Předsedkyně AV ČR navštívila Fyziologický ústav (25.7. 2017)

V úterý 27. června předsedkyně Akademie věd ČR, profesorka Eva Zažímalová, spolu s místopředsedou Akademie pro oblast věd o živé přírodě a chemických věd, doktorem Zdeňkem Havlasem, navštívili Fyziologický ústav v Praze 4, Krči. Tento ústav Akademie se svými téměř 400 zaměstnanci řadí mezi nejvýznamnější pracoviště v biologických vědách a biomedicíně v České republice. Jeho hlavním zaměřením je zejména charakterizace příčin vzniku onemocnění nervového a kardiovaskulárního systému a vybraných metabolických chorob. Výzkum v těchto oblastech je nezbytný pro lepší prevenci, diagnostiku a léčbu těchto závažných onemocnění.

Během neformálního jednání ředitel ústavu, doktor Jan Kopecký, zdůraznil, že velká většina závažných onemocnění v rozvinutých zemích, mezi které se řadí také Česká republika, souvisí s nezdravým životním stylem a stárnutím populace. Při vzniku těchto chorob – od neurodegenerativních onemocnění až po ischemickou chorobu srdce nebo cukrovku - se uplatňuje souhra podobných patologických mechanismů. Díky širokému záběru při výzkumu podkladů uvedených chorob má Fyziologický ústav na tomto poli unikátní a silné postavení. Poznání v řadě směrů pokročilo do té míry, že bylo možné přistoupit k praktickým – lékařským - aplikacím. Dr. Kopecký na několika příkladech ukázal, jakým způsobem vědci ve Fyziologickém ústavu k řešení těchto otázek přistupují, včetně nových metodických postupů a spolupráce s dalšími akademickými a mimoakademickými institucemi. Oba hosté se zajímali i o historii ústavu, a zejména o jeho další rozvoj. Dr. Kopecký uvedl, že, „kvalita našeho výzkumu do značné míry závisí na kvalitě experimentálních zvířecích modelů onemocnění, bio-modelů, které používáme. Náš ústav byl průkopníkem v zavádění řady z nich, a tyto bio-modely jsou teď využívány v široké mezinárodní spolupráci.  Chceme-li ale dělat výzkum na světové úrovni, musíme modernizovat infrastrukturu, zejména rekonstruovat prostory a vybavení pro chov a ustájení experimentálních zvířat“.  Dále uvedl, že „v posledních dvou letech se podařilo ve spolupráci s ostatními biologicky zaměřenými ústavy krčského areálu definovat společnou koncepci a plán postupné rekonstrukce infrastruktur nezbytných pro využívání bio-modelů. Teď je nezbytné prostředky pro tuto rekonstrukci získat“.

Fyziologický ústav spolu s některými dalšími ústavy AV ČR se nachází v krčském areálu, který byl postaven v šedesátých letech minulého století.

Oba hosté pak navštívili několik oddělení ústavu:

Oddělení Chovu a zoohygieny laboratorních zvířat v budově hlavního zvěřince, pod vedením jeho nové vedoucí, doktorky Kristýny Bílkové. Ředitel znovu zdůraznil nezbytnost tohoto zařízení pro řešení výzkumných úkolů Fyziologického ústavu a celého areálu, i nutnost postupné rekonstrukce jeho hlavních technologických částí. Informoval také o představě a možnostech rozvoje experimentálních bio-modelů pro potřeby ostatních ústavů v Krčském areálu.  V budově zvěřince sídlí i oddělení Genetiky modelových onemocnění, pod vedením doktora Michala Pravence. Oddělení je zaměřeno na výzkum genetického podkladu tzv. „metabolického syndromu“, který souvisí s obezitou a vede k rozvoji diabetu 2. typu, kardiovaskulárních chorob a dalších onemocnění. Rizikové faktory pro rozvoj metabolického syndromu a k němu vázaných onemocnění jsou podmíněny mnoha geny s malými účinky a jejich interakcemi s faktory prostředí. Oddělení doktora Pravence získalo celosvětové uznání a udržuje významné mezinárodní spolupráce zejména díky využívání unikátního bio-modelu rekombinantně imbredních potkanů, který umožňuje charakterizovat vliv jednotlivých genů na rozvoj výše uvedených onemocnění.

Nová metoda pro vývoj transgenních potkanů.

V oddělení Biologie tukové tkáně, nově pod vedením, doktora Martina Rossmeisla, se hosté seznámili s dalšími komplexními přístupy používanými ve Fyziologickém ústavu pro výzkumem fyziologické regulace metabolismu a jejího narušení při obezitě a doprovodných onemocněních. Výzkumní pracovníci ukázali, jak jsou poruchy studovány, včetně použití moderní techniky µCT/PET pro analýzu jednotlivých orgánů a tkání v celém zvířeti nebo s vyžitím systému pro analýzu metabolismu celého zvířete na podkladě nepřímé kalorimetrie. Ředitel při té příležitosti zdůraznil, že „během posledních let se ve Fyziologickém ústavu podařilo zavést mnoho jedinečných technik a získat potřebné přístrojové vybavení, která umožňují komplexní charakterizaci bio-modelů, zejména laboratorních myší a potkanů, od celotělové úrovně – např. chování a metabolismu - přes funkci jednotlivých orgánů, až po nejmodernější přístupy na mikroskopické a ultrastrukturální úrovni“.

Technologie µCT/PET umožňuje zobrazit hnědou tukovou tkáň v živé myši.

Dokladem skvělého přístrojového vybavení byla též demonstrace systému CellVizio, který s využitím konfokální mikroskopie a světlovodných vláken zobrazuje funkční stavy vybraných tkání v celém zvířeti (demonstroval docent Jakub Otáhal v oddělení Vývojové epileptologie), nebo představení nejmodernějšího konfokálního mikroskopu doktorkou Lucií Kubínovou během krátkého zastavení v oddělení Biomatematiky. Jak uvedla doktorka Kubínová, „další perspektivu v rozvoji zobrazovacích metod zaručuje zapojení Fyziologického ústavu do projektu  Czech-BioImaging, národní infrastruktury ve spolupráci mnoha akademických a univerzitních pracovišť“.

3D zobrazení kapilár v lidské placentě.

Návštěva oddělení Bioenergetiky, nově pod vedením doktora Tomáše Mráčka, ukázala, jak je rozvíjen výzkum chorob zapříčiněných poruchou metabolismu mitochondrií. Tato velmi těžká, a většinou fatální onemocnění, se začínají projevovat již v dětském věku. Jejich diagnostika a poznání jejich podstaty významně pokročily také díky výzkumům prováděným ve spolupráci mezi Fyziologickým ústavem a 1. lékařskou fakultou UK, v rámci Centra mitochondriální biologie a patologie, centra excelence (2014-2018), které koordinuje doktor Josef Houštěk, bývalý vedoucí oddělení Bioenergetiky.

Prof. František Kolář, vedoucí oddělení Vývojové kardiologie, ukázal, jakým způsobem studují odolnost srdečního svalu vůči poškození akutním nedostatkem kyslíku, a to na jednotlivých úrovních od molekuly až k celému organismu, s využitím zvířecích modelů lidských onemocnění. Představil hypoxickou komoru, přístroj získaný díky dotaci na přístrojové investice Akademie věd.

Echokardiografie: M-mode zobrazení kontrakcí levé komory srdeční potkana

V oddělení Buněčné neurofyziologie uvítal hosty profesor Ladislav Vyklický a seznámil je s výzkumem, v němž se věnuje studiu funkčních a farmakologických vlastností ionotropních glutamátových receptorů, které jsou aktivovány během synaptického přenosu a zodpovídají za tvorbu paměťových stop. Nadměrná aktivace glutamátových receptorů se však podílí na patologii řady neurodegenerativních onemocnění. Hosté měli zájem o výsledky vývoje látek s neuroprotektivním působením a byli zaujatí organizací synaptických kontaktů, tzv. dendritických trnů. Dozvěděli se také, jak pod koordinací doktora Vyklického úspěšně funguje široká meziústavní spolupráce v rámci Projektu excelence v oblasti neurověd (2012-2018), která také zahrnuje i vývoj nových léčiv ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie.

Nervová buňka v tkáňové kultuře.

Vedoucí juniorské skupiny na oddělení Molekulární neurobiologie, doktor Martin Balaštík, seznámil hosty se studiem molekulárních mechanismů a signálních kaskád, které regulují/řídí polarizaci neuronů a růst a navádění axonů/dendritů ve vyvíjejícím se nervovém systému. Tento výzkum mimo jiné přispívá k objasnění mechanismů patogeneze neurodegenerativních onemocnění.

Prof. Aleš Stuchlík, vedoucí oddělení Neurofyziologie paměti, ukázal, jak pomocí neuroanatomických, farmakologických a behaviorálních přístupů studují mechanismy učení a paměti. Kognitivní funkce jsou/bývají narušeny nejen například při Alzheimerově chorobě, ale i v případě dalších onemocnění, jakými jsou např. obsedantně-kompulzivní porucha či schizofrenie. Zdůraznil význam spolupráce s Národním ústavem duševního zdraví, s nímž oddělení sdílí několik klinicky zaměřených výzkumných projektů.

Kdyby bylo zbývalo více času, jistě by vedoucí mnoha dalších oddělení také návštěvníkům rádi ukázali, na čem jejich týmy pracují, např. studium „biologických hodin“ v oddělení Neurohumorálních regulací vedeného doktorkou Alenou Sumovou, práci oddělení Experimentální hypertenze pod novým vedením doktorky Ivany Vaněčkové s úzkou vazbou na klinický výzkum v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, či výzkum zaměřený na Strukturní biologii signálních proteinů prováděném v oddělení doktorky Veroniky Obšilové, které nedávno posílilo výzkumné kapacity Fyziologického ústavu detašované do Biotechnologického a biomedicínského centra BIOCEV ve Vestci.

Na závěr ředitel poděkoval paní předsedkyni Zažímalové a panu místopředsedovi Havlasovi za jejich návštěvu. Uvedl, že se těší na pokračování neformální diskuse nad obecnými i specifickými radostmi i strastmi vědeckého života a doufá, že vedení Akademie bude podporovat koncepční řešení rekonstrukce infrastruktury v krčském areálu. Oba návštěvníci poděkovali za přípravu návštěvy, pochvalně se vyjádřili k proběhu setkání a také k zapojení ústavu do Strategie AV 21.

Stánek FGÚ na Veletrhu vědy 2017 (13.6. 2017)

Fyziologický ústav AV ČR se zapojil do již 3. ročníku Veletrhu vědy, který proběhl ve dnech 8. - 10. 6. 2017 v PVA Letňany. Zájemci si mohli dozvědět jak funguje lidské srdce a mozek a zkusit si ho sestavit na speciálním modelu. Mohli se dokonce podívat i jak vypadá skutečný (plastinovaný) lidský mozek. Dále bylo možné vyzkoušet svou pamět a orientaci pomocí speciálních testů či si určit svůj chronotyp.

Centrum preklinického testování potenciálních léčiv zahájilo svou činnost (19.5. 2017)

Za podpory Akademie věd České republiky (AV ČR) zahájilo činnost Centrum preklinického testování potenciálních léčiv (CPT), které získalo v lednu 2017 certifikát správné laboratorní praxe (SLP). Hlavním cílem CPT je preklinické testování látek, které uspěly ve vyhledávacím výzkumu a přispět tak k vývoji nových léků pro léčbu závažných život ohrožujících onemocnění a chorob dosud obtížně léčitelných.

Vznik CPT vychází z programu Preklinické testování potenciálních léčiv, který je   důležitou součástí Strategie AV21 - výzkumného záměru AV ČR zaměřeného na praktické využívání výsledků základního výzkumu. CPT nabízí široké portfolio testů prováděných v režimu  SLP nebo také správné výrobní praxe (SVP). Koordinaci CPT zajišťuje Fyziologický ústav AV ČR a na testování se dále podílejí: Ústav molekulární genetiky AV ČR s národní infrastrukturou CCP, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Biotechnologický ústav AV ČR, s otevřenou možností zapojení dalších ústavů a institucí. CPT nabízí své služby jak zájemcům z akademické tak i komerční sféry. Testování provádějí renomovaní odborníci s dlouholetými zkušenostmi. Výhodou je koordinovaný přístup, flexibilita a komplexnost v nabízených službách. S rozsahem činností CPT se můžete seznámit na webových stránkách www.prekliniky.cz.

Jak na civilizační choroby? Setkání odborníků IKEM a Fyziologického ústavu AV ČR (25.4. 2017)

Dne 20. dubna 2017 proběhlo ve Fyziologickém ústavu AV ČR setkání předních českých lékařů a vědců zaměřené na pokroky v prevenci, diagnostice a léčbě závažných především civilizačních chorob.

Tato chronická onemocnění vznikají v souvislosti s nevhodným životním stylem a představují značnou socioekonomickou zátěž moderní společnosti. V rámci Semináře společného preklinického a klinického výzkumu v IKEM a FGÚ byly během 11 přednášek a 37 posterových sdělení prezentovány převážně výsledky dosavadní úspěšné spolupráce výzkumných týmů obou institucí, kterou také dokumentuje celkem 25 společných grantových projektů a 81 publikací v průběhu posledního desetiletí.  

Odborníci dále diskutovali zaměření a budoucnost jejich doposud velmi úspěšného výzkumu chorob srdce a cév, metabolických poruch a dalších závažných onemocnění. Bez dobré meziresortní spolupráce, zejména mezi klinickými pracovišti a ústavy zaměřenými na výzkum základních biologických mechanismů, nelze dosáhnout významných pokroků v péči o pacienty se závažnými zdravotními problémy, které je nezřídka značně hendikepují a devastují kvalitu jejich života. V České republice sice patřičné meziresortní pracoviště chybí, ale spolupráce mezi IKEM a Fyziologickým ústavem je příkladem, jak tuto překážku obejít. Akci, která se konala za velkého zájmu odborné veřejnosti, pořádaly programy Qualitas a Preklinické testování potenciálních léčiv Strategie AV21, které jsou koordinovány Fyziologickým ústavem.

Cenu MUDr. Jana Bureše za rok 2016 získal RNDr. Vojtěch Vyklický, Ph.D. (24.4. 2017)

Cenu uděluje Alzheimer nadační fond za nejlepší odbornou publikaci mladých autorů (do 40 let), zaměřenou na problematiku Alzheimerovy nemoci a demencí v oblasti neurologie, psychiatrie, geriatrie a neurověd. Za rok 2016 jí získal Vojtěch Vyklický z odd. Buněčné neurofyziologie.Gratulujeme!

Memorandum o spolupráci mezi AV ČR a Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady (21.4. 2017)

Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a doc. Robert Grill, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, podepsali 22. března 2017 Memorandum o vzájemné spolupráci obou institucí. Zdraví je jedním ze základních pilířů kvalitního života a dostupná kvalitní lékařská péče a včasná léčba může výrazně prodloužit průměrnou délku života. Napomoci tomu může i špičkový biomedicinský výzkum, který je klíčovým tématem partnerské spolupráce mezi vědci a lékaři. Spolupráce vznikla díky Strategii AV21, jejíž součástí je program „Kvalitní život ve zdraví i nemoci“. Další informace a fotografie

Přednáška "Spánek, zdraví a biologické hodiny" (23.3. 2017)

Ve čtvrtek 12. dubna 2017 proběhla popularizační přednáška "Spánek, zdraví a biologické hodiny". Dr. Alena Sumová a prof. Soňa Nevšímalová představili experimentální výzkum a  moderní léčbu poruch spánku a odpovídali na četné dotazy z publika.  Přednášku pořádal FGÚ v rámci cyklu "Lidské tělo ve zdraví i nemoci".  
     
  

Týden mozku (20.2. 2017)

Týden mozku je jedinečný cyklus přednášek o nejnovějších objevech a trendech ve výzkumu mozku a neurovědách, který již podevatenácté pořádá AV ČR. Akce je součástí tzv. Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně za zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Během Týdne mozku s přednáškami vystupují přední čeští odborníci v oboru teoretických i klinických neurověd.

Fyziologický ústav se letos do této akce výrazně zapojil několika aktivitami:

Přednášky:

• Mozek v akci aneb excitace není vždy jen rozkoš (prof. MUDr. Ladislav Vyklický, DrSc.)
• Orientace v prostoru, mozkové mapy a jejich poruchy (prof. RNDr. Aleš Stuchlík, Ph.D.)
• Bolest, kapsaicin a jeho receptory (MUDr. Jiří Paleček, Ph.D.)

Memory Park - interaktivní expozice 

Epilepsie? Epilepsie! -  debata o epilepsii a promítání filmu  „Upadni a choď“.

Přednášky jsou určeny pro širokou veřejnost, především pro studenty středních škol.

Více informací a rezervace

Předseda Polské akademie věd Jerzy Duszynski navštívil Prahu (26.1. 2017)

Prof. Duszynski, přední polský biochemik a odborník v oblasti bioenergetiky, je od roku 2015 prezidentem Polské akademie věd. Ve svém výzkumu se zabývá rolí mitochondrií ve fungování buňky, mitochondriálními a neurodegenerativními onemocněními a stárnutím. Výzkumný tým prof. Duszynskeho spolupracuje s Fyziologickým ústavem AV ČR na celé řadě publikací, při řešení evropských výzkumných projektů a přípravě mezinárodních konferencí a sympozií.

Při příležitosti návštěvy prof. Jerzy Duszynskeho v Praze mu předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš předal čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách. Polská akademie věd a Akademie věd ČR spolupracují na základě Dohody o vědecké spolupráci, podepsané v roce 2016, zejména v oblasti mobilitních projektů.

Více

Mezinárodní spolupráce ČR-USA ve výzkumu a vývoji (11.1. 2017)

Dům zahraničních služeb (MŠMT) si vybral výstup z grantu řešeného v FGÚ v programu KONTAKT II jako ilustraci do propagační brožury v rámci Lékařských věd. FGÚ se podílí na řešení tématu "Modulace reesterifikace mastných kyselin v tukové tkáni lipidovými mediátory", řešitel: RNDr. Ondřej Kuda, Ph.D.

V oblasti podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji hraje program KONTAKT II (LH) v období 2011 až 2017 významnou roli a posouvá kvalitu české vědy na světovou úroveň. Čeští vědci se díky této finanční podpoře z českého rozpočtu stali spolupracovníky na velice kvalitních projektech vědeckého světa a získali možnost pracovat v laboratořích v USA.

Ladislav Vyklický byl jmenován profesorem (2.1. 2017)

Doc. MUDr. Ladislav Vyklický, DrSc. byl 2.12. 2016 prezidentem republiky jmenován profesorem pro obor Lékařská fyziologie a patologická fyziologie. Jmenovací řízení proběhlo na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze.

Hana Elicharová získala pamětní grant M. Roeselové (21.12. 2016)

Dne 15. 12. 2016 byl Haně Elicharové z Oddělení membránového transportu udělen pamětní grant M. Roeselové, jehož cílem je podpořit nadějné mladé vědecké pracovníky, kteří chtějí sladit vysoce kompetitivní výzkumnou činnost s rodinným životem.

Pamětní grant Martiny Roeselové mohou získat vybraní Ph.D. studenti nebo postdoktorandi, kteří pečují o dítě předškolního věku a zároveň se aktivně věnují vědecké práci. Fond finančních prostředků ÚOCHB byl vytvořen prostřednictvím finančních darů kolegů nedávno zesnulé Martiny Roeselové, která během své excelentní vědecké kariéry úspěšné vychovala své tři děti. Cílem podpory je pomoc vybraným studentkám či studentům se aktivně věnovat výzkumné činnosti při zachování možnosti kvalitně se postarat o své dítě. Vybraným uchazečkám/uchazečům je jménem Martiny Roeselové poskytnuta podpora ve výši 10 000,- Kč měsíčně po dobu 1 roku.

Veřejné sbírka k získání peněžitých prostředků na pomoc rodině Pavla Flachse (15.12. 2016)

V červenci l.r. nás opustil skvělý člověk a vynikající vědec, RNDr. Pavel Flachs, Ph.D. Bylo mu necelých 42 let. Fyziologický ústav, kde Pavel od studentských let pracoval, teď založil: Veřejnou sbírku k získání peněžitých příspěvků na pomoc vdově Evě Flachsové s dětmi po předčasném úmrtí manžela Pavla. Pokud byste tímto způsobem chtěli Pavlově rodině pomoci, využijte prosím bankovní účet 115-3612100217/0100 Komerční banky. Dar ve výši 1 000 Kč a vyšší poskytnutý pro tento účel je odčitatelný od základu daně při ročním zúčtování daně z příjmu fyzických osob. Pro tento účel Vám bude na Vaši žádost vystaveno potvrzení o poskytnutí daru. Žádosti je možné zasílat na email: gabriela.bartejsova@fgu.cas.cz.

Veřejnou sbírku lze konat na území České republiky od 14. prosince 2016 do 31. ledna 2017.

Děkujeme všem, kdo pomohou.

Ivana Vaněčková obdržela titul doktora věd (14.10. 2016)

Ve středu 12. října 2016 převzalo z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše diplomy doktora věd dvanáct nových nositelů. Mezi nimi byla i Dr. Ivana Vaněčková z FGÚ. Vědecký titul „doktor věd“ (ve zkratce DSc.) uděluje Akademie věd ČR již od r. 2003. Tento titul je udělován vědeckým osobnostem jako výraz jejich zvláště vysoké vědecké kvalifikace prokázané vytvořením závažných, vědecky originálních prací důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru a charakterizujících vyhraněnou vědeckou osobnost.  Komplexní posouzení osobnosti vědeckého pracovníka zabezpečují odborně vysoce kvalifikované komise, jejichž členy jsou specialisté z ústavů AV ČR a vysokých škol, a nejméně tři oponenti. Vědecký titul „doktor věd“ představuje v současnosti v České republice nejvyšší vědeckou kvalifikaci v profesní kariéře vědce. 

RNDr. Ivana Vaněčková, CSc., DSc., působí jako vedoucí Oddělení experimentální hypertenze Fyziologického ústavu. Svou disertační práci na téma Úloha vybraných vazoaktivních systémů podílejících se na regulaci krevního tlaku u různých modelů experimentální hypertenze obhájila před komisí Zoologie a fyziologie živočichů a získala vědecký titul „doktor biologicko-ekologických věd“. Paní doktorka Vaněčková se věnuje mechanismům regulace krevního tlaku, zejména úloze renin-angiotenzinového a endotelinového systému v rozvoji hypertenze a orgánového poškození u různých modelů experimentální hypertenze. Velkou pozornost věnuje ve svém výzkumu zejména ontogenetickým faktorům, tedy rozdílu v účinnosti léčby u mladých a dospělých laboratorních potkanů.

Epi(c)run 2016 (15.9. 2016)

Ve středu 14. 9. se v pražské Stromovce uskutečnil běh na podporu lidí s epilepsií Epi(c)run 2016. Tuto akci zorganizovalo sdružení Epistop s podporou programu Qualitas, který je součástí nové strategie AV21. Prvního ročníku Epi(c) run se zúčastnilo více než 50 běžců.