Václav Hýža se vypravil k největšímu skalnatému převisu na Slovensku, aby vyfotil Galaxii tvořenou přibližně 200 miliardami hvězd. Za svůj snímek získal titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017.

Prestižní časopis Americké chemické společnosti ACS Central Science otiskl článek skupiny Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který úspěšně modeluje klíčový krok při adaptaci pigmentových buněk sítnice na změnu světelných podmínek.

Invazivní druhy jsou ty, které se rozšířily mimo oblast původního výskytu a často způsobují značné škody. Vědci proto vypracovali nový systém, který tyto "vetřelce" hodnotí podle toho, jaké mají důsledky pro lidskou společnost. Na práci mezinárodního týmu badatelů pod vedením Svena Bachera z univerzity ve švýcarském Fribourgu se podíleli i Jan Pergl a Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty v Praze.

„Náš systém hodnotí nepůvodní živočichy a rostliny podle toho, jak ovlivňují, co lidé mohou v životě dělat a nakolik jsou schopni naplnit svoje tužby a potenciál,” vysvětluje Petr Pyšek. Studie nyní vychází v časopise Methods in Ecology and Evolution.

Na svatou Annu zasáhly jižní Island zvýšené otřesy země. Pocítili je i obyvatelé Reykjavíku. Výskyt zemětřesení je v této oblasti častý kvůli aktivnímu rozpínání zemské kůry a sopečné činnosti. Čeští vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR spolu a islandskými seismology a geology oblast poloostrova Reykjanes podrobně monitorují. V roce 2013 zde vybudovali velmi citlivou lokální seismickou síť REYKJANET. Rovněž zde testují seismograf ROTAFON, který sleduje sopku Katla a může varovat před blížící se erupcí.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Karolinska univerzity ve Stockholmu zveřejnili objev, který nově nahlíží na to, co se děje v našich buňkách, pokud přijdou o svého „hlídače“ – zásadní protein p53. Výsledky jejich výzkumu, který publikoval prestižní časopis EMBO Journal, mohou přispět k objasnění příčin hromadění poruch DNA a najít uplatnění například v radioterapii.

Svět je nabitý informacemi, valí se na nás ze všech stran. Jak ale najít ty pravdivé, jak se vyvarovat polopravd a lží? Jak informace správně zkombinovat, aby výsledný úsudek dával správný smysl? S těmito problémy se potýkáme všichni, ovlivňuje to naše rozhodování, náš úsudek. Podrobná analýza zabírá čas. Nový webový portál vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR shromažďuje „pod jednu střechu“ informace o chemických sloučeninách, které jsou jinak roztroušené v databázích po celém světě a často velmi těžko dohledatelné. Článek o portálu přijal i prestižní časopis Nature Methods.