official magazine of CAS

 


EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

 

 

Books

English books prepared for publication by Academy bulletin

 

Akademie věd České republiky / The Czech Academy of Sciences 2014 a 2015

rocenka_obalka_en.jpg
The Czech Academy of Sciences has issued a report accounting selected research results achieved by its scientific institutes in all research areas in 2014 and in early 2015.
Full version you can find here.

 

kniha
VILLA LANNA IN PRAGUE
The new english expanded edition 

 

kniha
SAYING IT ...ON PAPER


Archive

Stopy AB v jiných titulech

Stopa AB v dalších médiích a knižních titulech

Antonio Caldara v kontextu své doby

Tři představení opery L’asilo d’Amore (Útočiště Amorovo) v novodobé světové premiéře benátského rodáka a vídeňského dvorního vicekapelníka Antonia Caldary (1670–1736) provedl soubor Hof-Musici pod vedením Ondřeje Macka ve dnech 16. až 18. září 2016 v zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově. Opera má unikátní historii.

17_1.jpg
Z provedení Caldarovy opery L’asilo d’Amore v Českém Krumlově

Zkomponována byla v roce 1732 jako festa teatrale k oslavě narozenin císařovny Alžběty Kristýny (28. srpna), která měla být provedena při návštěvě panovnické rodiny v Českém Krumlově. Císař Karel VI. však během lovu v lesích u Brandýsa nad Labem dne 10. června naneštěstí smrtelně postřelil hlavu českokrumlovského panství Adama Františka knížete ze Schwarzenbergu, takže bylo vyloučeno cokoli v Českém Krumlově slavit. Operní představení k narozeninám císařovny ovšem také nebylo možno vynechat, avšak uskutečnilo se v Linci. Protože se rukopisná partitura a tisk libreta Caldarovy opery k tomuto provedení dochovaly, staly se podkladem pro novodobé nastudování v Českém Krumlově. V ději vystupují vesměs antická božstva, počínaje Venuší, Apollonem a Pallas Athénou a konče poslem bohů Merkurem a sborem geniů.

Společně s provedením opery se 17. a 18. září v krumlovském Centru barokní kultury, v nově zrekonstruovaném bývalém klášteře klarisek, uskutečnila mezinárodní muzikologická konference Antonio Caldara v kontextu své doby. Uspořádaly ji Kabinet hudební historie Etnologického ústavu AV ČR, Centrum barokní kultury v Českém Krumlově, Sdružení barokního souboru Hof-Musici a Mozartova obec v České republice. Projekt získal podporu z programu Regionální spolupráce krajů a ústavů Akademie věd ČR v roce 2016. Referáty přednesli badatelé z Rakouska, Itálie, Německa, USA a České republiky.

17_2.jpg
Zahájení konference (zleva): Tomislav Volek, Jiří Drahoš a Giovanni Sciola

Konference navázala na obdobný projekt roku předchozího, kdy při příležitosti nastudování komické opery Antonia Boroniho L’amore in musica (Benátky, 1763) uspořádala Mozartova obec v České republice, soubor Hof-Musici a Italský kulturní institut ve spolupráci se Společností přátel Itálie 13. června 2015 muzikologickou konferenci o operním skladateli Antoniu Boronim (1738–1792), který několik let působil také v Praze. Opera L’amore in musica patřila k jeho nejúspěšnějším dílům, publikum – včetně pražského – zřejmě bavilo i její předvádění zákulisních pletek, předcházejících obvykle nastudování nové opery. Propojení výzkumné akce muzikologické s hudebně interpretační mělo velký ohlas, který přivedl organizátory na myšlenku pořádat takovou událost v rámci Festivalu barokních umění v Českém Krumlově každoročně. Vedeni touto ideou založili také novou řadu konferenčních sborníků L’opera italiana nei territori boemi durante il Settecento připravovanou Tomislavem Volkem, Miladou Jonášovou a Ondřejem Mackem. Účastníci caldarovské konference ocenili, že již v jejím průběhu byl prezentován sborník referátů z boroniovské konference, který představuje první svazek nově založené ediční řady.

Jak známo, v Českém Krumlově se dochoval jeden ze světových unikátů divadelní historie, barokní zámecké divadlo, představující – vedle (mladšího) královského barokního divadla ve švédském Drottningholmu – raritu i svým dochovaným technickým zařízením. Veškeré historické kulisy a rozsáhlá mašinérie jsou díky příkladné restaurátorské péči schopné provozu i v současnosti, což se znamenitě propojuje s koncepcí souboru Hof-Musici, který tvoří hudebníci hrající na dobové nástroje. K chloubě souboru patří, že nastudované opery ve své většině vzešly z průzkumu a objevů O. Macka v evropských hudebních archivech.

Konference pojednala osobnost a dílo dlouholetého vídeňského dvorního vicekapelníka, který měl mj. četné vazby k českému království. Například roku 1723 řídil v Praze při korunovaci Karla VI. provedení Fuxovy opery Costanza e fortezza, což byla svými inscenačními parametry (trvale doloženými i sérií velkých grafických listů) divadelní událost, jaká neměla ve své době srovnání v celé Evropě. Vedle toho se Caldarovy kompozice dochovaly v hojném počtu v českých a moravských archivech a historických knihovnách.

Konferenci zahájil předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš, mj. dlouholetý člen pěveckého sboru Canticorum jubilo, který ocenil výzkum italské opery u nás. Podobně promluvil kulturní atašé a ředitel Italského kulturního institutu dr. Giovanni Sciola, který nad konferencí převzal patronát. K organizaci projektu doc. Tomislav Volek připomněl, že soubor Hof-Musici nastudovává opery již druhým rokem v pražské Bertramce.

17_3.jpg

Mezi ohlášenými referáty vzbudil pozornost příspěvek amerického muzikologa Thomase Griffina (Laredo/ /Texas), který vydal v kritických edicích již několik Caldarových děl – v Krumlově referoval o Caldarově serenádě Il più bel nome. I tato skladba vznikla – stejně jako L’asilo d’Amore – k oslavě jmenin téže Alžběty Kristýny (28. srpna), ovšem tehdy ještě nikoli císařovny, a navíc v Barceloně, kam se vypravila k slavnostnímu sňatku. Profesor Herbert Seifert (Vídeň) se zaměřil na údajnou stylovou dichotomii v Caldarově díle a na otázku pravosti některých Caldarových děl. Prof. Manfred Hermann Schmid (Augsburg-Tübingen) se pro onemocnění nemohl konference zúčastnit, ale svůj referát poslal. Provedl v něm srovnání Caldarovy opery L’asilo d’Amore se stejnojmennými operami J. A. Hasseho a N. Jommelliho. Tomislav Volek shrnul dosavadní výzkum o první pražské opeře o Donu Giovannim z roku 1730 La pravità castigata, pro niž byly použity Caldarovy árie, a demonstroval několik dosud ne-známých archivních dokumentů. Mimořádný rozsah caldarovské recepce v českých fondech chrámové hudby, a to zvláště v hudební sbírce katedrály sv. Víta v Praze a u pražských křížovníků, pojednala M. Jonášová. Dvě badatelky z Moravy se zaměřily na provádění Caldarových děl na Moravě: doc. Jana Perutková přednesla poznatky o provádění Caldarových oper v zámeckém divadle v Jaroměřicích v době hraběte Jana Adama Questenberga, Jana Spáčilová pojednala o dosud neznámých Caldarových mešních kompozicích dochovaných na Moravě. Giacomo Sciommeri (Università La Sapienza v Římě) představil unikátní dílo Giunio Bruno, na němž se autorsky podíleli Cesarini, Caldara a Scarlatti. Neapolský badatel Lucio Tufano se soustředil na problém recepce Caldarových árií v písňových sbírkách 19. století. Andrea Zedler, doktorandka z univerzity v Řezně, seznámila se svým projektem Caldarovy kantáty v prostředí vídeňského císařského dvora.

17_5.jpg
Portrét Antonia Caldary


Skutečnost, že jistá italská opera z 18. století, která kdysi vstoupila do českého kulturního života a v současnosti může být s maximálním respektováním stylových charakteristik oživena na scéně unikátního barokního zámeckého divadla, slibuje dát započatému projektu evropské dimenze. Pořadatelům stačilo oznámit, že se má v příštím roce nastudovat pro Prahu komponovaná opera seria La Didone (1768) Antonia Boroniho a paralelně se uskuteční muzikologická konference, a již nyní přislíbili účast čtyři významní zahraniční profesoři Reinhard Strohm, Lorenzo Bianconi, Manfred Hermann Schmid a Jürgen Maehder.

Dodejme, že zmíněný projekt, soustředěný na propojení muzikologických konferencí s dobovou interpretační praxí, navazuje na dřívější výzkum italské opery 17. a 18. století, který se od devadesátých let 20. století rozvíjel v Akademii věd pod vedením doc. Tomislava Volka.

MILADA JONÁŠOVÁ,
Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.