Hlavním cílem projektu je studovat rozdíly ve fungování regionů, které v tomto projektu chápeme jako jejich schopnost reagovat na sociální, ekonomické a politické změny, které zasahují českou společnost v období post-komunistické transformace, prohlubující se evropské integrace a vzrůstajícího vlivu globalizace, a analyzovat příčiny existujících rozdílů. Soustředíme se na tři hlavní typy potenciálních vysvětlujících faktorů: politickou kulturu, sociálně-ekonomické a institucionální faktory. V prvním kroku zmapujeme ekonomické, sociální a politicko-kulturní rozdíly mezi regiony České republiky. Poté identifikujeme hlavní aktéry na regionální úrovni, a prostřednictvím sociologického šetření analyzujeme jejich sociální, politické a ekonomické zázemí, hodnotové orientace a preference, pokud jde o hlavní směry rozvoje jejich regionu a fungování regionálních institucí. Provedeme srovnávací analýzu fungování regionálních institucí, a také sekundární analýzy dat z výzkumů veřejného mínění shromážděných v Sociologickém datovém archivu se zaměřením identifikaci meziregionálních rozdílů v politické kultuře populace. Shromážděná data nám umožní analyzovat vzájemné vztahy mezi fungováním regionálních politických institucí, chováním a preferencemi regionálních politických elit na straně jedné a ekonomickým, sociálním a politicko-kulturním kontextem, v němž se tyto nové regionální instituce utvářejí na straně druhé.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 22, zobrazeno 11 - 20)
Autor zdůrazňuje význam prostorové dimenze společenských jevů a nezbytnost jejího zkoumání v empirickém společenskovědním výzkumu. Shrnuje obsah tematického monočísla časopisu, které se tématem zabývá.
Autor zdůrazňuje význam prostorové dimenze společenských jevů a nezbytnost jejího zkoumání v empirickém společenskovědním výzkumu. Shrnuje obsah tematického monočísla časopisu, které se tématem zabývá.
Článek prezentuje výsledky empirického výzkumu zaměřeného na odhalení možných souvislostí mezi úrovní sociálního kapitálu, ekonomickou výkonností a výkonem vlády na úrovni krajů v České republice. Analýzy nepotvrzují hypotézu o pozitivních korelacích mezi sledovanými proměnnými. Ukazuje se ovšem, že významný pozitivní vliv na všechny sledované proměnné má úroveň lidského kapitálu, měřeného vzdělaností populace krajů.
Autoři článku se snaží odpovědět na otázku, zda regionální vlády v ČR (tj. volené a nevolené orgány samosprávných krajů) fungují přibližně na stejné úrovni nebo zda se jejich výkon navzájem liší. A pokud se liší, jak velké a jak strukturované jsou rozdíly mezi jejich výkonem. Analýza se opírá o soubor ukazatelů výkonu krajských vlád, který autoři navrhli, a o agregátní index konstruovaný na základě tohoto souboru.
This article deals first with the relative affordability of owner-occupied housing in Prague compared to the situation in the Czech Republic in general. The relative position of Prague in this region is then assessed in a cross-national comparison and determined to be specific. The article’s main objective is to uncover the main demand factors behind the high prices and the low affordability of owner-occupied housing in Prague.
V předkládané studii se autoři snaží odpovědět na tři základní otázky: Jaké byly sociodemografické charakteristiky a politické dráhy regionálních politických elit zvolených pro první funkční období regionálních samospráv 2000 – 2004? Jak a v čem se změnila struktura těchto elit po volbách v roce 2004 a jaké byly širší příčiny zaznamenaných změn? Pro analýzu jsou využita data z reprezentativního výzkumu regionálních elit z roku 2004 a výsledky krajských voleb z listopadu 2004.
Článek se zabývá otázkou jak měřit výkon vlád. Možné přístupy se dají v zásadě rozdělit do čtyř skupin. První skupinu představují měření pomocí ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje vládou spravovaného území. Do druhé skupiny patří měření prostřednictvím subjektivního hodnocení fungování vlády. Do třetí skupiny patří řešení zaměřující se na měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvalitu výkonu vlády.
Newsletter
Facebook
Twitter