Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Mezikrystalová křehkost je jedním z nejnebezpečnějších jevů způsobujících katastrofické selhání kovových konstrukčních materiálů. Je to proto, že probíhá velice rychle a její výskyt se dá jen stěží předpovědět. Je také známo, že tento problém je úzce spjat s chemickým složením mezikrystalových oblastí – hranic zrn. Příměsi a stopové prvky mají tendenci se při vyšších teplotách hromadit, tedy segregovat, na hranicích zrn v takovém rozsahu, že mohou dosahovat až obsazení všech atomárních poloh v těchto útvarech.

Nový pohled na popis chemických vlastností prvků přináší metoda českých a japonských badatelů, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature Communications. Díky ní dokáží vědci pomocí nejmodernějších rastrovacích mikroskopů pozorovat nejen jednotlivé atomy na povrchu pevných látek, ale také měřit jejich schopnost přitahovat elektrony, tedy jejich elektronegativitu. Nová metoda mimo jiné umožňuje stanovení elektronegativity daného atomu v závislosti na jeho chemickém okolí. Tímto otevírá cestu k hlubšímu pochopení podstaty chemické vazby a chemických procesů na atomární úrovni.