Rozhovory s výzkumnými pracovníky
Chcete se blíže seznámit s tím, co a jak děláme, jaké úkoly řešíme a jaké přístroje k tomu používáme? Přinášíme vám rozhovory s našimi vědeckými pracovníky o jejich práci a o problémech, kterými se při ní zabývají. Témata rozhovorů volíme podle aktuálního dění nebo vybíráme zajímavé náměty z vědeckých článků publikovaných našimi pracovníky.
Rozhovor: Na ondřejovské observatoři se hledají planety u cizích sluncí
Dvě mladé vědkyně, Češka Dr. Tereza Klocová z Astronomického ústavu AV ČR a Němka Msc. Silvia Kunz z Thueringer Landessternwarte Tautenburg, Německo (Duryňská zemská observatoř v Tautenburgu), začaly na půdě Astronomického ústavu AV ČR s ambiciózním vědeckým výzkumem. Pomocí ondřejovského dvoumetrového Perkova teleskopu, největšího dalekohledu v České republice, a dvoumetrového dalekohledu v Tautenburgu, budou hledat v našem hvězdném okolí planety u vzdálených hvězd. Vědkyně na projektu spolupracují s vědeckými pracovníky Dr. Eike Guentherem, prof. Artiem Hatzesem z duryňské zemské observatoře v Tautenburgu a Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Projekt je financován českými a německými výzkumnými agenturami (GAČR a DFG) a více o něm nám řekly samotné vědkyně v následujícím rozhovoru.
Video: Vzpomínka na Eugene Cernana
V pořadu Věda 24 České televize proběhla reportáž o nedávno zesnulém astronautovi Eugene Cernanovi, který je v Česku a na Slovensku znám svými česko-slovenskými předky. Ve vzpomínkvé reportáži vystoupili také pracovníci Astronomického ústavu AV ČR a prohlédnout si nakrátko můžete i vlajku, kterou Cernan vezl na Měsíc v roce 1972 a posléze ji věnoval Akademii věd ČR.
Toulavá kamera České televize o Ondřejovské hvězdárně
Populární Toulavá kamera České televize ve svém nejnovějším vydání zavítala na ondřejovskou hvězdárnu. Mimo největší dalekohled v České republice se můžete těšit na pohled do zákulisí vědecké činnosti, ale také na přírodní krásy, které naší observatoř obklopují. Video zhlédnete v článku.
Video: Ondřejovská hvězdárna v dětském pořadu Tamtam
Pozvánka České televize na ondřejovskou hvězdárnu pro nejmenší aneb natáčel u nás pořad Tamtam. Dvojice animovaných dobrodruhů pro vás vybírá tipy na ty nejzajímavější víkendové akce a události na výlety s dětmi, mezi které se naše hvězdárna právem může zařadit...
Ohlédnutí za Plutem
Co zjistila sonda New Horizons u Pluta? V pořadu Českého rozhlasu Dvojka "Jak to vidíte?" to komentuje Dr. Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Vladimír Karas – Otáčení černých děr
Černé díry mají stále punc skoro mystických objektů. Ale je třeba říct, že naše znalosti, co to černé díry jsou, jak se chovají sami nebo hmota v jejich okolí, to všechno je předmětem intenzivního výzkumu, který přináší své výsledky. Na černé díry a především na jejich rotaci se zaměřuje Doc. Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Petr Pecina – Pozorování meteorů radarem
Pozorovat meteory je možné několika způsoby a jedním z nich je využití odrazu radarových vln. Radarová pozorování slouží především ke studiu meteorů z rojů a mnohaleté zkušenosti s tím má RNDr. Petr Pecina, CSc. z Astronomického ústavu AV.
Rozhovor: Petr Pravec – Novinky ve výzkumu planetek
V Astronomickém ústavu AV ČR se výzkumu planetek věnuje skupina dr. Petra Pravce. V poslední době se našim astronomům podařilo o planetkách zjistit několik nových věcí. Co přinesl výzkum, prozradí P. Pravec v našem rozhovoru.
Rozhovor: Jan Jurčák - Prémie za sluneční skvrny
Přinášíme rozhovor o výzkumu pracovníka Slunečního oddělení Astronomického ústavu Mgr. Jana Jurčáka, Ph.D., který obdržel Prémii Otto Wichterleho. Tématem jsou především sluneční skvrny.
Rozhovor: Wünsch – Prémie za vznik hvězd
Prémii Jana Friče za rok 2011 získal Mgr. Richard Wünsch, PhD., vědecký pracovník Oddělení galaxií a planetárních systémů za soubor prací Indukovaná tvorba hvězd. Cenu uděluje každoročně Astronomický ústavu AV ČR. Přinášíme rozhovor s laureátem na téma jeho výzkumu.
Rozhovor: Michal Švanda – Otřásající se Slunce
Slunečními otřesy se zabývá obor astrofyziky zvaný helioseismologie. O tomto vědním oboru se v posledních letech hodně mluví. Umožňuje totiž pohlédnout do nitra Slunce a přinést poznatky, které bychom jinak nezískali. V čem se liší otřesy Slunce a zemětřesení, které všichni dobře známe ze Země? Na to nám odpoví dr. Michal Švanda, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV.
Rozhovor: David Čapek - Pukání vesmírných kamenů
Pukaní kamenů je jev, který známe dobře ze Země. Protože stejný fyzikální princip funguje i ve vesmíru, nevyhnou se mu ani vesmírné kameny – meteoroidy. Na čem všem záleží, jestli meteoroid odolá působení teploty a jak kosmická tělíska snáší tepelné napětí, tím se ve svém výzkumu zabývá dr. David Čapek, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV.
Rozhovor: Adéla Kawka - Pozorování v ESO
Adéla Kawka, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala dnes cenu udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci a zkušenostmi s pozorováním dalekohledy ESO.
Rozhovor: Stanislav Gunár a Prémie za Slunce
Stanislav Gunár, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu, získal Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátem o jeho vědecké práci.
Rozhovor: Jiří Grygar – kosmické záření z kosmické stanice
Americký raketoplán Endeavour vynesl na oběžnou dráhu kromě Krtečka i vzácný náklad - velmi citlivý přístroj zvaný alfa magnetický spektrometr. Ten bude po instalaci vně Mezinárodní kosmické stanice provádět podrobná měření kosmického záření. Přinášíme rozhovor na toto téma.
Rozhovor: Jiří Borovička – Malá tělesa Sluneční soustavy
Sluneční soustava je plná malých i větších těles. Velká tělesa máme spočítaná a známe je poměrně dobře, u menších známe jen dráhy a rozměry a ty nejmenší jsme ve vesmíru vlastně nikdy neviděli. Malé meteoroidy jsou přitom nejpočetnější skupinou. Naštěstí je můžeme vidět aspoň v té krátké chvíli, kdy vletí do zemské atmosféry. Výzkumem meteoroidů se zabývá dr. Jiří Borovička z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Gagarin - P. Heinzel pro časopis Týden
Rozhovor: Viktor Votruba – Pulzující hvězdy
Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. Mezi těmito proměnnými hvězdami existuje skupina nazvaná pulzují proměnné hvězdy. Jejich výzkumem se zabývá dr. Viktor Votruba ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Jiří Svoboda – Záření černých děr
Správní rada Nadačního fondu Bernarda Bolzana udělila Bolzanovu cenu za fyziku za rok 2010 pracovníkovi Oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu AV ČR, RNDr. Jiřímu Svobodovi, Ph.D., za soubor prací „Záření akrečních disků v okolí kompaktních objektů".
Rozhovor: Marian Karlický – Magnetické Slunce
Slunce by bez magnetického pole bylo jen nudnou plazmovou koulí beze změn. Naštěstí tomu tak není a magnetické pole je příčinou mnoha jevů, které astronomové na Slunci pozorují. A právě díky těmto jevům se o Slunci dozvídají informace, které by jinak bylo nemožné získat. Projevy sluneční aktivity se zabývá vědecký pracovník Astronomického ústavu AV Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc.
Rozhovor: Petr Pravec - Planetky se mohou rozpadat
Planetky jsou ve skutečnosti dosti nesoudržná tělesa, od kterých se může část oddělit a najít si svou vlastní dráhu kolem Slunce. Důkazy o rozpadání planetek získal nedávno mezinárodní tým astronomů vedený dr. Petrem Pravcem z Astronomického ústavu AV ČR. Přinášíme rozhovor s P. Pravcem o objevu.
Rozhovor: Richard Wünsch - Kosmické bubliny
Vědecký pracovník Astronomického ústavu AV Mgr. Richard Wünsch, PhD. získal dnes ocenění Akademie věd "Pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce". Ve svém výzkumu se zabývá například tvorbou hvězd a s tím souvisí také vesmírné útvary, které bychom mohli označit jako kosmické bubliny.
Rozhovor: Stéphane Vennes - Planetky mění chemické složení atmosfér bílých trpaslíků
Bílý trpaslík je závěrečné stadium vývoje hvězdy podobné Slunci. V posledních letech se ukázala zajímavá souvislost mezi chemickým složením atmosféry bílých trpaslíků a zbytky planetárních soustav kolem nich. Tímto výzkumem se zabývá Stéphane Vennes ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Viktor Votruba a Prémie za horké hvězdy
Viktor Votruba, vědecký pracovník Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získal Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátem o jeho vědecké práci.
Rozhovor: Pavel Koten - Jasná kometa na severu
V těchto dnech můžeme na ranní obloze pozorovat kometu C/2009 R1 McNaught, která by měla dosáhnout hranice viditelnosti pouhým okem. Do jaké míry se to splní a kde kometu nalezneme, to nám prozradí dr. Pavel Koten z Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Michal Sobotka - Největší sluneční dalekohled
Největší dalekohledy světa mají průměr zrcadla kolem 10 metrů. Ale to jsou dalekohledy na sledování hvězd a vzdálených galaxií a musí být velké, aby tyto slabé objekty viděly. Astronomové pozorující Slunce mají dnes k dispozici dalekohledy o velikostech kolem 1 metru, protože ze Slunce přichází světla dostatek Ale to slunečním fyzikům pomalu přestává stačit a spřádají plány na dalekohled podstatně větší. Podílet se na něm bude i RNDr. Michal Sobotka, CSc., DSc. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Pavel Spurný – Ohlédnutí za australským bolidem
V září loňského roku publikovali čeští a britští vědci studii unikátního meteoritu nalezeného v australské poušti. Meteorit se jmenuje Bunburra Rockhole, stal se prvním meteoritem s rodokmenem na jižní polokouli a získal ještě několik dalších prvenství. Nález několika kusů meteoritů nebyl dílem náhody. Už několik let v australské Nullarborské poušti funguje síť 4 českých bolidových automatických kamer. Právě díky nim se podařilo určit dráhu meteoru po obloze, vypočítat dráhu sluneční soustavou a také spočítat místo dopadu. Na tom se velkou měrou podílel dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Petr Pravec – Astronomický ústav AV využije dalekohled na jižní polokouli
Dánský dalekohled o průměru zrcadla 1,5 metru slouží na observatoři La Silla už od roku 1975. Nachází se v Chile v místě, kde Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala celou skupinu dalekohledů. Dánští astronomové nabízí svůj 1,5metrový dalekohled českým vědcům, kteří by ho využívali po většinu roku. Jednání vede za Astronomický ústav AV ČR Mgr. Petr Pravec, PhD.
Rozhovor: Lukáš Shrbený - Vlastnosti meteorů
Kdo sleduje noční oblohu častěji, jistě si všiml, že meteory mají různé barvy, létají z různých směrů, trvají různě dlouho a jsou různě dlouhé. Tvoří zkrátka pestrou směs a vyznat se v ní není tak úplně snadné. Je nutné mít především velký počet zaznamenaných meteorů. A to astronomové z našeho ústavu mají díky celé síti kamer v republice. Proto se mohl vlastnostmi především meteorů z rojů ve své disertační práci zabývat Mgr. Lukáš Shrbený z Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor s Lubošem Perkem
Rozhovor: Daniela Korčáková a prémie za hvězdná spektra
Daniela Korčáková, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci.
Rozhovor: Maciej Zapior – Sluneční protuberance
Sluneční protuberance jsou bouřlivé jevy na Slunci. Některé jsou krátkodobé a malé, jiné dokážou vyvrhnout plazma až k Zemi a vyvolat polární záři. Obrovské smyčky plazmatu u slunečního disku známe asi všichni z mnoha fotografií. Jejich výzkumem se zabývá také Maciej Zapior, polský student doktorského studia, který právě ukončil svůj roční pobyt v Astronomickém ústavu AV ČR.
Rozhovor: David Čapek - Mizení sodíku z meteoroidů
Země se denně střetává s drobnými kamínky, které nám na obloze vytváří krásné meteory. Systematické sledování meteorů přineslo zajímavé zjištění, že v některých z nich chybí sodík. Ten jinak spolu s několika dalšími prvky svítí ve všech meteorech. Výzkumem tohoto jevu se zabývá dr. David Čapek z Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Zdeněk Ceplecha – Vzpomínky na meteorit Příbram
Dnes 7. dubna je tomu přesně 50 let, co přes území tehdejšího Československa přelétal nebývale jasný meteor. Díky projektu fotografování meteorů, se podařilo astronomům pod vedením Zdeňka Ceplechy, průlet bolidu zachytit.
Rozhovor: Michal Bursa - Rotace černých děr
Černé díry nejsou jen imaginární tělesa, která nikdo neviděl. Díky jejich vlivu na své okolí dokáží vědci určovat i takové vlastnosti, jako jejich hmotnost nebo třeba rychlost otáčení. Právě na tuto druhou vlastnost černých děr se zeptáme dr. Michala Bursy z Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Vojtěch Šimon - Rentgenové dvojhvězdy
Vesmír je plný nejrůznějších druhů těles nebo jejich seskupení. Různorodosti se nevyhnuly ani dvojhvězdy. Že většina hvězd nežije sama, ale ve dvojici, to je známá věc. Dvojhvězd je ale hned několik druhů a mezi nejzajímavější patří tzv. rentgenové dvojhvězdy. Jejich výzkumem se zabývá dr. Vojtěch Šimon z Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Jan Jurčák - Japonská sonda Hinode
Sonda Hinode je třetí Japonskou sondou určenou k výzkumu Slunce. Na palubě nese největší současný vesmírný sluneční dalekohled o průměru 50 cm.
Rozhovor: Petr Pravec - Co víme o Súdánském meteoru
Brzy ráno 6. října byla objevena malá planetka (2008 TC3), která se se Zemí 19 hodin poté srazila. Astronomové stále upřesňovali kam dopadne, nakonec se tak stalo nad Súdánem. Bylo to poprvé, co se vědcům podařilo ve vesmíru najít planetku ještě před srážkou se Zemí. Dnes se k události v rozhovoru s dr. Petrem Pravcem vrátíme, protože už existují první vědecké analýzy srážky.
Rozhovor: Ivan Hubený – Od hvězd k exoplanetám
V tomto týdnu je na návštěvě České republiky americký astronom českého původu Prof. Ivan Hubený z Arizonské univerzity. V pátek převezme Nušlovu cenu České astronomické společnosti za svůj přínos vědě. Při příležitosti návštěvy Astronomického ústavu v Ondřejově v pondělí 3. listopadu, nám poskytl rozhovor.
Rozhovor: Miroslav Bárta a prémie za sluneční erupce
Miroslav Bárta získal v pondělí Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátem o jeho vědecké práci, astronomických začátcích a předávání ceny.
Rozhovor: Jan Soldán – Miliarda hvězd družice GAIA
Družice GAIA je nový projekt Evropské kosmické agentury (ESA). Má provádět nový hloubkový třídimenzionální pohled do vesmíru a s nebývalou přesností zmapovat polohy hvězd. Je to takový pokračovatel předešlé družice Hipparcos. Měla by startovat v roce 2011 a v činnosti by měla být přibližně 5 let. Očekává se, že změří asi miliardu objektů ve vesmíru. Na družici se významně podílí náš ústav. Na vývoji software pro družici GAIA se podílí dr. Jan Soldán.
Rozhovor: Jim Dale – Srážky hvězd v centru Galaxie
Středová oblast naší Galaxie je v porovnání s ostatními částmi velmi zahuštěným prostorem. V jejím úplném centru se nachází galaktická černá díra o hmotnosti asi 3,5 milionů hmotností Slunce, která ovlivňuje pohyby hvězd ve svém okolí. Hvězdy se tam za svůj život třeba i několikrát srazí s jinými hvězdami nebo "malými" černými děrami hvězdných hmotností, kterých se v této oblasti může nacházet velké množství. Tím by se dala vysvětlit i záhada, proč v centru Galaxie chybí staří červení obři. Výpočtem pohybů hvězd i jejich srážek se zabývá britský astrofyzik Jim Dale, který právě přijel na roční stáž do našeho ústavu.
Rozhovor: Elena Dzifčáková – Modelování spekter sluneční koróny
Sluneční koróna je nejteplejší vrstvou sluneční atmosféry. Panují v ní tak extrémní podmínky, že je vědci na Zemi nedokáží vytvořit ani v těch nejmodernějších laboratořích. Výzkum koróny je důležitý pro pochopení procesů, které na Slunci i v ostatních hvězdách probíhají. Jak takový výzkum probíhá, nám prozradí Doc. Elena Dzifčáková z Astronomického ústavu AV ČR.
Rozhovor: Petr Scheirich – Modelování dvojplanetek
Podobně jako naše planeta Země má svůj Měsíc, tak i planetky mají své malé měsíčky. Objevuje se jich stále více a to i zásluhou pracovníků oddělení pro meziplanetární hmotu AsÚ AV v Ondřejově. Dvojplanetky, které se přibližují k Zemi jsou ale tak malé, že je přímo jako dvě tělesa vidět nelze. Přesto je lze zkoumat a zjišťovat o nich zajímavé informace. Člen českého výzkumného týmu Mgr. Petr Scheirich nám prozradil, jakou metodu na to používají.