V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.
GABRIELA ROMANOVÁ
Žánr korespondence představuje texty v porovnání s jinými poněkud specifické. Mnohem více totiž nechávají nahlédnout přímo do intimity pisatele. A mohou osobnost autora představit v jiné perspektivě či odlišné stylizaci, než jaká vystupuje z jeho uměleckých či vědeckých textů.
JAN MALURA
V pozadí většiny současných knih o literatuře stojí projekty a projektové finance. Některé jsou grantovým pravidlům natolik podřízeny, že si je téměř nelze opatřit, tj. poctivě koupit (znamenitá publikace Jiřího Špičky Petrarca v Provence: údolí, město, hora [2014], která úzce souvisí s tématem recenze, je neprodejná, a tudíž pro smrtelníka de facto nesehnatelná). Na počátku knihy Básně a místa nebyl projekt, ale série rozhlasových pořadů pro cyklus Důvěrná sdělení na stanici Český rozhlas Vltava.
EDUARD BURGET — MICHAL JAREŠ
Výzkum dějin knižní kultury je v posledních letech poměrně frekventovaným tématem. V širším slova smyslu sem můžeme zařadit na jedné straně monumentální Voitovu Encyklopedii knihy (2006), která se v širokém záběru věnuje především historii „výroby“ knih od vynálezu knihtisku až do začátku 19. století, na straně druhé se přistupuje k výzkumu knižní kultury prostřednictvím sond do nakladatelských dějin zejména 19. a 20. století, kde dosud nejčastěji stály v centru pozornosti autorů významní nakladatelé (např. Josef Florian, Jan Laichter, Jan Otto, Alois Dyk, Jos. R. Vilímek), případně výtvarníci, kteří podstatnou část své tvorby spojili s konkrétním nakladatelským projektem (mj. Ladislav Sutnar či Josef Sudek v Družstevní práci).
ANNA GNOTOVÁ
Přestože bylo Polsko na posledním kongresu literárněvědné bohemistiky označeno za bohemistickou velmoc, může se dnes pochlubit pouze jedním ryze bohemistickým časopisem (Bohemistyka). Vedle toho však existuje řada slavistických periodik, která se rovněž věnují české literatuře, případně alespoň informují o české literární teorii (Slavia Occidentalis, Pamiętnik Słowiański, Acta Universatatis Wratislaviensis, Poznańskie Studia Slawistyczne, Studia Slavica ad.); bohemistická tematika se dále příležitostně vyskytuje i v dalších literárněvědných periodicích, např.: Porównania, Teksty Drugie ad. Je více než potěšující, že také časopis ER(R) GO, zaměřený na teorii literatury a kultury, věnoval jedno své číslo české literární vědě.
JAN PIŠNA
Ačkoli může název recenze působit banálně, v žádném případě to neznamená, že by se kniha, kterou mám ve svém zorném úhlu, věnovala tématu banálnímu, popřípadě badatelsky okrajovému. Není tomu tak. Monografie Knihy kupovati… se totiž soustřeďuje na vývoj a proměny výroby, distribuce a recepce knih na území českých zemí. Ke zkoumané látce navíc přistupuje interdisciplinárně a stranou autoři neponechávají ani společensko-kulturní vlivy specifické pro jednotlivá období. Tím se práce, jež vznikla spoluprací nestora českého bádání v oblasti knižního obchodu, dějin slavistiky, novinářství a archivnictví Zdeňka Šimečka a literárního teoretika a historika Jiřího Trávníčka, vymyká a řadí se k té části současné literární vědy, která opouští dosavadní přísně textocentrické směřování.