Ve středu 1. března 2017 proběhlo udělení čestného doktorátu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích panu prof. Ing. Petru Rábovi, DrSc. a prof. Katsutoshi Araiovi.
Celý článek zde.
V Laboratoři biologie nádorů ÚŽFG mají světový unikát – vyšlechtěné miniaturní prase, které se umí samovolně vyléčit ze zhoubného nádoru kůže. To zjednodušeně znamená, že je schopno si samo zhojit melanom i přesto, že již založil vzdálené metastázy a onemocnění bylo pokročilé.
Celý článek a reportáž zde.
Článek v Lidových novinách z 27.1.2017
Ve středu 12. října 2016 převzalo z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše diplomy doktora věd dvanáct nových nositelů. Jednou z nich byla i MVDr. Eva Nagyová, CSc., DSc. z ÚŽFG. Gratulujeme!
Celý článek zde
Hlavní výbor Československé společnosti mikrobiologické udělil Ing. Jiřímu Killerovi, Ph.D. cenu pro nejlepšího českého a slovenského mladého mikrobiologa za rok 2015.
Ve dnech 3. a 4. listopadu 2016 pořádá ÚŽFG Dny otevřených dveří
Dne 12. 9. 2016 se uskuteční v zasedací místnosti ÚŽFG v Liběchově seminář Animal Models of Huntington´s disease.
Dne 23. 9. 2016 se uskuteční v prostorách areálu Rašínky v Liběchově konference s názvem From reproductive biology to large animal models of human diseases. Registrace zde.
Kolektivu pracovníků Laboratoře genetiky ryb vyšel "nejlepší článek čísla" v BMC Genetics.
Celý článek zde.
Na konci dubna navštívili náš ústav žáci pátých ročníků mělnických základních škol. Své dojmy zveřejnili žáci ZŠ Seifertova v novinách Mělnická radnice.
Celý článek zde.
RNDr. Klára Řeháková, Ph.D., z Botanického ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích a RNDr. Martina Johnson Pokorná, Ph.D., z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR se staly letošními laureátkami stipendia L´Oréal – UNESCO Pro ženy ve vědě, které již od roku 2006 uděluje firma L´Oréal ve spolupráci s Unesco a Akademií věd České republiky. Do letošního desátého ročníku se zapojilo celkem 49 českých vědkyň, do finále se jich probojovalo celkem 13. Vědkyně se utkaly ve dvou kategoriích – do 35 let věku včetně a od 36 do 45 let.
Celý článek zde.
Tuzemské sladkovodní ryby a jejich evoluce byly hlavním tématem vědeckého interview ve Studiu Lonardo Českého rozhlasu ve středu 18. 5. 2016. Moderátor Jan Burda pozval prof. Petra Rába, který se věnuje genetice ryb a živočišné fyziologii.
Celý příspěvek zde.
Dlouholetou práci pro ústavy Akademie věd České republiky ocenil její předseda prof. Jiří Drahoš, který ve středu 27. dubna 2016 udělil Děkovné listy AV ČR devětadvaceti zaměstnancům, kteří významně přispěli k úspěšné činnosti svých pracovišť. Za ÚŽFG byly oceněny Ing. Jaroslava Kasýková a Jana Schwarzová z ekonomického oddělení.
Celý článek zde.
ÚŽFG nabízí pronájem dvou nově zrekonstruovaných operačních sálů - Dr. Červinková (19. 4. 2016)
ÚŽFG nabízí pronájem dvou nově zrekonstruovaných operačních sálů - Dr. Juhás (20. 4. 2016)
V rámci oslav 125. výročí svého založení uspořádala v neděli 6. 9. Akademie věd ČR spolu s Botanickým ústavem AV ČR hudební festival v Průhonickém zámku a parku. Návštěvníci se dočkali pestré palety žánrů od vážné hudby přes bluegrass, jazz až po funky, rock či death metal.
Celý článek zde.
Ministr životního prostředí cenu uděluje za vynikající diplomové práce s přínosem pro životní prostředí. Oceněná studentka Ing. Michaela Strážnická cenu získala za diplomovou práci s názvem „The origin and evolution of functional haemoglobin polymorphism in the bank vole (Clethrionomys glareolus)“, kterou vypracovala pod vedením RNDr. Petra Kotlíka, Ph.D., a RNDr. Silvie Markové, Ph.D.
Celý článek zde.
Tuto otázku si kladou lidé již od počátku lidstva. Pro členy Laboratoře biochemie a molekulární biologie zárodečných buněk v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově je odpověď jasná, jelikož na počátek vzniku nového jedince nahlíží prostřednictvím molekulární biologie. První bylo vajíčko.
Celý článek zde.
(zdroj: Akademický bulletin, oficiální časopis Akademie věd ČR)
Ocenění převzaly za účasti předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a francouzského velvyslance Jean-Pierre Asvazadouriana prof. Eva Matalová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a dr. Eva Schmoranzerová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Celý článek zde.
(zdroj: Akademický bulletin, oficiální časopis Akademie věd ČR)
Vystudovala střední zdravotnickou školu a už měla domluveno v nemocnici, že tam nastoupí jako sestřička. „Pak jsme se ale s kamarádkou rozhodly zkusit přece jen vysokou školu, i když už bylo po termínu přihlášek na většině fakult,“ vzpomíná brněnská rodačka Helena Kupcová Skalníková. A vyplatilo se. Dnes patří mezi nejperspektivnější výzkumníky ve svém oboru. Věnuje se bílkovinám kmenových buněk a jejich možnému využití k léčbě. Ke své specializaci se dostala při doktorském studiu.
Celý článek zde.
(zdroj: Lidové noviny ze dne 30.8.2013)
Prémii Otto Wichterleho pro rok 2013 převzalo z rukou předsedy Akademie věd České republiky prof. Jiřího Drahoše ve středu 5. června 2013 v pražské Lannově vile třiadvacet mladých badatelů, kteří úspěšně splnili mimořádně významný vědecký úkol v některém ze specializovaných pracovišť AV ČR. Na toto prestižní ocenění bylo letos navrženo celkem 39 badatelů z 27 pracovišť Akademie věd ČR. Odměna má pozitivně stimulovat perspektivní vědce, kteří dosahují špičkových výsledků a plní pracovní úkoly důležité pro rozvoj příslušné vědní disciplíny.
Celý článek zde.
(zdroj: Akademický bulletin, oficiální časopis Akademie věd ČR)
Kulaté jubileum si letos připomíná Ústav živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) Akademie věd ČR – 50 let od zahájení své vědecké činnosti. Její hlavním podstatou je studium unikátních vlastností divokých, domácích i laboratorních zvířat. Jako den oslav byl vybrán čtvrtek 23. května 2013, kdy se v prostorách areálu ústavu v Liběchově dopoledne uskuteční minikonference spojená s prezentací laboratoří ÚŽFG AV ČR, odpoledne pak budou oceněni vynikající pracovníci ústavu. Pozvaní hosté si též mohou prohlédnout výzkumný areál a slavnostní program bude zakončen zahradním rautem.
Více informací na stránkách Akademie věd České republiky zde.
Nadějí pro lidi, kteří se po 
úrazech páteře nemohou postavit na nohy, nebo je sužuje zatím neléčitelná nemoc svatého Víta, jsou výzkumy, probíhající v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky v Liběchově. Vědecké týmy ústavu se dlouhodobě věnují studiu vážných lidských nemocí na modelu miniaturních prasat.
Celý článek zde.
(zdroj:Mělnický deník ze dne 2.4.2013)
Ceny Akademie věd ČR předal ve středu 10. října 2012 vynikajícím českým vědcům předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Slavnostní
ceremoniál se tradičně uskutečnil v pražské vile Lanna. Toto prestižní ocenění, spojené též s finančními odměnami v souhrnné výši 1,5 mil. Kč, je v první kategorii udělováno za ukončené vědecké výsledky excelentního výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, druhá kategorie je věnována mladým vědeckým pracovníkům do 35 let a vyzdvihuje vynikající výsledky jejich práce. Předávacího aktu se kromě laureátů zúčastnili i ředitelé vědeckých pracovišť AV ČR a další významné osobnosti.
Celý článek zde.
(zdroj: Akademický bulletin, oficiální časopis Akademie věd ČR)
Rybí genetik z FROV JU členem mezinárodního týmu, který dostal Cenu Akademie věd |
|
Předseda Akademie věd České republiky prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr.h.c. udělil v letošním roce Cenu AV ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu pod názvem „Klonální obratlovci: objev, mechanismy, biodiversita a rekonstrukce na modelu sekavcovitých ryb“ zveřejněné celkem v 62 publikacích v impaktovaných časopisech a 3 kapitolách v odborných knihách. Cena byla kolektivně udělena šestnáctičlennému mezinárodnímu týmu ve složení RNDr. Petr Kotlík, Ph.D.; prof. Ing. Petr Ráb, DrSc.; Ing. Marie Rábová, CSc.; RNDr. Vlastimil Šlechta, CSc.; Ing. Věra Šlechtová, CSc.; Mgr. Karel Janko, Ph.D.; Dr. Jörg Bohlen, Ph.D.; Mgr. Vendula Bohlen Šlechtová, Ph.D.; Bc. Jana Kopecká a Bc. Šárka Pelikánová (Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově); doc. Ing. Lukáš Kalous, Ph.D. (ČZU Praha); RNDr. Lukáš Choleva, Ph.D. (nyní University of Helsinki); RNDr. Zdeněk Lajbner, Ph.D. (nyní Monash University, Melbourne); Ing. Jan Kohout a Mgr. Alena Kohoutová Šedivá, Ph.D. (Ústav zoológie SAV, Bratislava) a doc. Ing. Martin Flajšhans, Dr.rer.agr. (FROV JU, Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz, Vodňany). Slavnostní setkání s předáním diplomů k uděleným cenám se bude konat 10. října 2012 v Praze.
Celý článek zde.
(zdroj: FROV JU České Budějovice)
Prémie Otto Wichterleho 2012Do druhé dekády své existence vstoupily 13. června 2012 Prémie Otto Wichterleho, jež Akademie věd ČR každoročně udělu Celý článek zde. (zdroj: Akademický bulletin, oficiální časopis Akademie věd ČR) Nové biomedicínské centrum PIGMOD v Liběchově
Celá zpráva na stránkách Akademie věd ČR, v. v. i. zde. |
|
mapy.cz |
 |
Liběchov Rumburská 89 277 21 Liběchov tel.: 315 639 532 fax: 315 639 510 |
 |
Praha Vídeňská 1083 142 20 Praha 4-Krč tel.: 267 090 501 fax: 267 090 500 |
 |
Brno Veveří 97 602 00 Brno 2 tel.: 532 290 136 fax: 541 212 988 i.zemanova@iach.cz |
 |
je vynikajícím a mimořádně talentovaným badatelům do 35 let, aby je podpořila v jejich budoucích kariérách. „Nositelé Wichterleho prémií z předchozích ročníků si ve vědecké praxi vedou velmi zdatně. Když jsem si procházel laureáty z prvního ročníku, potěšilo mne, že mezi nimi byli tři budoucí nositelé nejvyššího ocenění AV ČR – Praemium Academiae, další tři se stali členy Učené společnosti a jeden působil jako ředitel akademického pracoviště. Získat Wichterleho prémii je tedy vstupem do vybrané společnosti,“ vyzdvihl předseda Akademie věd Jiří Drahoš, který v letošním, jedenáctém ročníku ocenil celkem 19 vědců z 16 akademických ústavů všech tří vědních oblastí .
Ústav živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG) AV ČR byl úspěšný v soutěži o prostředky z evropských strukturálních fondů z druhé prioritní osy (Regionální centra výzkumu) Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace se svým projektem EXAM (Experimental Animal Models). Na jeho základě bude v příštích letech v Liběchově vytvořeno nové centrum špičkových laboratoří PIGMOD (Pig Models of Diseases), jehož výstupy by měly směřovat především do aplikační sféry. Dalším neméně důležitým cílem je však také přispět k objasnění podstaty chorob nervového systému a nádorových onemocnění a výchova mladých výzkumných pracovníků. Plánovaný výzkum by měl vést k identifikaci nových biomarkerů a ověřování terapeutických postupů především v míšním poškození, Huntingtonově chorobě a lidském melanomu.