Soubor studií analyzujících funkce vyprávění v literatuře, historii, filozofii, výtvarném umění, filmu a komiksu. Hledá odpovědi na následující otázky: Komu patří voice-over, hlas filmového vypravěče, kterého nikdy nespatříme? Kdo obývá komiksový Marvelverse a jak nám k pochopení jeho povahy napomůže teorie fikčních světů? Je možné, aby bylo literární vyprávění použito jako důkazní materiál v soudním řízení? Jak se v postmoderním psaní uplatňuje tradiční žánr ekfráze? Proč stojí za to trvat na rozlišení mezi literárním a historiografickým narativem? Jak poznáme nespolehlivého vypravěče a proč si ho někteří spisovatelé tak oblíbili? Jakým způsobem přispívá vyprávění k utváření individuální i kolektivní identity?
Previous
Next
Návraty k podstatnému
MARTIN TOMÁŠEK
Na facebookové stránce Kateřiny Piorecké z počátku listopadu...
Spojování neslučitelného
Tereza Šnellerová
Monografie Petra Andrease Vybírat a posuzovat. Literární kritika a...
Nadpozemské ovoce
JOSÉ ALANIZ
Během posledních 10 let se studia komiksu s pozoruhodnou jistotou usídlila na půdě...