Aktuality
27.1.2016 Vychází Homines scientiarum I–V (komplet)
Dílo pod titulem Homines Scientiarum. Třicet příběhů české vědy a filosofie přináší v pěti svazcích a na přiložených pěti DVD nosičích soubor třiceti portrétů různorodých osobností české vědy a vzdělanosti ve 20. století. Jedná se o výsledek tříletého projektu, na němž spolupracovaly Ústav pro soudobé dějiny AV ČR (Kabinet dějin vědy) a Filozofická fakulta Univerzity Pardubice. Netradiční představení tvůrčího života vědců kombinací audiovizuálního dokumentu a obsáhlejšího rozhovoru podává bohatý obraz českých intelektuálních dějin uplynulého století. Přestože přináší také nové poznatky a dosud neznámé pohledy, má zároveň obecně přístupnou podobu. Autoři zvolili promyšlený výběr oborů a zaměření osobností, od filosofů po zástupce věd o živé i neživé přírodě, vědecky aktivních v různých dobách, doma i v zahraničí. Značný podíl zde mají osobnosti, které studovaly v 50. letech, profesní dráhu zahájily v 60. letech a aktivně se podílely na proměnách českého akademického prostředí v době následující, včetně četných svědectví o zkušenostech věznění, zapovězení, exilu a dalších společenských a ideologických překážek, se kterými se tato generace vyrovnávala. Z velké části se publikace týká dějin Akademie věd ČR v širších souvislostech moderní české vědy a kromě jiného přináší portréty tří jejích někdejších předsedů. Výsledný obraz tak představuje pestrou směs osudů, které ovšem spojuje odkaz na píli a ochotu věnovat svému oboru nejlepší síly, aniž by se ovšem vytrácel i příběh jiného než vědeckého života. Publikace také připomíná některá ne zcela běžná témata nebo postavy dosud poněkud opomíjené. Jednotícím společným poutem je ale nesamozřejmost, smysl a obrana vzdělanosti v moderní společnosti, což je dnes obzvlášť aktuální.
Na vzniku kompletu se podílel tvůrčí kolektiv ve složení: Dominika Grygarová, Tomáš Herman, Antonín Kostlán, Michal V. Šimůnek, Soňa Štrbáňová, Tomáš Petráň a Martin Čihák. Akademický bulletin participoval na tvorbě kompletu formou konzultací, výběru snímků i textových podkladů ze svého archivu, tvorbou popisků i úzkou spoluprací Mariny Hužvárové při vzniku jednoho z medailonů.
Česká imunologická společnost zve na Světový den imunologie 2016, který se uskuteční 28. dubna 2016 od 9:00 hod. v kinosále Fyziologického ústavu AV ČR, v. v. i., Vídeňská 1083, Praha 4 – Krč. V dopolední části programu vystoupí studenti doktorského studia a mladí vědečtí pracovníci z oboru imunologie, z nichž někteří jsou nositelé Cen České imunologické společnosti udělených v r. 2015. Odpolední program bude věnován hlavní přednášce zahraničního hosta Functional re-programming of myeloid cells in cancer: mechanisms and clinical significance. Pozvání přijal Prof. Antonio Sica, Head of Molecular Immunology Lab, Humanitas Clinical and Research Centre, Prof. of General Pathology, University of Study, Novara, Italy. Více viz www.biomed.cas.cz/cis/.
Ve čtvrtek 21. ledna 2016 se ve Fyzikálním ústavu AV ČR v Cukrovarnické 110 v Praze sešli čeští i zahraniční odborníci v oboru scintilačních materiálů, aby zahájili evropský projekt označovaný zkratkou ASCIMAT – v plném znění nazývaný „Zvýšení vědecké excelence a inovační kapacity v oblasti pokročilých scintilačních materiálů ve Fyzikálním ústavu AV ČR“ (Boosting the scientific excellence and innovation capacity in advanced scintillation materials of the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences). Tříletý projekt ASCIMAT byl udělen Evropskou komisí v programu „Horizon 2020, Widening program”, „výzva H2020-TWINN-2015” a je jedním z pěti udělených z celkem 56 zaslaných návrhů v České republice a jeho celkový rozpočet dosahuje 1 milionu Euro.
Tradiční společné novoroční představění Akademie věd ČR a Národního divadla se uskutečnilo 19. ledna 2016. Na programu byla slavná opera Bohéma Giacoma Pucciniho. Více viz http://www.cas.cz/.
více zde 22.1.2016 První české zeolity
Nový mechanismus syntézy zeolitů popsali pracovníci Oddělení syntézy a katalýzy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR (ÚFCH JH); nazvali jej ADOR (Assembly-Disassembly-Organisation-Reassembly). Prvotně/předem připravený germanokřemičitanový zeolit UTL (Assembly) hydrolyzovali za vzniku jednotlivých zeolitických vrstev (Disassembly). Tyto vrstvy byly následně uspořádány (Organisation) do takové polohy, aby mohly být vzájemně opět propojeny za vzniku nového zeolitu (Reassembly). Celkem takto připravili již šest nových strukturních typů zeolitů. V případě použití molekul cholinu při organizaci zeolitických vrstev došlo k jejich vzájemnému posunu – výsledkem byly dva nové zeolity dříve považované za „nepřipravitelné“ vzhledem k vysoké energii jejich krystalických mřížek. Výzkum byl publikován v prestižním odborném časopise Nature Chemistry. Podrobnější příspěvek prof. Čejky viz rubrika Významné publikace v AB 1/2016.
V roce 2016 pokračuje úspěšný cyklus přednášek Orient zblízka, prostřednictvím něhož Orientální ústav Akademie věd ve spolupráci s Ústavem Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy navazuje na nejlepší tradici české orientalistiky. Vybraná témata představí pracovníci ústavu a odborníci z přízněných pracovišť vždy první čtvrtek v měsíci od 18:00 hod. v posluchárně č. 238 Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK (Celetná 20, Praha 1 – Staré Město).
Čtvrtý ročník otevře přednáška dr. Adély Jůnové Mackové (Masarykův ústav AV ČR) 4. února 2016 nazvaná „Počátky Orientálního ústavu (1922-1952)“. Zaměří se na několik tematických okruhů spojených se vznikem, financováním a vytvořením členské základny Orientálního ústavu od jeho úplných počátků spojených s Aloisem Musilem, T. G. Masarykem a Rudolfem Hotowetzem. Dalším důležitým a neméně zajímavým bodem bude rozbor práce kulturního a hospodářského odboru, které se vydělily v roce 1929 – a především otázka hodnocení vědeckých a hospodářských cest do Orientu a jejich výsledků. Třetí okruh pak zahrne osudy Orientálního ústavu po roce 1939 a peripetie jeho vstupu do ČSAV v letech 1952–53.
Po dlouhých letech se dočkala rekonstrukce zchátralá rodinná hrobka Lannů na Olšanských hřbitovech, jež je zmenšeninou novorenesanční bubenečské vily patřící v současné době Akademii věd ČR (více viz publikace Villa Lanna v Praze). Obnova největší hrobky na zdejších hřbitovech má napravit nejen roky chátrání, ale i stopy po satanistech, kteří se zde podle tradovaných městských legend v 80. letech měli scházet a sloužit své černé mše. Viz článek Inspirací hrobky byla rodinná vila.
Komorní orchestr Akademie Praha, člen Asociace neprofesionálních komorních a symfonických těles, zve 26. ledna 2016 na Večer instrumentálních koncertů, který se uskuteční ve 20:00 hodin v Českém muzeu hudby v Praze. Koncert konaný za podpory Akademie věd ČR a za přispění Hlavního města Prahy je sestaven ze čtyř koncertů, z nichž tři dechové (pro pozoun od Leopolda Mozarta, pro klarinet od Ondřeje Kukala z r. 1990 z pomezí klasiky a jazzu a pro trubku od J. K. J. Nerudy – tentokrát v podání Marie Pačesové) zazní před přestávkou, a po přestávce přednese Jan Pech Dvořákův violoncellový koncert h moll, který je mnohými považován za nejkrásnější koncert, jaký kdy byl pro cello napsán. Program zde.
V návštěvnickém centru Průhonického parku si můžete od 12. ledna do 13. března 2016 prohlédnout fotografickou výstavu Pouště Číny.
Botanická zahrada Hlavního města Prahy ve spolupráci s Turpanskou botanickou zahradou Čínské akademie věd připravila pět expedic do horských a pouštních oblastí západní Číny. Cest, které byly zaměřené především na sběr rostlinného materiálu pro expozice zahrady, se účastnil také badatel z Botanického ústavu AV ČR dr. Pavel Sekerka, jehož snímky jsou na výstavě k vidění. Návštěvníci se seznámí s rozmanitostí pouští západní Číny, s rozsáhlými písečnými pouštěmi Tarimské pánve, s kamenitými pouštěmi i slanými jezery.
V letošním roce si připomínáme 700. výročí narození Karla IV. Lucemburského, patrona vzdělání, umění a hospodářského rozvoje. Celosvětový význam výjimečného českého panovníka a jeho přínos pro kulturní rozvoj lidstva dokládá i zařazení jubilea mezi výročí UNESCO.
Karel IV. patří mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku a je neodmyslitelně spjatý s historií celé Evropy ve 14. století. Mimořádně přispěl k vzdělanostní a kulturní úrovni zejména Střední Evropy, která následně významně ovlivnila intelektuální i hospodářský rozkvět. Do oslav se zapojí mnohé české kulturní, akademické i vědecké instituce. Mezi nejvýznamnější projekty patří mezinárodní výstava Národní galerie v Praze Císař Karel IV. 1316–2016. Představí nejprve v Praze a pak v Německu v ojedinělém výběru památky kultury a umění doby Karla IV. Národní technické muzeum připravuje výstavu Vita Caroli zaměřenou na stavitelství gotické doby. Akademie věd chystá několik výstav zdůrazňující vliv Karlova působení na současnou českou a evropskou společnost. Konference a kolokvia pořádá Univerzita Karlova. Národní památkový ústav připravuje Lucemburský rok s centrem na Karlštejně. Česká filharmonie připomene výročí koncertem ve svatovítské katedrále. Hlavní město Praha se bude na oslavách podílet zejména prostřednictvím Muzea hlavního města Prahy a Pražské informační služby, která spustila web http://www.karlovapraha.cz/. Na podzim se otevře stálá expozice Karel IV., Praha a Lucemburkové v Domě U Zlatého prstenu. Za hranicemi ČR připomenou výročí Česká centra.
V souvislosti s končícím funkčním obdobím 2 členů předsednictva a předsedy Technologické agentury České republiky vyhlašuje místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Bělobrádek v souladu s příslušnými předpisy výzvu k podávání návrhů na 2 členy předsednictva TA ČR.
více zde 7.1.2016 Ohlasy na laserový "Study trip" na ELI a PALS v zahraničním tisku
Ze Study Tripu konaného u příležitosti otevření budovy laserového výzkumného centra ELI-Beamlines, který ve dnech 19.–20. října uspořádal Klub vědeckých novinářů ve spolupráci s redakcí Akademického bulletinu a FZÚ AV ČR, vyšly v mnohých zahraničních médiích příspěvky prezentující činnost těchto pracovišť Akademie věd ČR. Např. ve švédském magazínu Ny Teknik (viz http://www.nyteknik.se/popular_teknik/kaianders/ –anglická verze zde), v španělských (viz PDF) či ruských médiích (viz http://www.poisknews.ru/theme/international/16468/) nebo v prosincovém čísle maďarského časopisu Élet és Tudomány (Life and Science) viz PDF či v rumunském nejčtenějším populárně vědeckém časopise Stiinta&Tehnica viz PDF.
Máme ji na očích poměrně často, někdy zvečera, jindy zrána, někdy jako večernici, jindy jitřenku. Též Zora, nebo též Afrodíta, Ištar či Inanna se nazývá a nazývala. Nezapomněla na ni snad žádná z mytologií. Aby také ano. Vždyť v době svého největšího jasu je na nebi opravdu nepřehlédnutelná a je dokonce vidět očima i ve dne. Po Měsíci se pak může stát nejjasnějším objektem noční oblohy. Traduje se, že matka Jana Keplera ji viděla dokonce jako srpek … Ano, jedná se o Venuši a právě tato planeta se stala i celoročním tématem fotografie, která zvítězila v prosincovém kole soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Stejně jako všechny známé vnitřní planety, tedy kromě Venuše ještě Merkur, víc jich už asi definitivně není, ukazuje na obloze fáze. Podobně jako v případě našeho Měsíce se velikost Sluncem osvětlené části viditelné ze Země řídí vzájemným postavením těchto tří těles.
V prvním lednovém týdnu ocenil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš zásluhy v chemických vědách prof. Jiřího Janoty, kterému udělil čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského. Prof. Jiří Janata absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1965 získal titul CSc. v oboru analytická chemie. Rok poté odjel na stáž na University of Michigan, USA a po jejím ukončení nastoupil jako vedoucí Analytical Development Section v Imperial Chemical Industries, Ltd., v Runcorn, UK. Od roku 1976 do 1991 působil jako profesor na University of Utah, Salt Lake City. V období 1991–1997 byl Associate Director of Environmental Molecular Sciences Laboratory v Pacific Northwest National Laboratory v Richland, Washington.
V prostorách Konferenčního Centra AV ČR na zámku v Liblicích se tradičně uskutečnil již třetí ročník mezinárodní konference zaměřené na velké zvířecí modely neurodegenerativních onemocnění. Přednášky prezentované ve dnech 9. a 10. listopadu 2015 pojednávaly zejména o výzkumu Huntingtonovy choroby, amyotrofní laterární sklerózy a poškození míchy konaném na velkých zvířecích modelech. Cílem sympozia, jež uspořádalo Centrum PIGMOD z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie Věd ČR, v. v. i., bylo poskytnout prostor pro diskusi všem, kteří se studiem tohoto onemocnění zabývají a také těm, kterých se život s neurodegenerativním onemocněním týká.
Jeden z nejvýznamnějších počinů, kterými Akademie věd mohla oslavit své výročí, místo, kde věda bude přispívat do mozaiky lidského vědění, nebo společné pracoviště jako ukázka kooperace mezi Univerzitou Karlovou a Akademií věd, či pracoviště, jenž bude centrem mezinárodní spolupráce. Taková a další radostná označení zaznívala při rozloučení s náročnou etapou stavby projektu BIOCEV (vice viz AB 5/2010) ve Vestci u Prahy a zároveň při uvítání nové fáze, tedy zahájení činnosti Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK v pátek 18. prosince 2015. Jestliže místopředseda AV ČR prof. Vladimír Mareček připomněl rovněž vstupní finanční dar J. Hlávky k založení České akademie pro vědy a umění před 125 lety, pak všechny tři složky – tedy národní ideu, vědu i umění – výborně podtrhl ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR prof. Václav Hořejší pasáží „Je hotovo, je hotovo“ z Prodané nevěsty.
Slavnostního ukončení stavby projektu, jehož náročný zrod zde byl všeobecně připomínán, se v letošním deštivém adventním čase zúčastnila řada významných hostů, jejichž přehled naleznete na webových stránkách AV ČR. Labyrint chodeb a laboratoří se již zabydluje, někde už nám zdejší vědci ukazovali, na čem právě pracují, ale plný provoz se plánuje od ledna 2016. Jeho součástí je realizace pěti výzkumných programů a zprovoznění šesti výzkumných infrastruktur a servisních laboratoří. Do roku 2020 by mělo v Centru BIOCEV pracovat až 450 výzkumných pracovníků, z toho 200 doktorských studentů, kteří budou detailně zkoumat organismy na molekulární úrovni tak, aby zprostředkovali poznatky pro aplikovaný výzkum a vývoj nových léčebných postupů.
Ze Study Tripu konaného u příležitosti otevření budovy laserového výzkumného centra ELI-Beamlines, který ve dnech 19.–20. října uspořádal Klub vědeckých novinářů ve spolupráci s redakcí Akademického bulletinu a FZÚ AV ČR, vyšel v španělských médiích příspěvek (viz PDF).
V jubilejním roce, kdy si naše nejvýznamnější badatelská instituce připomíná 125. výročí založení České akademie věd a umění, zasedal v Národním domě na pražských Vinohradech letos podruhé Akademický sněm AV ČR. Jednání v Majakovského sále se 15. prosince 2015 zúčastnili vedle představitelů Akademie věd rovněž představitelé vědecké i politické sféry – jmenovitě předseda České konference rektorů a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, předseda Učené společnosti prof. Jiří Bičák, předseda Grantové agentury ČR prof. Ivan Netuka, členka předsednictva GA ČR Stanislava Hronová, předseda Rady vědeckých společností Lubomír Hrouda, předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková, předseda Asociace výzkumných organizací Libor Kraus, předseda Rady vysokých škol doc. Jakub Fischer, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek, poradkyně předsedy vlády ČR Alena Gajdůšková, náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy dr. Robert Plaga, náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, či ředitel Národního divadla Jan Burian.
Ze Study Tripu konaného u příležitosti otevření budovy laserového výzkumného centra ELI-Beamlines, který ve dnech 19.–20. října 2015 uspořádal Klub vědeckých novinářů ve spolupráci s redakcí Akademického bulletinu a FZÚ AV ČR, vyšel v švédském časopise Ny Teknik příspěvek viz http://www.nyteknik.se/popular_teknik/kaianders/. (Anglická verze zde).
Ze Study Tripu konaného u příležitosti otevření budovy laserového výzkumného centra ELI-Beamlines, který ve dnech 19.–20. října uspořádal Klub vědeckých novinářů ve spolupráci s redakcí Akademického bulletinu a FZÚ AV ČR, vyšel v prosincovém čísle maďarského časopisu Élet és Tudomány (Life and Science) následující příspěvek.
English
