Na práci Julia Sachse navázali v českém prostředí již v 19. století svými pokusy František Farský a Julius Stoklasa. Velký význam pro uchování paměti na Julia Sachse měl také profesor botaniky na české univerzitě v Praze Ladislav Josef Čelakovský, který stejně jako Sachs žil v domácnosti Jana E. Purkyně. Nejvýznamnějším pokračovatelem v díle J. Sachse a zároveň osobností, která udržovala povědomí o této osobnosti v českém prostředí i ve 20. století, byl Bohumil Němec. Ten se inspiroval Sachsovými výzkumy např. i při svém objevu rostlinných statolitů. Zdůrazňoval také Sachsovy zásluhy o prosazení experimentální metodologie a vysoce ocenil stylistiku jeho prací. S J. Sachsem ho spojoval rovněž zájem o dějiny oboru. S rozpaky ovšem vnímal okolnosti soužití J. Sachse s J. E. Purkyněm v Praze, když Sachsovo jednání vůči českému přírodovědci, který ho učinil prakticky členem své rodiny, interpretoval jako nevděčnost a následek problematických stránek Sachsova charakteru.
Použitá a citovaná literatura:
Gimmler H., Gimmler G., Hartung W. (2003): Julius Sachs in Briefen und Dokumenten. Teil 1: 1832–1868. Würzburg
Several distinguished scientists of the 19th century built on the experimental work of J. Sachs, including František Farský, Julius Stoklasa, and Ladislav Josef Čelakovský. His most prominent successor was Bohumil Němec who emphasised the importance of Sachs’s experimental approach and admired his art of writing. Němec also shared his interest in the history of the field but was disappointed by Sachs’s attitude to his former friend Jan Evangelista Purkyně.
-
První strana rukopisu článku Bohumila Němce o Juliu Sachsovi. Studie vznikla na základě přednášky v Československé akademii zemědělské na schůzi k 100. výročí narození J. Sachse v r. 1932. Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v. v. i., fond B. Němec
-
Bohumil Němec v r. 1912. Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v. v. i., fond B. Němec
-
Němcův učitel Ladislav Josef Čelakovský žil s J. Sachsem v rodině Jana Evangelisty Purkyně. Snímek pochází z 80. let 19. stol. Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, v. v. i., Fotosbírka Bohumila Vavrouška
-
Na Sachsovo dílo v českých zemích navazoval mimo jiných také Julius Stoklasa. Převzato z publikace Album reprezentantů všech oborů veřejného života československého (Praha, 1927)
-
Vstup do botanického ústavu univerzity ve Würzburgu v éře Julia Sachse. Bohumil Němec sem zavítal až po Sachsově smrti. Upraveno podle: H. Gimmler, G. Gimmler a W. Hartung (2003)
-
Sachsova kresba studie geotropického ohybu kořenů. Z Archivu Národního muzea v Praze, fond Julius Sachs
-
Ukázka ze Sachsových ilustrací pro Živu – kamenotisk tabule č. 14 k článku O vzrůstu bylin IV. O lišejnících (Živa 1853, 11: 336–343). Kresby zobrazují především příčné řezy různých druhů lišejníků, doplňující podrobný popis stavby těchto symbiotických organismů uvedený v textu. Orig. J. Sachs
-
Detailní kresba květu hluchavky bílé (Lamium album) k článku O květech (Živa 1855, 3: 83–91). Orig. J. Sachs
-
Sádrová verze busty J. Sachse od Jindřicha Zeithammla, která byla umístěna na výstavě k životu a dílu Julia Sachse v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v květnu 2014. Foto V. Mádlová