Kniha rozvíjí teoretický odkaz věhlasného myslitele, podle kterého se dosavadní společnost (tzv. první moderna) dostala do rizikového stádia svého technologického vývoje v důsledku nezamýšlených důsledků jednání, a pod tlakem rizik se mění v reflexivní společnost (tzv. druhou modernu), jež začíná být schopna kriticky posuzovat dosavadní nedostatečnou reflexi obsahující mnoho rizikových faktorů. V této souvislosti vystává potřeba řešit nejen rizika v jednotlivých zemích, ale také civilizační problémy, sociální nespravedlnost, válečná ohrožení či ekologické problémy v globálním měřítku. Jednotlivé příspěvky známých autorů a autorek - Jana Kellera, Jiřího Loudína, Martina Kopeckého, Jiřího Šubrta, Olega Suši, Marka Hrubece, Františka Škvrndy, Břetislava Horyny, Richarda Sťahela, Elisabeth Beck-Gernsheim, Zuzany Uhde, Marka Skovajsy, Petry Guasti, Lucie Cviklové a Ladislava Hohoše jsou seřazeny do tří tematických oddílů: Dilemata rizikové společnosti, Globální konflikty a Kosmopolitní a evropské výzvy. Kniha je zakončena rozhovorem Břetislava Horyny s Ulrichem Beckem.

Co mají společného některé budoucí události, kvantový mikrosvět a vágní jevy, jako je plynulý přechod mezi barvami? Všechny tyto oblasti sdílejí nějaký druh nevymezenosti, neurčitosti. Budoucnost není zcela dána. V kvantovém mikrosvětě nejsou přesně určeny hodnoty některých veličin. Přechod od červené barvy k oranžové není v barevném spektru přesně ohraničen. Uvedené neurčitosti čili neúplnost předmětné oblasti se promítá do logiky jazyka, jímž ji popisujeme. Zdá se, že výroky o ní nejsou ani pravdivé, ani nepravdivé. Má tato neúplnost také vliv na pravidla logiky? Má­-li, existuje pro neúplné domény jiná logika než klasická? Znamená to, že pravdy logiky nejsou nutné, nýbrž nahodilé? Tato studie z oboru aplikované filozofické logiky hledá odpovědi a zkoumá, nakolik se mění logika výroků o neurčitých doménách v porovnání s logikou výroků, které popisují zcela určitý svět. Kniha je určena filozofům, logikům, lingvistům a všem, koho zajímá vztah logiky a skutečnosti.

Výběr textů podává přehled současných teoretických úvah věnovaných modernitě v singuláru i plurálu, a to jednak z evropské či západní perspektivy a jednak v dialogu s některými nezápadními, speciálně asijskými, interpretacemi. Interpretace modernity se utvářely v rozdílných kulturních a civilizačních prostředích, což se odráží v odlišných myšlenkových rámcích. Sborník má transdisciplinární charakter a navazuje především na knihy s interkulturním zaměřením, které vyšly v ediční řadě Filosofi e a sociální vědy. Přispívá k pochopení, že vývoj Evropy neurčují čistě vnitřní faktory, ale i vztahy ke globálním partnerům a aktérům světového dění.

Kniha se věnuje výrazné transformaci, která v oblasti ekonomiky a částečně také v oblasti politiky probíhala v Číně v posledních desetiletích a která významně ovlivnila jak čínské prostředí, tak i globální ekonomiku. Autorka analyzuje filosofické základy transformace a otevírá jimi rozbory v sociálních vědách. Důležité je, že tato kniha není jen jednou z dalších publikací o Číně od amerického nebo evropského autora, který z vnějšku bez důkladné znalosti posuzuje Čínu. Kniha je od významné čínské autorky, která zná čínskou problematiku zevnitř, je schopna daleko hlouběji posoudit klady a zápory čínské ekonomické a politické transformace a další možnou cestu budoucího vývoje, přičemž reaguje na argumenty řady západních autorů.

Nový svazek přináší šest studií, které se převážně zabývají tématy z intelektuálních dějin a dějin filosofie 16. – 17. století. Sandra Bihlmaier se zabývá relevancí platónské a novoplatónské tradice pro Melanchthonovo a Ramovo pojetí logiky, i jejím vlivem na filiporamistické učebnice 16. století. Jan Čížek srovnává koncepci nenásilí s ideou univerzální tolerance v dílech Petra Chelčického a Jana Amose Komenského. Jacques Joseph zkoumá pojetí imaginace a ducha přírody v díle představitele cambridgeského platonismu Henryho Mora. Radmila Prchal Pavlíčková analyzuje luteránská pohřební kázání ze 16. století z hlediska toho, jak zobrazují proces opuštění staré víry a příklon k luterství u první generace luteránů a jak stylizují konfesní pravověrnost zesnulých. Kateřina Šolcová připravila edici politicko-teoretického spisu Jana Jesenského Pro vindiciis contra Tyrannos Oratio, který v průvodní studii zařadila do širšího kontextu monarchomachistických koncepcí v českém myšlení. Sergio García Rodríguez zkoumá Descartovo pojetí drog jako určitých forem intervence do lidského těla a mysli. Recenzní rubrika zahrnuje deset příspěvků, které hodnotí nové komeniologické publikace, práce k humanismu, přírodní filosofii, trinitární teologii, druhé scholastice, literárním žánrům a náboženským dějinám raného novověku. Dva obsáhlé nekrology hodnotí dílo Radima Palouše a Klause Schallera.

Jakou podobu má mít dobré jednání v současném světě? Na jakých základech a jakým způsobem se má budovat etika? Dvacáté století zaznamenalo nejen další rozvoj utilitarismu a Kantem inspirovaných etických teorií, ale zároveň v něm došlo k renesanci etiky ctností a několika zásadním pokusům o nové promyšlení přístupu k etickým tématům a k etické teorii samé. Cílem této knihy je představit odpovědi na výše zmíněné otázky s vědomím plurality etických přístupů, která je pro dvacáté století příznačná. Třetí, závěrečný svazek projektu Přístupy k etice se zaměřuje na hlavní směry a postavy etiky a morální filosofie dvacátého a počátku jednadvacátého století.

Úvodní studie hodnotí dva mincovní nálezy z konce 10. století na Prostějovsku, ve druhém pokračování se vrací k problematice hledání mincí pomocí detektorů kovů a na příkladu depotu feniků z Jindřichohradecka rozvíjí poznání o podobě oběživa v první polovině 14. století v jižních Čechách.

Následující rubrika o domácích nálezech zmiňuje nález římských mincí z Kutnohorska a jižních Čech, hrobový nález vzácného denáru Boleslava III. ve Starém Plzenci, stejně jako vzácný denár Přemysla Otakara I. z Kolínska a přináší nové poznámky ke starším nálezům mincí z Vysokého Újezdu nad Dědinou v okrese Rychnov nad Kněžnou.