Projekty

Okruhy projektů řešené v rámci oddělení

Normativní rozměr logiky, jazyka a lidského rozumu

Předmětem tohoto projektu (který nabyl jasné podoby v letech 2008-2009) je důkladná filosofická analýza pojmu pravidla vedená hypotézou, že jsou to pravidla a schopnost řídit se jimi, co může poskytnout klíč k pochopení povahy odlišnosti lidského světa od světa jiných tvorů. Domníváme se, že specificky lidské 'výdobytky', jako je jazyk, pojmové myšlení, rozum či kultura, mohou být nahlíženy jako záležitost různých specifických druhů soustav pravidel a že člověk může být v zásadě charakterizován jako normativní tvor. (Podobný názor lze najít již v osmnáctém století u Immanuela Kanta; později se však postupně víceméně vytratil na okraj filosofie a zájem o pravidla a normativitu se do centra filosofie opět dostává až v posledních desetiletích.) Naše hypotéza musí být ovšem konfrontována i s výsledky relevantních empirických výzkumů, jak jsou prováděny zejména v sociologii, psychologii, antropologii a teorii evoluce. Pečlivá formulace (a reformulace) otázek, které musí být zodpovězeny v průběhu ověřování naznačené hypotézy, podle nás bude mít nejenom mimořádně cenný filosofický přínos, ale vytvoří také předpoklady pro skutečně pozoruhodné interdisciplinární výzkumy. Rámcově je problematika, která je předmětem tohoto nového projektu, zmapována v knize J. Peregrina Člověk a pravidla (Dokořán, 2011); celá řada specifičtějších příspěvků do mezinárodních diskusí na téma pravidla a normativita byla nebo bude publikována v mezinárodních časopisech.

Filozofické základy logiky a logické analýzy jazyka

Místo logiky v rámci moderních vědeckých disciplín je specifické v tom, že na jedné straně má logika blízko k matematice (někdy je dokonce nahlížena prostě jako část matematiky), na druhé straně má logika blízko k filosofii (někdy je dokonce nahlížena prostě jako část filosofie) a navíc má velmi úzké vazby k lingvistice a sémantice. Kvůli tomuto specifickému postavení čelí logika (ještě víc než jiné vědecké disciplíny) otázce, čím jsou její přístupy a výsledky charakteristické a jaké jsou hranice jejích bádání. Tento dlouhodobý projekt má přispět k zakotvení oboru v rámci českého vědeckého prostředí (filosoficky pojímaná logika nemá v tuzemsku větší tradici a v době komunistického režimu byla z ideologických důvodů marginalizována), k ustanovení standardní odborné terminologie a ke zpřístupnění základní oborové literatury. V rámci projektu je pozornost věnována kritickému přezkoumání fundamentálních pojmů z oblasti logiky a jejich přesnějšímu vymezení. Jádro projektu pak představují systematické výzkumy filosofických základů logiky. Oproti přístupům, které jsou charakteristické pro matematické pojetí logiky, klademe ve všech výzkumech důraz na propojení logických teorií s přirozeným jazykem a 'aplikovanou' argumentací. Zdůrazňujeme, že ne každý kalkul, který je budován logickými postupy, zaslouží označení logická teorie. V posledních letech vedla tato zkoumání mj. ke knihám Logika 20.století: mezi matematikou a filosofií (uspořádal Peregrin), Od jazyka k logice (Svoboda, Peregrin) Logika a přirozený jazyk (Svoboda a kol.)

TIL

Transparentní intenzionální logika (TIL) byla koncipována Pavlem Tichým (1936-1994) jako reakce na problémy s logickou analýzou přirozeného jazyka, kterým logika čelila v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století. Tichý vybudoval na svou dobu revoluční systém intenzionální logiky, který byl dále rozpracován do relativně komplikovaného systému, který je už lépe nazývat hyperintenzionálním. Tichého systém se stal rámcem, který byl dále rozveden a který byl aplikován k širokému spektru problémů souvisejících se sémantikou, epistemologií a zejména logickou analýzou přirozeného jazyka. Tento rámec navíc vymezil velice specifický přístup k logice i k některým filosofickým problémům; přístup, v jehož rámci se formovala specifická filosoficko-logická škola. V současné době je TIL logickým systémem, který představuje jak sám o sobě zajímavý předmět studia, tak nástroj logické analýzy jazyka, který je aplikován na specifické problémy sémantiky jazyka, jako jsou propoziční a pojmové postoje, anafora, modifikátory, logika intensí, topic-focus artikulace, analýza časů, apod. Tento systém rovněž nalezl široké aplikace v oblasti umělé inteligence a informatiky, zejména pro komunikaci agentů v multi-agentních systémech.