Důležité výsledky a projekty vědců z našeho ústavu obvykle neuniknou pozornosti novinářů. Přečtěte si, o kterých zajímavých tématech informoval tisk, rozhlas, televize či internetové zpravodajské portály.

V příspěvcích najdete odkazy na původní články a také na rozhlasové nebo televizní pořady, které si můžete přehrát z archívu.

Mezinárodnímu týmu vědců, ve kterém mají významný podíl olomoučtí odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v. v. i. (ÚEB),  se po mnohaletém úsilí podařilo získat celou dědičnou informaci ječmene. Obilovina je významná nejen jako krmivo ale také pro výrobu sladových nápojů (piva a whisky).

Expozice Ústavu exprerimentální botaniky byla k vidění při zahájení Týdne vědy a techniky AVČR v budově Akademie věd na Národní třídě v centru Prahy. Na záznam živého vstupu ze zahájení Týdne vědy a techniky AVČR se můžete podívat v archivu České televize. Taktéž v hlavní zpravodajské relaci České televize (v Událostech) byla o jablcích šlechtěných na naší šlechtitelské stanici ve Střížovicích krátká zmínka. A nejen to, TV Praha zařadila obrázky z našich stánků do své reportáže.

Prof. Jaroslav Doležel byl v sobotu 24.9.2016 hostem pořadu HydePark Civilizace, v němž zodpovídal zvídavé dotazy diváků. Na pořad se můžete podívat on-line v archivu České televize. Kromě toho byla na olomouckém pracovišti natočena reportáž z cyklu Věda 24, který lze taktéž vidět on-line.

Na tuto otázku se pokusí najít odpověď prof. Jaroslav Doležel, který je hostem nového prestižního cyklu Slavnostních přednášek Akademie věd ČR. Do Žofínského paláce v Praze se sice v pondělí 19. 9. 2016 dostanou jen zvaní, celou přednášku ale bude od 16 hodin živě streamovat Česká televize. Tak se podívejte!

 Rozhovor s prof. J.Doleželem z Olomouckého pracoviště v Deník.cz

Letošní rok byl Organizací spojených národů vyhlášen Mezinárodním rokem světla. Světlo je důležité mimo jiné pro vznik a vývoj života na Zemi. A mezi organizmy, které světlo a jeho jednotlivé barevné složky vnímají, patří nejen živočichové včetně člověka, ale také rostliny. Na webu vědaproživot.cz se můžete dočíst, jakými receptory rostliny světlo vnímají a proč je pro ně tak důležité...

Genom pšenice je velmi dlouhý, ve srovnání s lidskou genetickou informací obsahuje dokonce šestkrát více písmen. Ke čtení této genetické informace zásadně přispěla chromosomová strategie, která byla vyvinuta týmem profesora Jaroslava Doležela. Tato metoda odděluje jednotlivé chromosomy, díky čemuž se genetická informace stává dostupnější a je možné ji snadněji přečíst. V červenci 2014 byl v prestižním časopise Science publikován genetický plán pšenice a sekvence prvního z chromosomů, a právě za tímto úspěchem se ohlíží dnešní článek na Technetu. Kromě toho dnes na stejném portálu vyšel rozhovor s vedoucím Centra strukturní a funkční genomiky rostlin, Jaroslavem Doleželem.

Věděli jste, že rostlinné viry možná najdou uplatnění v humánní medicíně? Na ÚEB se na tom pracuje...

28. prosince 2012: Některé projekty Ústavu experimentální botaniky AV ČR jsou zajímavé nejen vědecky, ale také ekonomicky. Nedávno se o tom přesvědčili čtenáři časopisu Euro.