Anotace:

Tématem přednášky bude vydavatelská a narativní strategie pozdně osvícenského spisovatele a lékaře Johanna Friedricha Ernsta Albrechta z období jeho pražského pobytu v první polovině 90. let 18. století. V centru naší pozornosti se přitom ocitne mnohovrstevnatá produktivní funkce omezení a zákazu (cenzury a autocenzury), jež utváří nejen autorovu vydavatelskou činnost, ale především i vnitřní výstavbu jeho románů. Albrechtovo psaní můžeme chápat jako specifický druh transgrese, tedy umění rýsovat a neustále překračovat hranice, které zůstávají svým překročením zachovány a potvrzeny. Tuto hru budeme moci sledovat nejdříve na vydavatelské praxi, kde zakázaný román zůstává pro svůj zákaz na oficiálním knižním trhu „nepřítomný“, avšak o to lépe může vystupovat jako zakázaný recepční návod ke čtení dalších románů z autorova pražského období. Následně se obrátíme k vnitřní výstavě Albrechtových románů a ukážeme, jakou funkci má také zde zákaz a cenzura v sémiotické ekonomii díla. Ukáže se, že Albrechtovy důmyslné narativní techniky použité ve výstavbě románů do jisté míry kopírují jeho vydavatelské postupy. Zákaz se proto osvědčí jako produktivní moment celého Albrechtova díla.

Přednáška je součástí cyklu Literárněvědné fórum - V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře (1749-2014).