Úvodní strana / Pro veřejnost / Aktuality
Objevený, zapomenutý a znovuobjevovaný. To je příběh krokodýla konžského, trpaslíka mezi krokodýly z centrální Afriky. Podstatnou roli v něm hraje Václav Gvoždík z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Před časem objevil v Kongu unikátní lokalitu, kde tento plaz žije v sousedství krokodýla čelnatého – skvělá příležitost k detailnějšímu prozkoumání jejich soužití.
Václav Gvoždík vyhrál soutěž Expedice Neuron v roce 2015 a získal částku 250 tisíc korun. Peníze využije na výzkum, jehož výsledky mohou přispět k tomu, aby zoologové uznali krokodýla konžského jako samostatný druh.
Expedice, která byla zahájena 16. ledna 2017 a potrvá přibližně dva měsíce, by tak měla přinést důkazy o existenci nového, dosud přehlíženého, druhu afrického pralesního krokodýla, zjistit jeho rozšíření, sesbírat tkáňové vzorky pro následné genetické analýzy pro testování potenciální hybridizace s jinými druhy krokodýlů, ale také zmonitorovat rozsah obchodu s masem krokodýlů, tzv. bushmeat.
Novinky z expedice, která právě probíhá, si můžete přečíst zde.
11. 1. 2017
Rezervoáry zoonotických virů (virů přenášených ze zvířat na člověka) jsou obvykle ztotožňovány s určitými druhy volně žijících živočichů. Každý druh je však složen z populací, které se od sebe liší genetickým pozadím a historickým původem - nejedná se tedy o nějakou jednolitou skupinu jedinců. Tato vnitrodruhová (genetická) variabilita hostitelů byla při výzkumu zoonóz až donedávna zcela zanedbávána.
Biologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se svými belgickými a tanzánskými kolegy studovali, jak se prostorová genetická struktura nejhojnějšího afrického hlodavce Mastomys natalensis projevuje ve spektru arenavirů, které mohou tyto hlodavce napadat. Detailní analýza probíhala napříč kontaktní zónou dvou hlodavčích genetických linií (poddruhů) ve střední Tanzánii. V této úzké zóně probíhá křížení obou hostitelských linií, které by mělo teoreticky umožňovat i výměnu jejich patogenů. To však překvapivě nebylo v případě dvou zkoumaných arenavirů pozorováno a každá hlodavčí linie si udržuje pouze svůj typ viru (tyto viry byly v předchozích studiích stejného týmu popsány podle lokalit prvního nálezu jako Gairo a Morogoro).
Tyto vnitrodruhové genetické bariéry ovlivňující šíření arenavirů mohou mít zásadní důsledky pro naše chápání přenosu arenaviru Lassa. Ten u lidí v západní Africe způsobuje závažnou krvácivou horečku Lassa, která často končí smrtí nakaženého člověka. Stejný druh hlodavce, Mastomys natalensis, je hlavním rezervoárem tohoto nebezpečného viru. Proč se tedy Lassa horečka vyskytuje jen v západní Africe a nerozšíří se všude tam, kde se vyskytuje stejný druh hlodavčího přenašeče? Výsledky studie českých, belgických a tanzánských vědců naznačují, že endemický výskyt této horečky a důvod, proč nebyla zatím rozšířena do zbytku subsaharské Afriky, může být důsledkem rozdílů mezi jednotlivými populacemi hlodavčích hostitelů. V západní Africe se totiž vyskytuje další odlišná genetická linie těchto hlodavců a její rozšíření je nápadně asociováno právě s výskytem horečky Lassa.
Kontakt: Joëlle Goüy de Bellocq, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno, mobil: +420 737 307 504 (anglicky, nebo francouzsky), e-mail: joellegouy@gmail.com
Publikace:
When Viruses Don’t Go Viral: The Importance of Host Phylogeographic Structure in the Spatial Spread of Arenaviruses, Sophie Gryseels1*, Stuart J. E. Baird2, Benny Borremans1, Rhodes Makundi3, Herwig Leirs1, Joelle Gouy de Bellocq1,2
1 Evolutionary Ecology Group, Department of Biology, University of Antwerp, Antwerp, Belgium,
2 Institute of Vertebrate Biology of the Czech Academy of Sciences, Research Facility Studenec, Brno, Czech Republic,
3 Pest Management Centre, Sokoine University of Agriculture, Morogoro, Tanzania
Published: January 11, 2017
http://dx.doi.org/10.1371/journal.ppat.1006073
http://journals.plos.org/plospathogens/article?id=10.1371/journal.ppat.1006073
3. 1. 2017
V učebnicích zabývající se ptačí říší existuje velmi populární hypotéza, která praví, že intenzivní zbarvení samců vlivem karotenů, predikuje vysokou kvalitu spermií, především pak vysokou odolnost spermií vůči oxidačnímu stresu před volnými radikály. Jednodušeji řečeno, z pohledu samic: čím barevnější, tím lepší!
Vědci z Ústavu biologie obratlovců tuto hypotézu testovali na dospělých samcích zebřiček, což jsou drobní pěvci běžně využívaní při laboratorních experimentech. Výsledky jejich výzkumu, kdy byli samci vystaveni experimentálnímu oxidačnímu stresu, naznačují, že spermie samců s intenzivnějším zbarvením zobáku (tedy ti „krásnější“) utrpěli větší poškození spermií, především pak co se týče jejich pohyblivosti. To naznačuje, že samci, kteří investují více do výzdoby, mají spermie, které jsou méně odolné vůči volným radikálům, což je v rozporu s testovanou hypotézou.
Dále vědci zjistili, že podíl abnormálních spermií v ejakulátu, které jsou hlavní příčinou mužské neplodnosti u obratlovců včetně člověka, se snížil po doplnění karotenů, čímž se zdůrazňuje význam karotenů na samčí, respektive mužskou plodnost.
Podrobnější informace: MVDr. Oldřich Tomášek, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno, mobil: +420 607 935 908, e-mail: oltmsk@gmail.com
Publikace:
http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/284/1847/20162444
30. 6. 2016
Genetická banka ÚBO zveřejnila na začátku června údaje o prvních 500 vzorcích na datovém portálu GGBN. Tím se tyto vzorky staly dohledatelné pro celosvětovou vědeckou komunitu a mohou být využity pro další výzkum. Prozatím jsou zpracovány údaje k prvním vzorkům z ukončených vědeckých projektů, které byly bance předány, a na zpracování čeká dalších asi 4,5 tis. vzorků, jak sebraných v rámci výzkumných projektů, tak také první stovky vzorků, které byly odebrány z těl uhynulých živočichů přímo pro genetickou banku. Genetická banka ÚBO figuruje v rámci GGBN pod kódem repozitoria IVB.
Kromě toho, že budeme postupně zveřejňovat další vzorky na portálu GGBN, bude během podzimu zprovozněn datový portál NGBŽ, který bude zaměřen na vzorky skladované na území ČR, bude v českém jazyce a bude navíc obsahovat některé specifické údaje, které jsou relevantní v lokálních podmínkách ČR.
Více informací o Národní genetické bance živočichů naleznete na stránkách projektu BIOM.
13. 9. 2016
K velmi překvapivým výsledkům dospěli čeští vědci zabývající se výzkumem onemocnění netopýrů. Více si můžete přečíst zde.
Předseda Akademie věd ČR udělil Prémii Otto Wichterleho 2016. Mezi oceněnými byl i Ing. Martin Šálek, Ph.D. z Ústavu biologie obratlovců. Více zde.
Seriál krátkých dokumentárních filmů Příběhy zvědavých přírodovědců získaly 2. místo v kategorii audio/video/film v Soutěžní přehlídce popularizace vědy SCIAP.
9. 6. 2016
9. června proběhlo na terénní stanici Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR Mohelský mlýn (v okrese Třebíč) slavnostní otevření repositoria vzorků Národní genetické banky živočichů (NGBŽ), kterého se zúčastnili zástupci Kraje Vysočina, okolních obcí, Akademie věd a Ministerstva financí. NGBŽ je síť organizací, které spojuje společný zájem v oblasti shromažďování a dlouhodobého uchovávání genetického materiálu volně žijících organismů (prozatím především obratlovců) za účelem jeho budoucího využití ve výzkumu a také pro možný monitoring změn genetické diverzity v čase. Síť vznikla v roce 2015 jako reakce na to, že tato výzkumná infrastruktura v podobě sbírek genetického materiálu biodiverzity s veřejně přístupnými údaji o existujících vzorcích v ČR do té doby chyběla. Zakládajícími členy sítě jsou Ústav biologie obratlovců AV ČR a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze a její vytvoření bylo podpořeno Fondy EHP 2009–2014, Krajem Vysočina a také Strategií AV21. Repozitorium genetických vzorků na Mohelském mlýně, které bylo vybudováno přestavbou hospodářského objektu v areálu, disponuje dvěma hlubokomrazícími boxy (s teplotou -80 °C) o celkové kapacitě 86 tis. vzorků a laboratoří pro přípravu vzorků. Na svých webových stránkách NGBŽ vyzývá další organizace s podobným zájmem k členství v síti a také potenciální poskytovatele genetických vzorků ke spolupráci. NGBŽ se svou činností snaží přispět ke zkvalitnění zoologického výzkumu a také druhové ochrany v ČR.
RNDr. Václav Gvoždík, Ph.D. se díky finanční podpoře NF Neuron vydá do Konga, aby zde potvrdil existenci neznámého druhu pralesního krokodýla. Expedice, která bude zahájena v lednu 2017 a potrvá přibližně dva měsíce, by tak měla přinést důkazy o existenci nového, dosud přehlíženého, druhu afrického pralesního krokodýla, zjistit jeho rozšíření, sesbírat tkáňové vzorky pro následné genetické analýzy pro testování potenciální hybridizace, ale také zmonitorovat rozsah obchodu s masem krokodýlů, tzv. bushmeat.
Více si přečtěte zde:
2016 - tajemný krokodýl
Za tajemným krokodýlem do Konga
9. 6. 2016 - 9. 6. 2016
9. června v 11:00 se uskuteční na Mohelském mlýně slavnostní otevření Národní genetické banky živočichů.
Více zde.
Nepůvodní druhy mohou způsobit významné ekologické a ekonomické škody působením na původní organismy a ekosystémy. Studie se zabývala důsledky šíření nepůvodních druhů hlaváčovitých ryb ve střední Evropě. Intenzita vlivu nepůvodního druhu je ovlivněna stupněm antropogenního poškození původního ekosystému (kanalizace toků) a stabilitou původního společenstva (druhová diverzita). Ne všechny nepůvodní druhy jsou pohromou, některé jen obsadily nově vytvořené niky v prostředí.
Více zde.
4. 11. 2015 - 7. 11. 2015
Více si můžete přečíst zde: Třebíčský deník a Horácké noviny
6. 11. 2015
Vědci ze Studence na Třebíčsku znovu otevírají své dveře dokořán...
Celý rozhovor s J. Bryjou si můžete poslechnout zde.
Česká televize zařazuje do vysílání Příběhy zvědavých přírodovědců. První díl bude vysílán na ČT2 4.9. ve 14:40 (opakování 8.9. v 19:00 hodin a 9.9. ve 14:15), další pak vždy v týdenních intervalech - odkaz zde:
Ústav biologie obratlovců spolu se svými partnery pracují na vytvoření sbírky genetických vzorků volně žijících obratlovců nejen naší fauny, která v České republice dosud chyběla…
Zatímco v řadě vyspělých zemí světa jsou již několik desítek let shromažďovány genetické vzorky volně žijících živočichů pro budoucí genetické analýzy, v České republice zatím není tato infrastruktura rozvinutá. Přitom díky obrovskému technologickému rozvoji molekulárně-genetických metod v poslední době je genetický zoologický výzkum tím nejvíce dynamickým a umožňuje získání mnoha nových nebo přesnějších poznatků.
Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., se v letošním roce povedlo získat finanční prostředky na vytvoření základu Národní genetické banky živočichů (NGBŽ), na čemž pracuje zejména s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Banka bude aktivně shromažďovat a dlouhodobě uchovávat genetické vzorky (nejčastěji v podobě mraženého kousku tkáně v etanolu, např. svaloviny, nebo krve, případně izolované DNA) co největšího počtu druhů obratlovců ČR, především však druhů ochranářsky významných, klíčových a indikátorových. Existence takové kolekce umožní sledování vývoje genetické diverzity v čase, čímž může významně napomoci druhové ochraně v naší zemi a tedy ochraně biodiverzity, ke které se Česká republika zavázala podpisem mezinárodní Úmluvy o biologické rozmanitosti. Stane-li se totiž např. některý druh v budoucnu ohrožen, bude možné pomocí historických vzorků z banky odhalit, kdy došlo k poklesu genetické diverzity a tak i odhadnout možnou příčinu ohrožení. Banka se však nebude soustředit pouze na naši faunu, ale bude uchovávat např. i vzorky z ukončených vědeckých projektů, jež pocházejí z celého světa a vzorky banky budou kromě ochranářsko-genetického výzkumu k dispozici i pro jakékoliv jiné studie.
Zatím se rozvoji NGBŽ věnují zejména dvě výše zmíněné instituce, do budoucna však bude banka fungovat jako síť většího počtu organizací, které skladují genetické vzorky pro vědecké účely. Členy sítě se mohou stát také další organizace, jež budou pomáhat činnosti NGBŽ jiným způsobem, např. poskytováním vzorků (záchranné stanice pro hendikepované živočichy, myslivecké spolky apod.). Organizace se stává členem sítě NGBŽ na základě podepsání Memoranda spolupráce a výhody, které členství skýtá, se týkají zejména zvýšení významu vzorků a dat patřících členským institucím, přístupu k osvědčeným metodikám pro budování a správu kolekcí a informací, efektivního společného získávání finančních prostředků na rozvoj infrastruktury aj.
Založení Národní genetické banky živočichů je finančně podporováno Fondem EHP (2009–2014) (č. projektu: EHP-CZ02-OV-1-025-2015), Krajem Vysočina a Akademií věd České republiky.
Miliony netopýrů ve Spojených státech amerických uhynuly díky onemocnění, které je způsobeno plísní Pseudogymnoascus (Geomyces) destructans. Tak zvaný „Syndrom bílého nosu“ byl poprvé pozorován v New Yorku roku 2006. Od té doby se nemoc masivně rozšířila. Tým českých vědců prokázal výskyt této choroby i v České republice. Čeští netopýři se ale na rozdíl od těch amerických dokáží s touto chorobou vyrovnat daleko lépe. Čím jsou naši netopýři unikátní a díky čemu dokáží tuto chorobu přežít? Na to se snaží přijít vědecký tým složený i z odborníků z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Online video zde.
Květná 8, 603 65 Brno (mapa)
tel: +420 543 422 540
mail: novotna@ivb.cz
datová schránka: xcznq8p
Studenec 122, 675 02 Koněšín (mapa)
tel: +420 560 590 601
mail: bryja@brno.cas.cz
Klášterní 2, 691 42 Valtice (mapa)
tel: +420 519 352 961
mail: rudolf@brno.cas.cz
Mohelno 134, 675 75 (mapa)
tel: +420 543 422 512
mail: buckova@ivb.cz
2014 © Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.