Tiskové zprávy

V Česku vznikne nový investiční fond zaměřený především na spin-off společnosti v oblasti přírodních věd, medicíny a biotechnologií z akademického prostředí ČR i okolních zemí. Stojí za ním spolupráce mezi pražským i&i Prague (ÚOCHB) a Evropským investičním fondem (EIF).

Mezi antigenními testy na českém trhu jsou až stonásobné rozdíly. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinuli snadný způsob jejich porovnání, do něj zahrnuli 13 různých testů. Nevyškolené osoby se ve vyhodnocování testů výrazně liší a častěji hodnotí testy falešně negativně.

Bércouni jsou málo známí afričtí savci podobní hlodavců, evolučně ale mají blíž ke slonům či mořským sirénám. Mezinárodní tým biologů, který vede Josef Bryja, nyní odkryl evoluční vztahy mezi jednotlivými skupinami bércounů. Získané výsledky dokazují, jak málo dosud víme i o savcích.

Co nejpevnější a zároveň co nejlehčí plech je základ mnoha odvětví průmyslu. Vědkyně Šárka Mikmeková z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR vyvinula s japonským fyzikem Tomohiro Aoyamou novou zobrazovací metodu zviditelnění fáze v TRIP oceli, která umožnila lépe pochopit vztah mezi strukturou a výslednými vlastnostmi vysokopevnostních ocelí a výrazně urychlila jejich další vývoj. Za tento unikátní počin převzala ocenění od Japan Institute of Metals and Materials.

Letní zemědělská sucha, která postihla v posledních letech zvláště střední Evropu, byla ve svém souhrnu závažnější než kterákoliv jiná období za uplynulých 2110 let. K těmto závěrům vědci dospěli na základě analýz stabilních izotopů uhlíku a kyslíku v letokruzích dubů převážně z území ČR. Vědci dokázali pro každý rok rekonstruovat míru nedostatku nebo naopak nadbytku vláhy. Na studii pracoval tým vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge a publikoval ji časopis Nature Geoscience

Jídlo, nebo vítr. To je volba ptáků migrujících na indoevropské letové trase. Vědci pomocí počítačových simulací zjišťovali, čemu dávají ptáci přednost. Srovnáním se skutečnými letovými trasami zjistili, že ptáci využívají oboje. Migrační letové trasy se liší podle sezony.

Vědci Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přinášejí odpověď na otázku, jak se vyvíjela středoevropská biodiverzita od konce doby ledové. Analýzou fosilního pylu dokázali rekonstruovat její změny v oblastech s různými přírodními podmínkami a různou historií osídlení člověkem, a jako první je přesněji kvantifikují. Výsledky studie byly publikovány v předním mezinárodním časopise Journal of Biogeography.

Desítky populárních přednášek, trénink paměti, virtuální prohlídku či filmy nabízí letošní festival Týden mozku, který odstartuje 15. března. Poprvé za svou historii se kvůli stávající situaci uskuteční kompletně online. Tradičně oblíbené a hojně navštěvované přednášky i doprovodný program tak budou dostupné ještě většímu publiku se zájmem o novinky ve výzkumu mozku a neurovědách, přístup je zdarma. Všechny informace jsou dostupné na www.tydenmozku.cz.

Eva Zažímalová začne své druhé funkční období v čele Akademie věd ČR. Volbu Akademického sněmu z loňského prosince nyní potvrdil prezident Miloš Zeman. Kvůli nouzovému stavu nebyli u ceremoniálu další lidé. Podle předsedkyně tato složitá doba více ukazuje, jak moc je věda a její zapojení do řešení problémů potřeba.

Vzácné případy onemocnění způsobených tasemnicemi, které se nejčastěji vyskytují v Asii, se nevyhýbají ani Evropě, včetně České republiky. Českobudějovičtí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) se spolu s polskými kolegy zaměřili na opomíjenou parazitární nemoc sparganózu, která postihuje podkoží, vnitřní orgány, mozek nebo oči člověka. Jejich studie poprvé prokázala výskyt samostatného druhu původce této nemoci v severovýchodní Evropě. Studie byla publikována na začátku března v předním odborném časopise Clinical Infectious Diseases, vydávaném Americkou společnosti pro infekční nemoci. Výsledky této práce pomohou lékařům ve správné diagnóze onemocnění i u evropských pacientů.