Publications
Filter publications
Or use fulltext search
Cílem článku je aplikovat pojem hermeneutického kruhu na pozici sociologa. Hermeneutický problém v sociologii je analyzován na oblasti výzkumu sociálního jednání a s ohledem na otázku, jak může sociologické rozumění postihovat význam přisuzovaný jednání samotnými aktéry. Ačkoli existuje několik významných teoretiků, kteří ideu hermeneutiky přenesli do sociologie, žádný z nich se detailně nezabýval tématem hermeneutického kruhu.
This guide is the outcome of a project based on qualitative and quantitative empirical research that examined the social embeddedness of decisions about the location and construction of a deep geological repository (DGR) for spent nuclear fuel and high-level waste in the Czech Republic.
Autoři v publikaci předkládají veřejnosti poznatky a informace o stavu a trendech proměn vnímání práce a pracovních hodnot u pracujících v České republice. Tyto poznatky ve formě „tvrdých“ i „měkkých“ dat jsou nejen v historickém kontextu let 1989–2014, ale také obsahují výsledky posledního empirického výzkumu kvality pracovního života v ČR z roku 2014.
Metodika je výsledkem projektu, jehož jádrem bylo shromáždění a systematizace poznatků o sociální zakotvenosti rozhodování o hlubinném úložišti vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů (HÚ) za pomoci kvalitativního a kvantitativního empirického sociologického výzkumu.
Sociologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., se věnuje řešení výzkumného projektu, jehož tématem je zapojení veřejnosti do jednání o vyhledávání lokality pro výstavbu hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů. V roce 2015 byla realizována druhá část výzkumu, která měla povahu sběru tzv. kvantitativních dat. Řešitelský tým považuje za důležité informovat průběžně o výsledcích výzkumu obyvatele lokalit a další účastníky jednání o hlubinném úložišti.
Výzkumná zpráva analyzuje data, která byla získána v květnu 2015 v reprezentativním dotazníkovém šetření ve 4 ze 7 vytipovaných lokalit pro výstavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů v ČR. Svorníkem analýzy názorů obyvatel lokalit je otázka role místních komunit v procesu rozhodování o umístění úložiště.
Výzkumná zpráva analyzuje kvalitativní sociologická data sesbíraná během roku 2014, která se týkají názorů na vývoj jednání o hlubinném úložišti vyhořelého jaderného paliva a radioaktivních odpadů v ČR. První část zprávy se věnuje skupinovým diskuzím s obyvateli lokalit vytipovaných pro výstavbu úložiště, druhá část se zaměřuje na výsledky hloubkových rozhovorů se zástupci významných účastníků jednání a s experty.
Publikace 25 let české demokracie očima veřejnosti představuje vývoj veřejného mínění ve vztahu k politickému systému a jeho aktérům, a to v dimenzi jak vnitřní, tak i zahraniční politiky. Její ambicí je pokud možno komplexně a v širokých dobových souvislostech zmapovat procesy, které byly a dosud jsou charakteristické pro občanské vnímání a hodnocení „příběhu“ hluboké společenské transformace po roce 1989.
Sociologický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., se věnuje řešení výzkumného projektu, jehož tématem je zapojení veřejnosti do jednání o vyhledávání lokality pro výstavbu hlubinného úložiště. V roce 2014 byla realizována první část výzkumu, která měla povahu sběru tzv. kvalitativních dat. Řešitelský tým považuje za důležité informovat průběžně o výsledcích výzkumu obyvatele lokalit a další účastníky jednání o hlubinném úložišti.
Cílem článku je prozkoumat Hegelovu koncepci dialektiky a určit, které její prvky pronikají do pozice hermeneutické fenomenologie, v níž se, zvláště díky H.-G. Gadamerovi, pojem dialektičnosti zkušenosti stal důležitou součástí teorie rozumění. Článek vychází z přesvědčení, že motivy platónské dialektiky působí v hermeneutice společně s motivy Hegelovy dialektiky, jež svůj smysl čerpají z vývojové souvislosti moderní filozofie.
Text představuje aktivní role-playing jako výzkumnou experimentální metodu v sociálních vědách. Zasazuje role-playing do rámce simulačních výzkumných metod, rozkrývá jeho epistemologii a dosavadní metodologická uchopení zejména v sociální psychologii. Hlavní linií textu je obhajoba epistemologických kvalit metody a experimentu v sociálních vědách obecně.
Cílem příspěvku je nahlédnout z perspektivy sociologa na diferenci mezi divákem (konzumentem filmu a divadla) a hráčem (primárně konzumentem rolových her, larpu), respektive popsat, jak je tato diference (de)konstruována z pozice hráče a jak souvisí s bojem o uznání jeho statusu oproti statusu diváka.
The aim of the paper is to introduce larp (short for live action roleplay) as an alternative form of medium. I argue that larping has grown into a quite specific medium with a unique combination of characteristics; however, it is still on the borders of game, improvised drama, artistic happening and experience education. I show how participants are encouraged to escape reality, explore it, how they are exposed to it or even how they could change it.
článku je představen desetipoložkový index měřící soudržnost třídního kolektivu, přičemž je kladen důraz na proces jeho vytváření. Nejprve je představen interdisciplinární kontext zkoumání sociální koheze a také pojetí různých autorů. Na základě zvoleného multidimenzionálního přístupu Adea Kearnse a Raye Forresta byla sestavena robustní baterie čítající 31 položek, které byly dotazovány v rámci dotazníkového šetření na jednom z pražských gymnázií (n = 465).
This article deals with the topic of mixed mode data collection in quantitative social research. The first part of the article introduces mixed mode data collection in terms of its development, characteristics and terminology. Thereafter, there is a discussion of mixed mode data research design and its usage. In the second part of this paper there is a discussion of important criteria in the effective used of a mixed mode data research design.
Zestručněná zpráva výzkumného týmu sociologie a psychologie v rámci projektu bezpečnostního výzkumu „Problematika kybernetických hrozeb z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky“
Zpráva obsahuje analýzu výsledků výzkumu, jehož účelem bylo zjistit: a) jak jsou čeští občané informováni o problematice radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva; b) jak jsou informováni o projektu výstavby hlubinného úložiště (dále HÚ) v ČR; c) jaké názory zaujímají k některým speciálním otázkám spojeným s těmito dvěma tématy.
Cílem článku je ukázat, že německá raná romantika, která položila filozofické základy romantického hnutí, nebere příklon k subjektivitě prožívání jako odklon od poznání, nýbrž jako jiný způsob poznání. Romantická niternost nachází svůj protějšek ve zkušenosti světa, jemuž umění dokáže propůjčit hlubší význam než racionální filozofie a věda. Tento nový pohled na poznání je romantiky použit jak na výklad přírody, tak duchovní lidské skutečnosti.
Newsletter
Facebook
Twitter