších deníků se ženy podílejí pouze ze 7,5 %. S minimálním zastoupením žen v rozhodovacích pozicích česká média dalece zaostávají za prestižními zahraničními médii, kde ženy stály (nebo stojí) v čele, mezi něž patří The Economist, Guardian, New York Times, Le Monde, Time či Newsweek.

Druhé téma patřilo stereotypnímu zobrazování žen v médiích a reklamě a stereotypnímu vedení rozhovorů. Věnoval se mu i workshop s výmluvným názvem Ptají se všude novináři političek na recept na bramborový salát?, na kterém Fórum 50 % diskutovalo s političkami z Norska, Dánska, Německa, Slovenska a Česka, proč se novináři politiků neptají na děti, ale političky jsou neustále dotazovány, jak jejich prací trpí rodina a manžel, či proč se po každých volbách u nás hledá Miss Sněmovny.

Důležité téma úvodního panelu představoval ageismus. Panel, jehož se kromě jiných účastnily kreativní producentka Kamila Zlatušková, ředitelka a jednatelka vydavatelství Burda Media Petra Fundová a šéf­redaktorka MY89.cz Lenka Tréglová, se kriticky postavil k tomu, že na obrazovky mají přístup pouze mladé, stereotypně krásné ženy. Na rozdíl od zahraničních médií, zejména veřejnoprávních, česká média vytlačují ženy středního a staršího věku z obrazovky. V plenární diskusi 90-60-90, která se věnovala stereotypnímu zobrazování žen v médiích a ve které vystoupil vydavatel a šéfredaktor magazínu Reportér Robert Čásenský, šéfredaktor Hospodářských novin Martin Jašminský, Silvie Lauder z Respektu a kreativní producentka ČT Alena Müllerová, se diskutovalo, zda a jak by se média změnila, kdyby bylo zastoupení žen v jejich vedení vyšší. Na jednu stranu zaznívaly názory, že v současnosti nemáme žádné vědecké důkazy, které by toto prokazovaly, na druhou stranu bylo řečeno, že taková situace ještě nikdy v žádném médiu nenastala, a je tudíž nesmyslné možnost jiného obsahu paušálně odmítat prostě proto, že to ještě nebylo vyzkoušeno.

13_3.jpg

Zahraniční novinářky potvrdily, že nedostatek žen v médiích a zobrazování žen v médiích není jen problémem České republiky. Opakovaně zaznívala podpora pro založení databáze odbornic, jaké již v mnoha zemích existují. V této souvislosti se diskutovalo i téma nižšího sebevědomí žen. Tereza Matysová působící ve Velké Británii zmínila, že 99 % žen oslovených SKyTV s žádostí o rozhovor nebo účast v panelu odmítlo s tím, že nejsou zajímavé a nemají co říct. Řešením není ale vinit ženy z nedostatku zájmu a nízkého sebevědomí. Důležité je si uvědomit, že ženy tato rozhodnutí činí v kultuře, v níž je jejich zastoupení v médiích a na obrazovkách velice nízké, a výkony žen se poměřují jiným metrem než výkony mužů; nehledě na to, že ženy vystupující v médiích se často stanou terčem útoků kvůli svému vzhledu. Souvisejícím problémem, na který naráží i Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, je způsob, jakým je definován „expert“. Definice je totiž poměrně úzká – expertiza je spojována s muži, zároveň s tituly docent či profesor. Nízké zastoupení žen mezi experty v médiích je tak úzce propojeno s nízkým podílem žen mezi docentkami (26,6 %) a profesorkami (15,4 %) v České republice.

V závěru se účastníkům kongresu představilo tzv. desatero konkrétních doporučení. Některá se týkají novinářů a novinářek (vyvarovat se genderových stereotypů, nepoužívat genderově nekorektní jazyk, zasazovat se o diverzitu), další dramaturgie, vedení médií a rad (vyrovnané zastoupení mezi experty, ve vedení médií a v regulatorních orgánech) a také vytváření pracovního prostředí přátelského k rodině. Desatero ale obsahuje i doporučení pro každého z nás: můžeme bojkotovat výrobky, které se prodávají prostřednictvím sexistické reklamy nebo podporovat ženy, aby v médiích vystupovaly.

Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR se na kongresu věnovalo tématu Veřejný prostor a bezpečí. V panelu, který vedla Blanka Nyklová a na němž vystoupili Jana ­Jíchová z Urbánní a regionální laboratoře Přírodovědecké fakulty UK, Milota Sidorová z RESITE, Monika McGarrell Klimentová z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a Jakub Ježek z Magistrátu hl. m. Prahy, se diskutovalo, jak navrhovat městské prostory tak, aby se zvýšil pocit bezpečí, jež v jednotlivých skupinách obyvatel navozují. Zároveň ale zaznělo, že pro bezpečí měst nestačí více osvětlení či zazděné podchody, problém tkví v genderové kultuře, která činí veřejný prostor pro ženy nebezpečný. Problém nelze spatřovat v tom, jak se ženy chovají nebo co mají na sobě. Naopak je třeba zdůrazňovat, že odpovědnost mají primárně ti, u nichž je předpokládán apriorní nárok na to být ve veřejném prostoru, a nikoli ti, kdo jsou už tak znevýhodněni (ženy, sexuální minority, hendikepovaní atd.).
Tématu ženy a veřejný prostor se bude věnovat Kongres žen 2017.

MARCELA LINKOVÁ a BLANKA NYKLOVÁ,
Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.