Česky
Mezinárodní konference „Gender Mainstreaming in STEM and Global Change Sciences“, kterou hostila jihomoravská metropole, se stala jedním z plánovaných výstupů projektu EGERA (Effective Gender Equality Research and the Academia), financovaného 7. rámcovým programem Evropské unie. K tématu genderové rovnosti ji uspořádalo Centrum výzkumu globální změny AV ČR (CVGZ) ve dnech 14.–15. října 2015.
Fota: Archiv CVGZ
EGERA se zaměřuje na systémové zavádění genderové rovnosti v akademickém prostředí, a proto tento projekt CVGZ vnímá jako jeden z nástrojů k rozvoji a řízení lidských zdrojů. Od mezinárodního projektu se rovněž očekává, že přispěje k výraznějšímu zastoupení žen ve vyšších pozicích akademické hierarchie a podpoří diverzitu ve vědeckém prostředí.
Konference, která se konala pod záštitou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše, se těšila velkému zájmu. Mezi 70 účastníky nechyběli vědecký koordinátor EGERA Maxim Forest z Francie ani další kolegové projektového konsorcia z Autonomous University of Barcelona (Španělsko), Radboud University Nijmegen (Nizozemsko), University of Vechta (Německo) a Middle East Technical University (Turecko).
Z podnětných příspěvků zahraničních genderových expertek účastníky zaujala například vystoupení Gotelind Alber z Německa, Susan Buckingham z Velké Británie, Canan Özgen z Turecka i Marie Stehlíkové z Technologické agentury ČR, která hovořila o začlenění genderové dimenze do aktivit její domovské instituce.
Za zásadní moment lze považovat vystoupení Uduak Archibong z Centra pro inkluzi a diverzitu z Univerzity Bradford ve Velké Británii, která se zamýšlela, proč je třeba se zabývat genderovou rovností ve vědě. Profesorce Archibong se podařilo zapojit i publikum, s nímž společně hledala odpovědi na otázky týkající se stavu genderové rovnosti v České republice, konkrétně na pracovištích či v jednotlivých vědních oborech. Účastníci v této souvislosti hledali nástroje, které by pomohly prosazovat genderovou rovnost, a současně identifikovali případná rizika, jež s tématem souvisejí. Profesorka Archibong upozornila i na několik fenoménů, které se vztahují ke genderové rovnosti v akademickém prostředí; například zmínila tzv. „skleněný strop“, jimž se rozumí neviditelné bariéry zabraňující ženám zastávat vrcholné řídící funkce, jakož i jev „děravého potrubí“ – schéma, které vysvětluje, že s kariérním postupem ubývá ve vědě žen. Neopomenula zmínit ani vliv mateřství na kariérní dráhu vědkyň a vyzdvihla rovněž význam pozitivních vzorů: žen, které se dokázaly v akademickém prostředí prosadit.
Konference vyvrcholila diskusí Jak si počínat při prosazování genderové rovnosti v institucích. Do debaty, kterou moderovala Marcela Linková ze Sociologického ústavu AV ČR, se zapojili zástupci CVGZ, výzkumného centra CEITEC (Central European Institute of Technology), Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a již zmiňovaná Susan Buckingham. Diskutující hovořili o motivaci zapojit se do aktivit souvisejících s prosazováním genderové rovnosti, uvedli, v čem jsou úspěšní, ale upozornili i na oblasti, v nichž ve svých institucích narážejí na překážky.
Lze konstatovat, že konference měla velmi pozitivní ohlasy; účastníky zaujaly především mnohé příklady uplatnění genderové dimenze ve vědě. Jako určité negativum se jeví skutečnost, že mezi vystupujícími nebyli dostatečně zastoupeni muži, což může podporovat představu, že prosazování genderové rovnosti je ryze „ženskou záležitostí“.
HANA ŠPRTOVÁ,
Centrum pro výzkum globální změny AV ČR, v. v. i.