Oblast bytové politiky spadá mezi oblasti, se kterou není většina dotázaných spokojena, a která, dle většinového názoru, potřebuje zásadní reformu.
Mírná většina respondentů nepovažuje existenci dvojích cen nájemného (regulovaného a tržního nájemného) pro srovnatelné byty za správné; zejména pak vlastníci rodinných domů, dotázaní bez vlastního bydlení a nájemníci hradící tržní nájemné.
S reformou v oblasti regulace nájemného (resp. se zvýšením regulovaného nájemného nebo se zrušením regulace nájemného) by nakonec souhlasily tři čtvrtiny dotázaných.
Rozhodující většina dotázaných podmiňuje uskutečnění reformy v oblasti regulace nájemného splněním určitých podmínek: stát by měl zejména podporovat výstavbu nových sociálních bytů pro ty, kteří na zvýšené nájemné nedosáhnou, a obce by měly nabídnout část svých bytů za nižší nájemné těm, kteří na zvýšené nájemné nedosáhnou. I většina z těch dotázaných, kteří by dosavadní regulaci nájemného úplně zrušili, trvá na splnění určitých podmínek, zejména pak zvýšené podpoře výstavby nových sociálních bytů.
Dotázaní souhlasící s reformou nejvíce podporují variantu zvýšení nájemného na úroveň dostatečnou ke krytí nákladů provozu bytu a domu. Zvýšení nájemného na tržní úroveň je nejméně podporovanou variantou, a to i mezi těmi, kteří by dosavadní regulaci nájemného úplně zrušili.
Existuje konsensus nad tím, že by státní bytová politika měla „šetřit“ zejména v oblasti daňové podpory a naopak více podporovat poskytování novomanželských půjček; u podpory výstavby obecních nájemních bytů se názory respondentů podstatněji tříští.
