English
Dne 27. dubna 2007 byla v Praze podepsána dohoda o vědecké spolupráci mezi Akademií věd České republiky a jihoafrickou Národní radou pro výzkum. Memorandum of Understanding stvrdil podpisem ve vile Lanna za AV ČR její předseda prof. Václav Pačes a za NRF předseda prof. Mzamo P. Mangaliso. Předsedu NRF doprovázel finanční ředitel odboru vědy a technologie dr. Val Munsami.
Spolupráce s Jihoafrickou republikou doposud probíhá na základě dohody podepsané mezi AV ČR a Human Sciences Research Council 4. listopadu 1992 v Praze a obnovené 25. května 1993 rovněž v Praze. Koncem devadesátých let minulého století prodělal systém financování vědy a výzkumu v Jihoafrické republice zásadní změny a HSRC byl začleněn do NRF. Dohoda, která byla omezena původně jen na oblast humanitních a společenských věd, začala tudíž platit pro všechny vědní obory. Nová dohoda tak stvrzuje a smluvně zajišťuje existující vzájemnou výměnu a iniciuje její intenzifikaci. Původně měla být podepsána již během návštěvy prezidenta Václava Klause v Jihoafrické republice v prosinci 2006.
Andrzej MAGALA
Při příležitosti tohoto setkání jsem se dotázala finančního ředitele odboru vědy a technologie dr. Val Munsamiho, co NRF podpis dohody Memorandum of Understanding přinese?
Prostřednictvím partnerství s dalšími zeměmi se snažíme posílit výzkum v naší zemi. O spolupráci usilujeme na dvou různých úrovních; mezivládní, kdy spolu jednají jednotlivé vlády, a na úrovni vědeckých institucí.
NRF je národní vládní agentura zodpovědná za prosazování a podporu základního a aplikovaného výzkumu v Jižní Africe, jejímž cílem je stát se klíčovým nástrojem při vytváření inovační a znalostní společnosti v JAR a motivovat obyvatele k podpoře konkurenceschopnosti a prosperitě své země.
Naše konkrétní partnery si vybíráme podle jejich úrovně vědy a technologie. A Česká republika nám přijde zajímavá.
Jihoafrická republika bude muset v budoucnosti čelit mnoha výzvám, jako jsou např. infekční choroby, HIV/AIDS, globální oteplování a další problémy. Jistě víte, že pokud jde např. o globální oteplení, země severní polokoule jsou největším znečišťovatelem ovzduší, zatímco dopady nejvíc postihnou Afriku. Proto musíme uzavírat partnerství se zeměmi na Severu a pro řešení problémů globálního měřítka potřebujeme navazovat mezinárodní partnerství. Výzkum a vývoj je jedním z nástrojů, který nám k tomu může pomoci.
GABRIELA ŠTEFÁNIKOVÁ