Kniha Proměny strukturální poetiky Pražské školy se zaměřuje na zmapování a analýzu proměn, kterými prošel český literárněvědný strukturalismus v průběhu 20. století. V centru pozornosti jsou zejména díla a přístupy těch českých literárních teoretiků a historiků, kteří odešli do exilu. Publikace je rozčleněna do čtyř oddílů, ve kterých se autor pokusil (1) představit několik klíčových zdrojů a formativních vztahů českého strukturalismu (např. k lingvistice Ferdinanda de Saussura, k ruskému formalismu atd.), (2) nastínit historický vývoj českého strukturalismu v exilu a (3) stručně charakterizovat základní proměny strukturální poetiky Pražské školy v exilu – s ohledem na vývoj západní literární vědy, respektive dějiny strukturalismu a poststrukturalismu. Proměny strukturalistických východisek jsou sledovány na příkladu několika vybraných koncepcí, detailně jsou analyzovány zejména teoretické návrhy Mojmíra Grygara, Květoslava Chvatíka a Lubomíra Doležela. Autor k předmětu svého výzkumu přistupuje jako teoretik a historik teorie literatury.