Skrytá rozmanitost pod vodní hladinou: evoluce druhově nejbohatší skupiny obratlovců

Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) představují nejpočetnější skupinu obratlovců na Zemi a do dnešního dne bylo popsáno přes 32 500 druhů ryb z více než 500 čeledí a 72 řádů. Během evoluce paprskoploutvých ryb (a zejména odvozené skupiny Percomorpha) došlo k výraznému nárůstu biodiverzity a morfologické rozmanitosti, ale velmi často také k vývoji podobných struktur u nepříbuzných skupin (konvergenci). Také díky tomuto jevu zůstávají příbuzenské vztahy některých skupin ryb doposud nejasné. V poslední době se podařilo fylogenetické vztahy ryb částečně vyřešit díky metodám molekulární genetiky, a to včetně zpracování informace z celých genomů. Ve dvou článcích tohoto čísla shrnujeme základní členění rybovitých obratlovců na Zemi, objasnění příbuzenských vztahů mezi hlavními liniemi ryb, a v kulérové příloze pak přinášíme aktuální verzi fylogeneze paprskoploutvých ryb.

 

Ray-finned fishes (Actinopterygii) are by far the most diversified group of vertebrates on Earth, and there are currently more than 32 500 valid species in about 500 fa­milies and 72 orders. The diversity of ray-finned fishes has increased dramatically during their evolution, particularly in the modern group of Percomorpha. This also includes high morphological diversity of body shapes. However, in many cases si­milar morphological structures have evolved in different fish groups independently (by convergence). This is one of the reasons why evolutionary relationships within several fish lineages still remain unclear. Recently, fish phylogeny has been reconstructed based on molecular ge­netic data, including whole genome sequen­cing. In this issue we present two articles on general relationships among the main lineages of fishes and the current version of the phylogeny of the ray-finned fishes.

Materiály k výuce

Obrazové přílohy

Archiv článků pro pedagogy a studenty


Aktuality

Z připravovaného obsahu Živy 4/2017:

V nové Živě můžete mimo jiné najít články Proč je zvonovec liliolistý chráněný soustavou Natura 2000? od Romany Prausová a Lucie Marečková, Cytokininy – regulátory růstu rostlin, které dokážou mnohem více než jen regulovat dělení buněk od Karla Doležala a Miroslava Strnada, dále téma Invazní a nepůvodní druhy komárů aneb Máme se u nás bát exotických nákaz? od Ivo Rudolfa a Oldřicha Šebesty nebo článek Pozoruhodný jelen bělohubý a jeho chov v ústecké zoo od Pavla Krále a Jana Robovského. Nejen středoškolští pegagogové a studenti mohou využít články z rubriky K výuce zeměřené tentokrát na Hmotnostní spektrometrii: slibný nástroj k druhové identifikaci organismů od Víta Dvořáka a Jak laboratorní metody pomáhají v pátrání po původcích nemocí: Vybrané metody diagnostiky infekčních onemocnění od Evy Nohýnkové, ale jistě nepřehlédnou ani příspěvek Zoologické preparáty pro výuku přírodovědy, přírodopisu a biologie 1. Tekutinové preparáty od Jana Frišhonse, Jana Krajsy a Tomáše Kočího.

... více aktualit ...

Předplatné Živy

Cena ročního předplatného je 294 Kč za šest čísel Živy (tedy 49 Kč za jedno číslo). Dvouleté předplatné stojí 568 Kč. Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.

Co je to Živa?

Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů. V roce 2003 oslavila Živa dvě významná jubilea – 150. výročí od svého založení Janem E. Purkyněm a 50 let nepřetržitého současného vydávání.