Monografická studie se soutředí na čtyři různé aspekty zkoumaného fenoménu. Obsahem první kapitoly je generační porovnání různorodých reflexí dobové evropské historiografie v recenzích publikovaných v českých historických časopisech. V další kapitole autorka sleduje zahraniční studijní cesty nastupující generace badatelů. Třetí část pojednává o překladech odborných textů, které přinesly metodické obohacení české historiografie. Cílem závěrečné syntetizující kapitoly je dokázat, že právě snaha české akademické komunity obstát v evropském kontextu, vedla ke kvalitativnímu růstu oboru, který znamenal nejen zpřesnění metodiky výzkumu, ale i vznik a metodické vymezení nových disciplín, například dějin umění, nebo, v kontextu diskutované monografie, emancipace literární historie.
Previous
Next
Líbám Tě a miluju, Ahojsk!
GABRIELA ROMANOVÁ
Editorský tým si vytyčil nelehký úkol sestavit publikaci dopisů, jež...
Matěj Václav Šteyer, hymnograf a katolík
TOMÁŠ HAVELKA
Matěji Václavu Šteyerovi, plodnému jezuitskému autorovi,...
Brána do světa české hrůzy
JAKUB JARINA
Sousloví český horor zpravidla vyvolává otázku, zda něco takového...