Kolektivní monografie popisující a analyzující základní institucionální, personální a teoreticko-metodologické proměny etnologie a příbuzných oborů ve druhé polovině 20. století. První rozsáhlé dílo vydané po roce 1989, které se zevrubně a kriticky zabývá dějinami etnologie v širokých společenských, politických a kulturních kontextech s důrazem na vývoj oboru v někdejším Československu a dalších zemích střední Evropy.

MÚA není distributorem této knihy. Publikace je volně ke stažení zde.

Obsah

• Úvod: Etnologie v zúženém prostoru (Jiří Woitsch)

1. Kontexty

• Deset tezí k (dis)kontinuitě československé entografie před rokem 1945 (Milan Ducháček)

2. Výuka etnologie v českých zemích

• Karel Chotek a jeho škola (Lydia Petráňová)
• Antonín Václavík a jeho škola (Karel Altman)
• Škola základ života aneb Předběžná analýza vzpomínek tří generací pamětníků na studium národopisu/etnografie před rokem 1989 (Jiří Hlaváček)

3. Plánování vědy versus osobní kreativita

• Etnografický výzkum jako státní úkol i mocenský problém. Přehledová studie k hlavním plánům vývoje československé etnografie a folkloristiky v letech 1952–1989 (Doubravka Olšáková)
• Se Sovětským národopisem na věčné časy! Fikce, či realita? (František Bahenský)
• Podíl etnografie na interdisciplinárním výzkumu socialistické jihomoravské vesnice a perspektivy současné historické etnologie (Věra Frolcová)

4. Národní a mezinárodní projekty a kontakty

• Etnokartografie ve 20. století: Od národních atlasů k atlasu evropskému a zpět (Jiří Woitsch)
• Česká prozaická folkloristika v letech 1945–1989 v mezinárodním kontextu (Petr Janeček)
• Etnografie dělnictva: Mezi prorežimní rétorikou a badatelským výkonem (Blanka Soukupová)
• Neznámý pokus o „zasíťování“. Kontakty českých a německých badatelů v letech 1963–1969 (Hana Dvořáková)
• „Poslovia“ medzinárodných študentských a vedeckých kontaktov na Katedre etnológie a folkloristiky Filozofickej fakulty Univerzity J. A. Komenského v Bratislave koncom šesťdesiatych rokov 20. storočia (Magdaléna Paríková)
• The fundamental collective works in Slovene ethnology and European horizons (Mojca Ramšak)
• Folklore for whom? The purposes of folklore studies in Soviet Estonia (Kaisa Kulasalu)

5. Instituce

• Iberoamerikanistika a její pozice v rámci Katedry etnografie a folkloristiky FF UK v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století (Markéta Křížová)
• Tři pokusy o založení Ústavu pro ethnografii a folkloristiku (Adéla Jůnová Macková)
• „Za největší provinění budiž považováno, bránit jinému v jeho názoru!“ Sekce integrální antropologie Československé sociologické společnosti (Zdeněk R. Nešpor)
• Neuskutečněné plány založení Bartošova národopisného musea v přírodě. K životnímu dílu Ladislava Rutteho (1893–1967) (Lukáš F. Peluněk)

6. Osobnosti

• Životní a profesní osud Dagmar Klímové ve světle její pozůstalosti (Andrea Zobačová)
• Jeden specifický příklad z Brna: Eva Kilianová a její čtenářské edice folkloru (Jana Pospíšilová)
• Podiel Juraja Langra na formovaní múzeí v prírode na Slovensku (Katarína Očková)
• Osobnosti slovenskej etnológie v audiovizuálnych záznamoch (Zuzana Beňušková)
• Etnológia na periférii – Ján Olejník (nar. 1921) (Margita Jágerová)