AXRO 2015

Rentgenové satelity a jejich budoucnost

Ačkoli tradice mezinárodního astronomického setkání začala skromně před lety dvoustrannou česko-americkou spoluprací mezi několika vědci a inženýry, loni se konference AXRO uskutečnila již po osmé, a to za účasti 60 odborníků z 11 zemí včetně Ruska, Japonska, UK, Itálie či Švýcarska. Jádro ovšem stále tvoří především vědci a technologové z USA z oblastí kosmických technologií a teoretické astrofyziky. Název sympozia, které se konalo v pražské vile Lanna před Vánoci 2015, vyjadřuje, jaký důraz se klade na rentgenovou optiku a její využití v astronomii a kosmických technologiích.

Foto: Tomáš Bača, Archiv autora

V rentgenovém a gama oboru nyní vedou kosmický výzkum družice SWIFT, CHANDRA či INTEGRAL. Otázkou však zůstává, jakým směrem se vydáme do budoucna. Půjde o plánovanou družici ATHENA, či snad vývoj mnoha menších a více specifických družic? Kromě obřích dlouholetých kosmických projektů se konference zabývala také v poslední době populárními nanosatelity. Však také jeden český CubeSat, se jménem VZLUSAT-1 a rentgenovou optikou na palubě, poletí právě v příštím roce měřit do vesmíru. Co mají rentgenové družice v budoucnosti měřit, vysvětlili teoretičtí astrofyzici jako například ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas či vedoucí výzkumník amerického satelitu SWIFT prof. John Nousek. Technologové se pro změnu zabývali především materiály a procesy pro zkonstruování přesných fokuzačních optických přístrojů, které sice povětšinou známe z pozemských laboratoří, avšak pro kosmická měření musejí být specificky upravené a přizpůsobené. Na konferenci se také představily jednotlivé kosmické projekty, a to například SMILE pro měření zemské magnetosféry, rentgenová sluneční družice HINODE, raketové experimenty s rentgenovou spektroskopií či návrhy potenciálně nových kosmických projektů XIPE, LOFT, THESEUS a další. Největší evropský plánovaný projekt rentgenového kosmického teleskopu ATHENA měl dokonce vlastní sekci.

Mnoho především amerických účastníků se opakovaně vrací již několik let a evidentně je ani po této době neunavilo objevovat skrytá kouzla Prahy a českých hradů a zámků. Organizátoři tentokrát zorganizovali prohlídku dvou zároveň – Komorního Hrádku a zámku Konopiště. Na prvním zmiňovaném vyslechli účastníci v zámecké kapli varhanní koncert evropských hudebních velikánů v podání varhaníka Martina Vošvrdy; na zámku Konopiště pro změnu ocenili ochutnávku místního piva Ferdinand a sbírku trofejí následníka trůnu Ferdinanda d’Este. Závěrem připomeňme, že podporu setkání udělil rektor ČVUT prof. Petr Konvalinka společně s ředitelem odboru kosmických technologií Ministerstva dopravy ČR JUDr. Václavem Koberou a ředitelem ASÚ prof. V. Karasem v úloze představitelů spolupořádajících institucí. Uvidíme, co v tomto roce připraví organizační výbor v čele s doc. René Hudcem z ASÚ; podle předběžných reakcí zahraničních účastníků lze usuzovat, že se můžeme těšit na ještě širší záběr kosmických projektů.

MARTIN BLAŽEK,
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze