Publikace se zabývá literárním životem prvního dvacetiletí existence českého protikomunistického exilu, tedy období mezi únorem 1948 a srpnem 1968. Největší pozornost autor věnuje zakladatelům České kulturní rady v exilu, u nás dosud málo známému vydavateli Antonínu Vlachovi a jeho jmenovci, básníkovi, prozaikovi a redaktorovi Robertu Vlachovi. Téměř obrozenecké úsilí pozapomenutých osobností autor sleduje v širokých souvislostech literárních i politických dějin našeho exilu.
Previous
Next
Nad písňovými texty šedesátých let
STEFAN SEGI
Literárněvědné monografie o písňovém textu nejsou v českém ani...
Prozaičky nejsou hrdinky aneb O literárních badatelích a pistolnících
PETRA KOŽUŠNÍKOVÁ
Autoři publikace Sedm statečných a spol. si vytyčili úkol...
Brána do světa české hrůzy
JAKUB JARINA
Sousloví český horor zpravidla vyvolává otázku, zda něco...