Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Výzkumná témata oddělení 16

Naším cílem je zajistit český podíl na návrhu, konstrukci, provozu a správě prestižního evropského a světového projektu moderní astročásticové fyziky CTA - Cherenkov Telescope Array. To zahrnuje i zapojení ČR do důležitých organizačních struktur, expertních panelů a vědeckých skupin. CTA, které představuje mezinárodní observatoř nové generace zaměřenou na detekci vysokoenergetických fotonů a patří na cestovní mapu ESFRI, objeví veliké množství dosud neznámých zdrojů vysokoenergetického gama záření a určí jejich charakteristiky.  Celý text >>

Zařízení měří rozsáhlé atmosférické spršky kosmického záření, které vznikají jadernými interakcemi primárních kosmických částic s jádry některého plynu ve vzduchu. Aktivní účast na práci observatoře, která vznikla na základě spolupráce vědců ze 17 zemí a více než 50 institucí z celého světa, představuje těžiště vědecké pracovní náplně oddělení. Observatoř poprvé v historii kombinuje dvě detekční techniky - pole povrchových detektorů na rozloze více než 3000 km2 v argentinské pampě a fluorescenční teleskopy.  Celý text >>

V rámci projektu AIRFLY (AIR FLuorescence Yield) se skupina podílí na experimentu zpřesňujícím nejdůležitější parametr pro rekonstrukci energií spršek kosmického záření, tedy na určení fluorescenčního zisku ve vzduchu. Měření se provádějí na urychlovačích ve Frascati (Italie), v Argonne (USA) a ve Fermilabu (USA) za použití plynem plněných komor s kontrolovanými termodynamickými podmínkami. Cílem je stanovit fluorescenční zisk jako funkci atmosférických podmínek (teploty, tlaku a vlhkosti) a dále přesně určit fluorescenční spektrum.   Celý text >>

V rámci projektu LSST (Large Synoptic Survey Telescope) je konstruován největší přehlídkový dalekohled na světě. Dalekohled s průměrem primárního zrcadla 8,4 m, zorným polem 10 stupňů čtverečních a s 3,2 gigapixelovou CCD kamerou by měl být dokončen v roce 2015. S těmito parametry bude dalekohled schopen zmapovat celou oblohu za pouhé tři noci, během 10 let tedy pořídí snímek každého místa aspoň 300krát a vytvoří tak "film hlubokého vesmíru".  Celý text >>

Teprve nedávno se podařilo ukázat, že při průchodu spršky kosmického záření atmosférou vzniká také elektromagnetické záření v oblasti gigahertzových vln, tedy v oblasti tzv. mikrovln. Jelikož určení intenzity mikrovlnné emise je netriviální a ovlivněné množstvím nejistot, je zatím otevřenou otázkou, zdali se dá tohoto jevu využít k detekci spršek kosmického záření podobně, jako tomu je případě fluorescenčního světla, které průchod spršky také provází.  Celý text >>

Copyright © 2008-2014, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.