Mezinárodnímu týmu vědců se po mnohaletém úsilí podařilo získat celou dědičnou informaci ječmene, významné obiloviny, která se využívá především jako krmivo pro hospodářská zvířata a také pro výrobu piva a whisky. O úspěchu informovalo Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu ječmene (IBSC) a vyšel o něm článek v prestižním časopise Nature. Podíl na něm mají i olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB), kteří jsou partnery Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.

Vědci zhodnotili ekologický stav jezer napříč Evropou. Celkem 556 jezer v 10 evropských státech analyzovali při více než tříletém výzkumu hydrobiologové z Biologického centra AV ČR společně se svými zahraničními kolegy. Zjistili, že rybí společenstva v jezerech ovlivňuje mnoho stresorů, které způsobila činnost člověka, např. znečištění vod odpadními látkami nebo úpravy pobřeží. Aby bylo možné vyhodnotit míru ovlivnění jednotlivých jezer a porovnat je napříč kontinentem, vytvořili vědci společnou databázi a nový srovnávací nástroj - souhrnný index antropogenního zatížení – TAPI.

Společnost Universum ve spolupráci se Studenta Media na konferenci Universum Awards zveřejnila výsledky čtvrtého ročníku průzkumu „Czech Republic’s Most Attractive Employers 2017". Největší kariérní studie v Česku se letos zúčastnilo celkem 14 280 vysokoškolských studentů.

Publikování v prestižních vědeckých časopisech patří k hlavním kritériím hodnocení vědců i pracovišť, v nichž působí. Spjato bývá s nemalými finančními odměnami a dotacemi. Zavedené citační databáze i černé listiny, které mají být garanty označení „prestižní vědecký časopis“, jsou ale nedostatečné. Vzniká tak potřeba hledat další cesty, jak zjistit, co je a není tzv. predátorský časopis. Zvlášť v situaci, kdy známý zdroj pro posouzení predátorství, tzv. Beallův seznam, není od 15. ledna 2017 k dispozici. Proč se tak stalo, blíže Jeffrey Beall nevysvětlil. Není ani jasné, kdy (a jestli vůbec) bude seznam opět obnoven.

Genetické modifikace jsou tématem, které přitahuje už mnoho let pozornost veřejnosti a kolem kterého panuje řada dohadů a polopravd. Je jejich využívání bezpečné a co nám může přinést? Jak se vyvíjí metody genového inženýrství? Měli bychom přehodnotit náš postoj ke genetickým modifikacím? O tom všem se mluvilo na semináři Perspektivy genetických modifikací v biomedicíně a zemědělství, uspořádaném 3. května 2017 v rámci spolupráce mezi Akademií věd ČR a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky.

Akademická rada a Vědecká rada Akademie věd České republiky přijaly stanovisko ke kontrolnímu závěru z kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu 16/19 Peněžní prostředky státu určené na účelovou podporu výzkumu a vývoje prostřednictvím rozpočtové kapitoly Grantová agentura České republiky. Stanovisko najdete zde.