Astronomický ústav Akademie věd České republiky (AsÚ) je veřejná výzkumná instituce zabývající se základním výzkumem v oblasti astronomie a astrofyziky, především hvězdnou a galaktickou astronomií, fyzikou meteorů, sluneční astronomií a pohybem kosmických těles.
Rádi se podělíme o výsledky naší práce. Pravidelně pořádáme nejrůznější akce pro děti i dospělé, kde vám rádi povíme více o tom, co děláme.
Novinky
Na čem pracujeme: Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
Sluneční erupce jsou velmi dynamickými jevy, které jsou vyvolány prudkou změnou konfigurace magnetického pole v aktivních oblastech na Slunci. I když jsou rámcové představy o procesech, které během erupce probíhají, známy již od padesátých let dvacátého století, detaily probíhajících pochodů jsou odhalovány i v současné době. Jaroslav Dudík z ASU společně s kolegy vyšetřoval přítomnost vírových pohybů vyvolaných vyvržením filamentu při erupci.
Největší dalekohled v České republice padesátiletý
Kopule dvoumetrového dalekohledu se už dávno stala součástí ondřejovského okolí. V letošním roce, 23. srpna, uplyne padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu. Letos, stejně jako před půlstoletím, to je středa. Přečtěte si článek o historii největšího českého dalekohledu od vedoucího Stelárního oddělení Dr. Miroslava Šlechty.
V pondělí 7. srpna večer vyjde nad český obzor částečně zatmělý úplněk
V pondělí 7. srpna ve 20:10 SELČ nastane nezvyklý úplněk, který budeme moci sledovat při východu Měsíce. Náš kosmický soused bude v té době zároveň procházet okrajem zemského stínu a my budeme svědky částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby byl z pravého spodního okraje neostře „ukousnutý“. Maximální fáze zatmění nastane velmi nízko nad východojihovýchodním obzorem ve 20:20 SELČ, kdy se měsíční disk ponoří do stínu Země přibližně 25 procenty svého průměru. Úkaz bude velice fotogenický.
Unikátní snímek našeho pracovníka v úzkém výběru prestižní světové soutěže
Unikátní snímek našeho pracovníka, Macieje Zapióra ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, se dostal do úzkého výběru letošního ročníku prestižní celosvětové fotografické soutěže „Insight Astronomy Photographer of the Year“, kterou každoročně vyhlašuje Královská greenwichská observatoř ve Velké Británii ve spolupráci s BBC Sky at Night Magazine a ESO – Evropskou Jižní Observatoří. Zapiór se se svým snímkem „Sluneční stopy nad teleskopem“ dostal mezi 20 nejlepších z několika stovek. Vítěz bude vyhlášen 14. září 2017. Prohlédněte si snímek a držte s námi Macieji palce!
Na čem pracujeme: Videometeory jako nástroj určení orbit meteoroidů
Informovaným čtenářům je jistě dobře známo sledování meteorů s pomocí autonomních bolidových kamer, s jejichž pomocí jsou získávány informace o průletech těch nejjasnějších meteorů – bolidů. Existují však i konkurenční metody, vhodné například k sledování slabších meteorů a to s dobrým časovým rozlišením, mezi nimiž hlavní roli hraje zejména metoda videometeorů. Pavel Koten z ASU se podílel na analýze datových archívů získaných touto metodou, jež vedla až k článku poukazujícím na některé problematické aspekty této metody.
Video a fotogalerie: Čeští vědci mají podíl na sondě Solar Orbiter
Ve středu 19. července 2017 se budově Akademie věd České republiky uskutečnila tisková konference k významnému podílu českých vědců na přístrojích připravované sondy Solar Orbiter. Záznam z tiskové konference o misi ke Slunci, pořádané v rámci Strategie AV21, program "Vesmír pro lidstvo", si můžete prohlédnout v následujícím článku prostřednictvím reportáže České televize a také fotogalerie snímků Pavlíny Jáchimové.
Tisková zpráva: Solar Orbiter - mise ke Slunci s českou účastí
Představujeme velmi úspěšný podíl Akademie věd České republiky na realizaci vědeckých přístrojů pro velký projekt Evropské kosmické agentury (ESA) – sondu Solar Orbiter, která v roce 2019 zamíří ke Slunci a jejíž mise bude znamenat zásadní posun ve výzkumu naší nejbližší hvězdy. Účast Akademie věd ČR na projektu Solar Orbiter je realizována v rámci programu „Vesmír pro lidstvo“ Strategie AV21. O českém podílu na přístrojích STIX, RPW, METIS a SWA, jejichž letové kusy byly úspěšně předány do ESA, se dnes 19. července 2017 uskutečnila tisková konference.
Pozvánka na tiskovou konferenci: Solar Orbiter - mise ke Slunci s českou účastí (19. 7. 2017)
Zveme vás na tiskovou konferenci pořádanou v rámci Strategie AV21, program "Vesmír pro lidstvo", která se uskuteční ve středu 19. července od 10:30 do 12:00 v budově Akademie věd České republiky, Národní 3, Praha 1. Individuální rozhovory budou možné po skončení tiskové konference. Představíme velmi úspěšný podíl Akademie věd České republiky na realizaci vědeckých přístrojů pro velký projekt Evropské kosmické agentury (ESA) - sondu Solar Orbiter, která v roce 2019 zamíří ke Slunci a jejíž mise bude znamenat zásadní posun ve výzkumu naší nejbližší hvězdy. Budeme informovat o smyslu a vědeckých cílech sondy Solar Orbiter a o českém podílu na přístrojích STIX, RPW, METIS a SWA, jejichž letové kusy byly úspěšně předány do ESA.
Na čem pracujeme: Mohou neutronové hvězdy za magnetismus černých veleděr?
Černé díry nemohou být podle současných představ samy o sobě zdrojem magnetického pole. Přesto nás pozorování přesvědčují, že černé veledíry v centrech galaxií jsou obklopeny organizovanou magnetosférou. To znamená, že magnetické silokřivky tvoří alespoň zčásti uspořádanou strukturu a nejsou jen tak náhodně a chaoticky propletené. Svědčí o tom mimo jiné vzhled a sama existence rozsáhlých výtrysků hmoty, jakýchsi proudů, které velmi často míří přesně určeným směrem a plyn se v nich pohybuje v úzce kolimovaných svazcích. Vladimír Karas z ASU společně ze spoluautory z několika světových institucí navrhují, že by zdrojem tohoto magnetismu mohly být neutronové hvězdy, nořící se pod horizont událostí černé veledíry.
Fotogalerie: Snímek dne NASA zakončil konferenci EWASS 2017. Žezlo se předává do Liverpoolu
Dnes skončila největší evropská konference - Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017, která se konala v Praze. Na fotografiích uvidíte profesora Jana Palouše a Ing. Cyrila Rona, jak předávají "žezlo" organizátorovi EWASS 2018 do Liverpoolu nebo jak obdrželi ocenění Evropské astronomické společnosti za zorganizování letošního ročníku tady v Praze. Na Akademii věd pak odpoledne pronesl přednášku pro veřejnost o Astronomickém snímku dne NASA profesor Robert Nemiroff, překlad mu zajistil Ing. Josef Chlachula, který už 18. rokem popisy snímků každodenně překládá do češtiny. A přítomen byl také Bc. Petr Horálek, kterému NASA zařadila do Astronomického snímku dne už devět fotografií, jednu z nich přinášíme ve fotogalerii.
Fotogalerie: Čtvrtý den konference EWASS 2017 proběhl i na palubě lodi
Když procházíte konferenční budovou, z některých sálů se ozývá jeden hlas přednášejícího, z některých více hlasů diskutujících, z některých závěrečný potlesk. O přestávce pak začne pohyb na chodbách, aby si každý našel tu přednášku, na kterou chce jít. Na dnešním programu byl navíc workshop pro studenty, který se konal na lodi, která s nimi vyplula o polední pauze po Vltavě. Přes 100 studentů astrofyziky z celého světa mělo možnost si vyslechnout rady, jak být úspěšní a jak například získat stáž v Evropské jižní observatoři. Svoje zkušenosti sdíleli Dr. Petr Kabáth z Astronomického ústavu AV ČR, který s nejvýkonnějšími dalekohledy světa pracoval šest roků a Dr. Bruno Leibundgut, bývalý vědecký ředitel Evropské jižní observatoře. Workshop podpořila Akademie věd.
Na čem pracujeme: Kouřové kroužky ve slunečních erupcích
Sluneční erupce jsou velmi dynamickými jevy, které jsou vyvolány prudkou změnou konfigurace magnetického pole v aktivních oblastech na Slunci. I když jsou rámcové představy o procesech, které během erupce probíhají, známy již od padesátých let dvacátého století, detaily probíhajících pochodů jsou odhalovány i v současné době. Jaroslav Dudík z ASU společně s kolegy vyšetřoval přítomnost vírových pohybů vyvolaných vyvržením filamentu při erupci.
Největší dalekohled v České republice padesátiletý
Kopule dvoumetrového dalekohledu se už dávno stala součástí ondřejovského okolí. V letošním roce, 23. srpna, uplyne padesát let od slavnostního uvedení dvoumetrového dalekohledu do provozu. Letos, stejně jako před půlstoletím, to je středa. Přečtěte si článek o historii největšího českého dalekohledu od vedoucího Stelárního oddělení Dr. Miroslava Šlechty.
V pondělí 7. srpna večer vyjde nad český obzor částečně zatmělý úplněk
V pondělí 7. srpna ve 20:10 SELČ nastane nezvyklý úplněk, který budeme moci sledovat při východu Měsíce. Náš kosmický soused bude v té době zároveň procházet okrajem zemského stínu a my budeme svědky částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby byl z pravého spodního okraje neostře „ukousnutý“. Maximální fáze zatmění nastane velmi nízko nad východojihovýchodním obzorem ve 20:20 SELČ, kdy se měsíční disk ponoří do stínu Země přibližně 25 procenty svého průměru. Úkaz bude velice fotogenický.
Unikátní snímek našeho pracovníka v úzkém výběru prestižní světové soutěže
Unikátní snímek našeho pracovníka, Macieje Zapióra ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, se dostal do úzkého výběru letošního ročníku prestižní celosvětové fotografické soutěže „Insight Astronomy Photographer of the Year“, kterou každoročně vyhlašuje Královská greenwichská observatoř ve Velké Británii ve spolupráci s BBC Sky at Night Magazine a ESO – Evropskou Jižní Observatoří. Zapiór se se svým snímkem „Sluneční stopy nad teleskopem“ dostal mezi 20 nejlepších z několika stovek. Vítěz bude vyhlášen 14. září 2017. Prohlédněte si snímek a držte s námi Macieji palce!
Na čem pracujeme: Videometeory jako nástroj určení orbit meteoroidů
Informovaným čtenářům je jistě dobře známo sledování meteorů s pomocí autonomních bolidových kamer, s jejichž pomocí jsou získávány informace o průletech těch nejjasnějších meteorů – bolidů. Existují však i konkurenční metody, vhodné například k sledování slabších meteorů a to s dobrým časovým rozlišením, mezi nimiž hlavní roli hraje zejména metoda videometeorů. Pavel Koten z ASU se podílel na analýze datových archívů získaných touto metodou, jež vedla až k článku poukazujícím na některé problematické aspekty této metody.
Video a fotogalerie: Čeští vědci mají podíl na sondě Solar Orbiter
Ve středu 19. července 2017 se budově Akademie věd České republiky uskutečnila tisková konference k významnému podílu českých vědců na přístrojích připravované sondy Solar Orbiter. Záznam z tiskové konference o misi ke Slunci, pořádané v rámci Strategie AV21, program "Vesmír pro lidstvo", si můžete prohlédnout v následujícím článku prostřednictvím reportáže České televize a také fotogalerie snímků Pavlíny Jáchimové.
