Ačkoli největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu dva metry a hmotností přes 80 tun slaví už 50 let provozu, je ve skvělé technické kondici. Za sebou má nepřeberné množství výsledků, před sebou rozšíření pozorovacích programů. „Věřím, že jej čekají další roky úspěšného působení,“ uvedl na tiskové konferenci 14. srpna 2017 ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas.

Perkův dalekohled se používá k pozorování hvězd, respektive přesněji k měření spekter hvězd. Astronomové s jeho pomocí nově zkoumají například exoplanety, tedy planety mimo sluneční soustavu. Ty zpravidla objeví některý z teleskopů na oběžné dráze, ale takové kandidáty je třeba charakterizovat, určit, zda jde skutečně o planety, a ne třeba jinou hvězdu či hvězdnou skvrnu nebo jiný jev. Právě v tomto ohledu jsou středně veliké dalekohledy, k nimž Perkův patří, nezastupitelné. Při stavbách dalekohledů s průměrem desítek metrů se zdají být zastaralé, ale opak je pravdou. Pozorovací časy na obřích teleskopech jsou kvůli enormnímu zájmu krátké. Pouze dalekohledy střední velikosti umožňují vědcům dlouhodobá pozorování.

O výstavbu dalekohledu a rozvoj stelární astronomie se v někdejším Československu zasloužil významný astronom doc. Luboš Perek, emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR. Právě po něm byl dalekohled v roce 2012 pojmenován. Také on byl účastníkem tiskové konference, která se konala přímo v kopuli dalekohledu v Ondřejově. Vzpomínal na okolnosti vzniku dvoumetrového dalekohledu, který by v tehdejší době „maximum dosažitelného“. V poválečných letech u nás existoval největší dalekohled o průměru zrcadla jen 60 cm. Teprve v roce 1961 byl postaven v Ondřejově dalekohled s průměrem 65 cm a na dvoumetrový dalekohled se čekalo dalších šest let. „O jeho stavbě se ale rozhodlo už koncem padesátých let,“ připomněl dr. Miroslav Šlechta, vedoucí Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.

V současnosti využívají vědci Perkův dalekohled k mj. pozorování horkých hvězd s plynnými obálkami, svítivých nadobrů, eruptivních hvězd a k již zmíněnému pátrání po exoplanetách. To může pomoci například ke zpřesnění odhadu, kolik planet se vlastně v Galaxii, potažmo vesmíru, nachází. A do budoucna snad zodpovědět otázku, zda je na nějaké další planetě život. K tomu mohou významně pomoci největší teleskopy s průměrem několika desítek metrů, jejichž stavba je teprve na začátku.

Dr. Petr Kabáth ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR vysvětluje, že právě dalekohledy, jako je Perkův, mohou sehrát při hledání známek života ve vesmíru důležitou roli. Než se největší chystaný teleskop světa (ELT – Extremely Large Telescope) dostaví, mohou středně velké dalekohledy určit nejvhodnější kandidáty mezi exoplanetami, neboli určit, kde hledat. Při troše štěstí to může být právě český dalekohled, který „ukáže prstem“ na první „živou“ exoplanetu. To ale ukáže až čas. Čtyřicetimetrový ELT nebude v provozu dříve než v roce 2024 a do té doby je třeba najít nejvhodnější kandidáty. Čeští vědci za pomoci Perkova dalekohledu už během 25 nocí identifikovali 10 objektů, potenciálních a dosud neznámých exoplanet.

Videa Perkova dalekohledu:

Perkův teleskop
(Autor: Astronomický ústav AV ČR a Slezská univerzita)

Největší český dalekohled mají astronomové v Ondřejově už 45 let
(Autor: Akademie věd, Odbor audiovizuálních technologií)

Výzkum hvězd – Astronomický ústav AV ČR
(Autor: Astronomický ústav AV ČR)

Výzkum vesmíru v Astronomickém ústavu AV ČR
(Autor: Astronomický ústav AV ČR)

Článek o hledání exoplanet v časopise ABC / Věda pro každého.

Více informací naleznete v tiskové zprávě.

Připravil: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR