Čestná oborová medaile profesoru Šmahelovi, Paloušovi a Frank-Kamenetskiimu

František Šmahel

Prof. František Šmahel patří mezi nejvýznamnější současné historiky. Profesní život zasvětil studiu husitství, které je v jeho pojetí významným předznamenáním evropské reformace. Očištěno od nacionálních a politických kontextů 19. a 20. století je bazální součástí studia (středo)evropského středověku. Koncept prof. Šmahela vychází z obecné historie pozdního středověku a dotýká se otázek humanismu, renesance a reformace ve střední Evropě, dějin středověkých univerzit, středověké ikonologie, pozdně středověkých doktrín a mentalit. Jeho příkladný kritický přístup k pramenům a mimořádná invence jsou předmětem uznání badatelské obce, obdiv budí jeho nesmírná pracovitost. Tvoří evropsky mimořádné dílo (dosud 32 monografií, které vydal sám nebo ve spolupráci s význačnými medievisty, stovky studií a článků publikoval v prestižních domácích i zahraničích nakladatelstvích a periodicích). Respekt zasluhuje i jako organizátor vědecké práce v AV ČR a dalších vědeckých a pedagogických institucí. Prof. Šmahel je respektovaným badatelem s vysokým vědeckým i lidským kreditem. Vedle mnohaletého působení na Filozofické fakultě UK řídil po dvě období Historický ústav AV ČR a Centrum medievistických studií AV ČR a UK. Dále byl hostujícím profesorem na evropských univerzitách. Je členem Učené společnosti ČR, čestným členem Americké asociace historiků, členem korespondentem British Academy, Royal Historical Society, Monumenta Germanie Historia a nositelem významných cen včetně Medaile za zásluhy I. stupně nebo Národní ceny vlády ČR Česká hlava.

Jan Palouš

Prof. Jan Palouš je významným českým astronomem. Publikoval více než 200 článků v mezinárodních vědeckých časopisech s více než tisícem ohlasů. Věnuje se studiu galaxií, jejich vývoji a tvorbě hvězd spouštěné na rázových vlnách v turbulentním mezihvězdném prostředí. Po habilitaci docentem na Univerzitě Karlově v roce 1994 a jmenování profesorem v roce 2001 vychoval řadu odborníků zabývajících se kinematikou a dynamikou galaxií a tvorbou hvězd v galaxiích. Prof. Palouš se o rozvoj astronomie v České republice zasloužil vedle odborných výsledků působením v orgánech AV ČR (člen Akademické rady AV ČR 1993–1996, 2004–2013; předseda Rady pro zahraniční styky 2005–2013), Mezinárodní astronomické unie IAU (místopředseda 2009) a Evropské astronomické společnosti EAS (místopředseda 2008–2012). V letech 1996–2004 zastával funkci ředitele Astronomického ústavu AV ČR. Jako předseda Národního organizačního výboru a spoluorganizátor dvou sympozií se zasloužil o uspořádání a úspěšný průběh 26. valného shromáždění IAU v roce 2006 v Praze, které délkou a 2500 účastníky patří mezi největší vědecké akce pořádané v ČR. Zásadní jsou jeho zásluhy o připojení ČR k Evropské jižní observatoři (ESO) v roce 2007, kde mj. působí jako člen Rady.

Maxim D. Frank-Kamenetskii

Prof. Maxim D. Frank-Kamenetskii jako vynikající biofyzik přispěl k pokroku ve výzkumu DNA. Kariéru zahájil v roce 1967 v Ústavu atomové energie I. V. Kurčatova v Moskvě. V letech 1989–1 993 byl vedoucím Katedry genové exprese v Ústavu molekulární genetiky Ruské akademie věd. Od roku 1993 je profesorem na Department of Biomedical Engineering, Boston University (Mass, USA). V současnosti pracuje též jako editor časopisu Physics of Life Reviews. V minulosti patřil prof. Frank-Kamenetskii k sovětským disidentům, přátelil se s Andrejem Sacharovem a jeho je ženou Jelenou Bonnerovou, byl zakládajícím členem intelektuálního klubu Moskevská tribuna. Publikoval více než 200 prací vesměs v renomovaných odborných časopisech včetně několika vyžádaných přehledů a knih. Z jeho publikací sklidila největší úspěch Unraveling DNA; v ruštině vyšla ve čtyřech vydáních (300 000 výtisků), přeložena byla do pěti jazyků včetně slovenštiny. Jeho práce byly citovány více než 8000krát. Profesorova vědecká dráha je spojena s Biofyzikálním ústavem ČSAV (posléze AV ČR) v Brně, s nímž spolupráci navázal již jako student.

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin